Článek
Bývalý anglický novinář BBC a dnes spisovatel na plný úvazek Robert Harris si za dobru svého psaní vybudoval mimořádně slušné renomé. Začínal s literaturou faktu, kdy se věnoval válce o Falklandy nebo kauzám na domácí politické scéně.
Při práci na mapování skandálu kolem padělaných Hitlerových deníků jej poprvé napadlo, jak by mohla vypadat alternativní dějová linka, kdyby druhá světová válka dopadla přesně naopak.
Výsledkem byl jeho první a hned mimořádně úspěšný detektivní román Otčina, který se odehrává v Německu v roce 1964, kdy se země chystá na oslavy 75. narozenin Vůdce. Stejně jako další romány, mj. Enigma či Ghost/Duch, se stala námětem pro filmové zpracování. Harris totiž nezapře mimořádně dobré „filmové“ vidění světa.
Svému stylu se nezpronevěřil ani v románu Konkláve, který poprvé vyšel v originále v roce 2016 a o rok později si jej mohli v překladu Dany Krejčové přečíst i čeští čtenáři.
Byť jde tedy o bezmála 10 let starý román, spousta věcí se v něm nemění a platí i dnes. Pokud jej vezmete do ruky teď, budete mít jako na dlani veškeré dění, které provází jak úmrtí papeže, tak i jeho volbu, a to do nejmenších detailů. Ty by vám jinak v proudu zpravodajství z Vatikánu mohly uniknout, nebo byste se k nim vůbec nemuseli dostat.
Michelangelova freska Ukřižování sv. Petra s přísným pohledem budoucího světce na ty, kdo kolem něj procházejí do Sixtinské kaple, hraje v knize důležitou roli
Co vede nebo kdo ovlivňuje konání jednotlivých kardinálů? Co se odehrává během jejich pobytu „pod klíčem“, což je doslovný překlad latinského „conclave“, ale i co jedí, kde spí, jak přemýšlí, jak meditují a zvažují své osobní ambice versus poslání celé církve, jak na ně působí prostor Sixtinské kaple i jejího okolí prodchnutého historií i duchovnem, to by možná mohlo být i zajímavé, ale poněkud nudné čtení.
Harris si ale připouští uvěřitelnou míru fabulace, která čtenáře zavede i do hotelového Domu sv. Marty, kde jsou účastníci konkláve ubytováni, nasvítí zaměstnance Vatikánu, kteří se o ně starají, nechá je nahlédnout do tajemných zákoutí papežské postele a dokonce naznačí, jak samotnou volbu ovlivnil v té době už zesnulý následovník sv. Petra.
Hlavní postavou, přes kterou čtenář celý příběh konzumuje, je děkan sboru - kardinál Lomeli, který celou konkláve vede, a do poslední chvíle se snaží zjistit, zda jeho souputníci zvolí toho pravého kandidáta. Přece jen, za víc než šedesát let lidského věku se v životě každého z nich nashromáždí nejedno tajemství. To by po neodvolatelném „habemus papam“ mohlo vyplavat na povrch a poškodit tím nejen svého nositele, ale klidně i zničit celou církev.
Zda se stane novým pontificem maximem kandidát z Afriky, Ameriky, Filipín nebo Itálie, není nakonec až tak podstatné. Harrisovi se ale podařilo z na první pohled nudného obřadu udělat napínavé čtení, které - v dobrém slova smyslu - dovede čtenáře vtáhnout jako ta nejlepší detektivka.
Ostatně, i jeho Konkláve byla zfilmovaná, a přes některé úpravy postav (mj. hlavním hrdinou není Ital) se režiséru Edwardu Bergovi spolu se scénáristou Peterem Straughanem (který za své převedení knihy Konkláve do scénáře dostal vloni Oscara, Zlatý globus i cenu BAFTA) podařilo dostat do kin nečekaný hit.
Pokud si tedy chcete zkrátit čekání na bílý dým nad svatopetrským náměstím, je volby knihy s příjemnou délkou 260 stran docela dobrou volbou, ať už patříte k věřícím nebo ne. Jen prosím mějte na paměti, že jde o román, nikoliv literaturu faktu!
Pro další informace:
Robert Harris: Konkláve, Knižní klub, 2016
