Článek
Archeoložka Martina už měla ve skříni pověšené svatební šaty a spolu s investigativním novinářem Jánem počítali poslední týdny svobody, než se z nich stane oficiální manželský pár. Místo toho jim jejich rodiny musely vypravit pohřeb. Martina byla pochována ve svých vysněných svatebních šatech, ve kterých se měla už začátkem května vdávat.
Díky protestům, které se zvedly po vraždě mladého páru, odstoupil jak ministr vnitra Robert Kaliňák, tak i předseda vlády Robert Fico. Původně - spolu s policejním ředitelem Tiborem Gašparem - nabízeli milion eur za informace, které by vedly k odhalení pachatelů. Všichni tři jsou dnes zpět ve funkcích, jen Kaliňák je teď pro změnu ministrem obrany a Gašpar vyměnil uniformu za oblek a funkci místropředsedy Národné rady (slovenského parlamentu).
Ačkoliv se státní aparát snažil naznačit, že za vraždou by mohla být odnož italské mafie N´drangeta, která měla operovat na východním Slovensku, nakonec se ukázalo, že nitky vedou k podnikateli Mariánu Kočnerovi, který byl osobními a byznysovými vazbami propojen s Ficovou stranou SMER.
Za smrt dvou mladých lidí inkasoval bývalý voják Miroslav Mareček nejprve 70.000 eur a následně u soudu 23 let vězení za celkem 3 doznané vraždy (kromě Jána a Martiny zabil také už rok před tím podnikatele Petra Molnára, u kterého byl zaměstnaný). Prostředníkem mezi ním a objednavatelkou vraždy Alenou Zsuzsovou byl Zoltán Adruskó, který si za to má odsedět 15 let.
Začátkem ledna se už potřetí vrátil před nižší soud v Pezinku spor, zda koncovým zadavatelem vraždy byla Alena Zsuzsová, která si momentálně odpykává trest 25 let, nebo to byl její nadřízený, kontroverzní podnikatel Marián Kočner, který momentálně tráví svůj čas za mřížemi. Dostal jej tam podvod s falešnou směnkou, za kterou „vyfasoval“ 19 let.
Jejich případ se teď znovu má projednávat z důvodu změny trestních zákonů, která by pro Kočnera mohla znamenat kratší trest. V souvislosti s obměnou trestního senátu se navíc do hry vrací utajená komunikace Kočnera se Zsuzsovou vedená prostřednictvím vysoce zabezpečené aplikace Threema, kterou se ale slovenské policii podařilo prolomit. Dostali se k ní díky tomu, že jim Kočnerův známý, bývalý šéf slovenské tajné služby a novinář Peter Toth, odevzdal iPhone, který si u něj Kočner schoval.
Prostřednictvím publikované komunikace, kterou Kočner nevedl jen se Zsusovou, ale i s celou řadou politiků, prokurátorů či soudců, se Slovensko mohlo přesvědčit o jeho ovlivňování celé řady kauz, které dokázal za nemalý obnos „vybavit“ pro bohaté. Aby dosáhl svého, nebál se využívat téměř žádnou mafiánskou praktiku - od vydírání, až pravděpodobně po zmiňovanou vraždu. O tom, jak sám sebe viděl, svědčí i Kočnerův „ikonický“ pozdrav „Ave já“ vycházejícího z latinského „Ave cesar“.
Ačkoliv se jeho obhájce Marek Para, mimochodem jeden z poradců premiéra Roberta Fica, nyní snažil operovat s tím, aby soud Threemu jako důkaz nepřipustil, vypadá to, že komunikace, kdy Kočner zjišťoval přesnou adresu novináře Jána Kuciaka či si se svou spolupracovnicí Zsuzsovou dělali po vraždě legraci, že by měli založit nadaci pro novináře, kde by byl Kuciak patronem, když „dostal patronu“, bude připuštěna jako relevantní důkaz.
Část z této obsáhlé komunikace čítající na 600 stran textů, které ilustrují mentální svět Mariána Kočnera - ať už směrem ke spolupracovníkům, politikům či milence, zpracoval dramaturg Martin Krč do hodinového divadelního představení nazvaného lakonicky „Threeema“. Premiérové publikum Divadla bez masky se sice minulý týden v Bratislavě místy smálo, ale z divadla odcházelo spíš v depresi, i když „hrdina“ přezdívaný „Brucho“ končí v policejních poutech.
Skutečným koncem by se ale během letošního roku mohl stát finální rozsudek, který by - v případě usvědčení a odsouzení Mariána Kočnera - znamenal sice trpký, ale přece jen „happy end“. Sice už ne pro Jána Kuciaka a Martinu Kušnírovou, kterým nikdo život nevrátí, ale alespoň pro jejich rodiče a sourozence, kteří už osm let čekají na spravedlnost.
Pro další informace:
