Článek
V Centru volného času Lužánky patří velký taneční sál téměř každý den v týdnu zkouškám Javorníčku. Do sedmi kategorií rozdělených podle věku chodí stovky dětí nejen z Brna, ale i ze širokého okolí.
Javorníček je totiž nejen jedním z největších souborů v České republice, ale doslova životní filozofií, která se v některých rodinách dědí již po třetí generaci. Jako doprovod nejmenších předškoláků z Nulky se tu potkávají babičky a dědečkové, kteří sami před 65 lety v Javorníčku začínali nabírat první taneční a pěvecké zkušenosti.
Přípravku tvoří především děti, které právě nastoupily do základní školy.
V roce 1958 se členové dospělého folklórního souboru Vlajka mládí rozhodli, že by chtěli zkusit něco nového. Manželé Josef a Marie Čápovi poprvé pozvali děti, aby si přišly vyzkoušet, jak jim to bude ladit ve „Vlaječce“ a povedlo se.
Nový soubor získával repertoár díky sběru písniček a říkadel na Brněnsku i na Valašsku, takže když se po deseti letech rozhodl přejmenovat, padla volba na Javorníček podle oblíbené prázdninové destinace.
Starší tanečníci mají hned několik programů, se kterými vystupují po celém světě.
Děti kolem 8-10 let se učí základy párových tanců, ale existují i programy zvlášť pro děvčata a zvlášť pro kluky vycházející z lidových tradic od jara až do Vánoc.
K Javorníčku patří neodmyslitelně i muzika. Osvědčil se systém, že soubor doprovází střídavě hned dvě kapely - Velká muzika je složená z už zkušenějších hráčů, Malá postupně dorůstá a stále se doplňuje o nové houslisty, cimbálisty, flétnisty nebo hráče na basu.
Náročnější párové tance jsou doménou především nejvyšších kategorií a Klubu.
K životu souboru nepatří jen samotné zkoušky a vystoupení doma i v zahraničí, ale i spousta společně sdílených zážitků - mladší děti pravidelně navštěvuje Mikuláš se svou družinou, starší slaví Velikonoce se zdobením vajíček a pletením pomlázek. Každoročně se pořádá ples, jezdí se na výlety a už bezmála 50 let patří první prázdninové týdny táboru v Žírce na Vysočině.
Uprostřed borůvkových lesů děti spí ve stanech a prožívají nejen typické táborové úkony (pomáhají v kuchyni, jezdí ke studánce pro vodu, chodí na výlety), ale hlavně každý den zpívají a tancují. Tady už se repertoár neomezuje jen na folklór, ale průřezově do něj patří všechny myslitelné žánry. Nespornou výhodou je doprovod živé muziky, protože táborníci - muzikanti rozhodně nenechávají své „inštrumenty“ zahálet doma.
Řada dětí prožije v Javorníčku celé svoje dospívání a někteří si tady najdou i životní partnery
Do Javorníčku se nedělají žádné talentové zkoušky, přijít mohou všechny děti, které se rády hýbou. Je pak už jen na nich, jestli projdou celým Javorníčkem. Díky přirozeně získaným hudebním a pohybovým návykům jsou zvány i na natáčení do rozhlasu nebo televize, vystupují na festivalech a hlavně dělají něco pro radost sobě i druhým.
Z některých odrostlých členů se pak stávají instruktoři a vedoucí pro mladší děti nebo pokračují v „dospělém“ soboru Javorník.
Jednou za pět let se Javorníček schází celý na prknech Mahenova divadla, kde všechny kategorie v bezmála 3hodinovém programu předvedou, co už umí. Divadlo pro všechny diváky nestačí, takže se konají hned dvě představení - odpolední a večerní. Spolu s dopolední generálkou je to náročné hlavně pro ty nejmladší, ale jejich úsměvy na tvářích při závěrečné děkovačce svědčily v sobotu 25.11.2023 o tom, jak jsou všichni rádi pospolu.
