Článek
Proč by mohl šafrán zdražit
V souvislosti s napětím v Iránu se objevují i úvahy o možném dopadu na cenu šafránu. Právě šafrán patří mezi nejdražší koření na světě a jakákoli změna v jeho produkci nebo exportu může mít poměrně rychlý vliv na světový trh.
Cena šafránu je už dnes velmi vysoká a prodává se většinou v malých množstvích. My jej například máme 0,5 gramu za 99 korun. Právě proto je šafrán považován za skutečně luxusní koření. Jedním z důvodů, proč je šafrán tak drahý, je především velmi náročná ruční sklizeň. Koření se získává z květů krokusu setého a na jeden kilogram šafránu je potřeba obrovské množství květů.
Irán je přitom zcela zásadním producentem této suroviny. Odhaduje se, že přibližně 85 až 90 procent světové produkce pochází právě odsud. Šafrán z Iránu proto významně ovlivňuje světovou nabídku i to, kolik stojí šafrán na světových trzích. Pokud by se export z této země zkomplikoval například kvůli konfliktu, sankcím nebo problémům s dopravou, mohl by se iránský šafrán stát hůře dostupným a jeho cena by mohla růst.
Co říkají analytici o trhu se šafránem
Podle analýz trhu patří šafrán mezi prémiové zemědělské komodity, jejichž cena je velmi citlivá na změny v produkci. Globální trh se šafránem má hodnotu stovek milionů dolarů a poptávka po tomto koření dlouhodobě roste, a to nejen v gastronomii, ale také v kosmetice nebo potravinových doplňcích. Odborné studie zároveň připomínají, že právě iránský šafrán má na světovém trhu dominantní postavení a jakýkoli výpadek produkce může ceny rychle ovlivnit.
Iránský a španělský šafrán – jaký je mezi nimi rozdíl
Na trhu se nejčastěji setkáme se dvěma známými původy šafránu, a to s iránským a španělským. Iránský šafrán je dnes nejrozšířenější na světě a vyznačuje se velmi intenzivní barvou, silným aroma a výraznou chutí. Díky velké produkci se s ním setkáme ve většině obchodů s kořením.
Španělský šafrán má naopak velmi dlouhou tradici a bývá spojován především s oblastí La Mancha. Je ceněný pro jemnější vůni a vyváženou chuť. Produkce je však mnohem menší než v Iránu, a proto se objevuje spíše v menším množství a často v prémiových produktech. Zajímavostí také je, že část šafránu z Iránu se historicky vyváží v surové podobě a až v jiných zemích se balí a prodává pod místní značkou.
Další koření z Iránu
Irán je producentem i dalších druhů koření a bylin. Pěstuje se zde například římský kmín, koriandr nebo sumak. V těchto případech však není jeho postavení na světovém trhu tak výrazné, protože tyto suroviny se ve velkém pěstují také v Indii, Turecku, Egyptě nebo Maroku. Případné výpadky produkce z Iránu by proto světový trh většinou dokázal poměrně rychle nahradit.
Konflikt může zdražit koření i nepřímo
Napětí v regionu může ceny koření ovlivnit také nepřímo. Oblast Perského zálivu patří mezi důležité námořní trasy pro přepravu zboží mezi Asií a Evropou. Pokud by se doprava v této oblasti komplikovala, mohlo by dojít ke zdražení přepravy nebo pojištění nákladů. Vyšší ceny ropy by navíc mohly zvýšit náklady na dopravu obecně, což se může promítnout i do cen koření a bylin dovážených do Evropy.
A jak to bylo dříve
Historické zkušenosti ukazují, že geopolitické napětí kolem Iránu už trh se šafránem v minulosti ovlivnilo. Odborná ekonomická studie publikovaná v Journal of Saffron Agronomy and Technology například analyzovala dopad obchodních sankcí na export tohoto koření a dospěla k závěru, že sankce Evropské unie měly významně negativní dopad na export iránského šafránu a tím i na stabilitu jeho mezinárodního trhu. Výzkum uvádí, že obchodní omezení a ekonomické krize dokážou výrazně snížit objem exportu a změnit strukturu světového obchodu s touto surovinou.
Podobné dopady se objevily i v praxi. Kvůli sankcím například nemohl Irán v některých obdobích přímo exportovat šafrán na některé trhy, včetně Spojených států, což komplikovalo obchod a vedlo k využívání nepřímých exportních cest přes jiné země.
Ekonomové proto upozorňují, že protože Irán produkuje více než 90 procent světového šafránu, jakékoli politické napětí, sankce nebo obchodní omezení mohou mít vliv nejen na export, ale i na dostupnost a cenu tohoto koření na světových trzích.
A jedna perlička
Historické zkušenosti ukazují, že geopolitické napětí kolem Iránu už trh se šafránem v minulosti ovlivnilo. Odborná ekonomická studie publikovaná v Journal of Saffron Agronomy and Technology například analyzovala dopad obchodních sankcí na export tohoto koření a dospěla k závěru, že sankce Evropské unie měly významně negativní dopad na export iránského šafránu a tím i na stabilitu jeho mezinárodního trhu. Výzkum uvádí, že obchodní omezení a ekonomické krize dokážou výrazně snížit objem exportu a změnit strukturu světového obchodu s touto surovinou.
Podobné dopady se objevily i v praxi. Kvůli sankcím například nemohl Irán v některých obdobích přímo exportovat šafrán na některé trhy, včetně Spojených států, což komplikovalo obchod a vedlo k využívání nepřímých exportních cest přes jiné země.
Ekonomové proto upozorňují, že protože Irán produkuje více než 90 procent světového šafránu, jakékoli politické napětí, sankce nebo obchodní omezení mohou mít vliv nejen na export, ale i na dostupnost a cenu tohoto koření na světových trzích.
Co to může znamenat pro zákazníky
Zatím je samozřejmě těžké předvídat další vývoj. Pokud by ale došlo k omezení exportu z Iránu, mohl by šafrán patřit mezi první suroviny, u kterých by se změny na trhu projevily. A protože už dnes patří mezi nejdražší koření na světě, může jakékoli omezení produkce nebo exportu znamenat další růst jeho ceny.
Zdroje: Informace v článku vycházejí z veřejně dostupných analýz trhu se šafránem, statistik světové produkce a odborných studií o pěstování tohoto koření, které dlouhodobě uvádějí Irán jako dominantního producenta šafránu na světě.
Autorka Alena Klímková je majitelkou malé firmy s kořením, bylinkami a čaji, která se snaží spolu se svým manželem vrátit koření a bylinkám důležitost, kterou si zaslouží.
