Hlavní obsah
Názory a úvahy

Chřipka jako lék: Proč nám systém zakazuje „vnitřně se léčit“ a nutí nás jen „fungovat“?

Foto: Pixabay

Vnímáme chřipku či nachlazení jako nepřítele. Nepříjemnost, kterou je třeba ihned vymazat chemií, pracovní stůl čeká. Co když je to ale úplně jinak? Co když chřipka není nemoc, kterou je třeba potlačit, ale proces, který nás přišel zachránit?

Článek

Možná chřipka není nepřítel, ale geniální detox těla. V soukolí ekonomického tlaku zapomínáme na přirozenou moudrost těla. Zatímco horečka pálí toxiny, systém nás nutí „fungovat“, protože nemocný neplatí daně, zato nakupuje chemii, která ho má udržet na nohou a vrátit rychle do procesu fungování. Není čas přestat tlumit tělo pilulkami a dovolit mu se skutečně vyléčit? „Neléčit“ jen příznaky, ale nastavit systém tak, aby umožnil jedinci opravdové uzdravení a vyčištění těla?

Foto: Pixabay

Biologický úklid: Když tělo zapne „vysokou pec“

Naše tělo disponuje fascinující inteligencí, kterou moderní medicína často přehlíží. Vysoká horečka není selhání organismu. Je to ten nejdokonalejší detoxikační mechanismus, jaký existuje. Horkost doslova spaluje toxiny a viry, které v nás uvízly kvůli stresu, špatnému jídlu nebo znečištěnému prostředí. Tělo přesně ví, co dělá, a horečka je jeho „vysoká pec“.

Horečka je evolučně zachovaná odpověď, která zvyšuje šanci na přežití infekce. Zvýšení tělesné teploty o 1 až 4 °C je spojeno s významně lepším přežitím a rychlejší clearance (vyčištěním) patogenů z těla.
Nature Reviews Immunology (2015), studie „Fever and the thermal regulation of immunity“

Jak tato vnitřní čistka probíhá? Při teplotě nad 38,5 °C se v těle aktivují specifické enzymy, které fungují jako vnitřní čističi. Dokážou rozkládat odpadní látky, které se v tkáních hromadily měsíce. Většina virů a bakterií se nedokáže množit v prostředí s vysokou teplotou. Horečka je tedy přirozené antibiotikum, které si vyrábíme sami.

Foto: Pixabay

Skrze kůži – náš největší vylučovací orgán – pak tělo tyto „spálené“ splašky vyplavuje ven. Když tělo spustí tyto procesy, říká nám jediné: „Teď mě nech pracovat.“ Máme v sobě zabudovanou samoléčebnou laboratoř, která k provozu nepotřebuje antibiotika (která jsou na viry stejně krátká), ale potřebuje prostor, klid a čas. Chřipka je vlastně takový generální úklid, po kterém bychom měli vyjít silnější.

Farmaceutický byznys: Zdravý člověk je špatný zákazník

Proč se o tomto přirozeném procesu mluví tak málo? Odpověď je prostá – nehodí se to do karet systému. Systém, ve kterém žijeme, stojí na prodeji okamžitých řešení. Potlačit příznak je výnosné, skutečně se vyléčit už méně.

Potlačování horečky může vést k nárůstu počtu případů onemocnění a úmrtí v populaci. Naše výsledky naznačují, že antipyretika (léky proti horečce) mohou zvýšit přenos viru chřipky až o 5 %.
Proceedings of the Royal Society B (2014), studie „Population-level effects of antipyretic use in influenza“

Farmaceutické firmy „vaří“ na lécích, které nás mají udržet v chodu, ne nás uzdravit v pravém slova smyslu. Reklamy nás bombardují přípravky, díky kterým „přejdete chřipku jako nic“. Jenže tělo si každé takové potlačení pamatuje. Toxiny, které se nemohly vypálit horečkou, se v nás ukládají a později se vrací v podobě chronických zánětů, autoimunitních poruch nebo únavových syndromů. Systém z nás dělá celoživotní odběratele pilulek na „údržbu“ rozbitého stroje.

Foto: Pixabay

Past jménem „Složenky nepočkají“

I kdybychom ale věděli, že chřipka je lék, narážíme na krutou realitu moderní ekonomiky. Kdo z nás si dnes může dovolit ten luxus „dát si pár dnů voraz“?

Ekonomické soukolí nás drží pod krkem

Žijeme v době, kde, byznys nepočká - termíny jsou neúprosné a konkurence nikdy nespí. Nemocenská je směšná - pro mnoho lidí znamená týden v posteli finanční propad, který si nemohou dovolit a složenky se neptají. Nájem, hypotéka a jídlo se musí platit, ať už se potíte v horečkách, nebo ne.

Práce v nemoci (presentismus) představuje pro globální ekonomiku větší ztrátu než samotná absence (absentismus). Vede k chronickému zhoršení zdraví a dramatickému poklesu dlouhodobé produktivity.
Journal of Occupational Health Psychology, studie o nákladech na přecházení nemocí.

Proto několik dní nemoci znamená pro mnoho rodin citelný zásah do rozpočtu. Stát i zaměstnavatelé nás skrze peníze motivují k tomu, abychom i s horečkou seděli v kanceláři nebo u pásu. Projekty běží a pocit „nenahraditelnosti“, který do nás firmy hustí, nám brání si prostě lehnout. A samozřejmě - ceny všeho šplhají do závratných výšin a z postele se šálkem čaje se stal nebezpečný hazard. Složenky se neptají, jestli se právě detoxikujete – ty chtějí své peníze teď hned.

Foto: Pixabay

Jsme jako křečci v kolečku. Systém nás nastavil tak, že se bojíme vlastní přirozenosti. Jsme nuceni ignorovat volání vlastního těla po klidu, protože tlak na výkon je důležitější než biologická potřeba regenerace.

Návrat k intuici

Možná je čas přestat vnímat postel a čaj jako ztracený čas. Přiznat si, že naše tělo ví mnohem lépe než jakýkoliv korporátní manuál, co v danou chvíli potřebuje. Dokud budeme upřednostňovat „fungování“ před „životem“, budeme jen oddalovat okamžik, kdy nás tělo zastaví na delší čas, či definitivně.

Moderní medicína lidi ožebračuje o jejich vlastní léčebnou sílu. Průmysl vytvořil iluzi, že bez chemického zásahu tělo není schopno uzdravení, čímž vytváří populaci doživotních pacientů.
Ivan Illich (1975), kniha „Medical Nemesis: The Expropriation of Health“

Chřipka není katastrofa. Je to šance na restart. Otázkou zůstává, zda najdeme odvahu se zastavit dřív, než nás k tomu systém nebo vlastní zdraví donutí násilím.

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít publikovat svůj obsah. To nejlepší se může zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz