Článek
Kromě jejich pozůstalosti uložené v Knihovně Milana Kundery a čítající na 3.000 autorských publikací, jeho osobní knihovnu, fotografie či ocenění, nyní MZK střeží i urny s ostatky brněnsko-francouzského autora i jeho paní. Do Brna je doprovodil český velvyslanec ve Francii Michael Fleischmann.
Oba manželé si přáli najít místo posledního spočinutí v Brně a to jim vyšlo vstříc. Vyhradilo pro ně poslední volné místo v čestném kruhu Ústředního hřbitova, kde budou v sousedství takových osobností, jakými byli hudební skladatel Leoš Janáček, archeolog Karel Absolon, spisovatel Jiří Mahen, básníci Jan Skácel, Ivan Blatný či Oldřich Mikulášek nebo herečky Vlasta Fialová a Jarmila Kurandová (filmová Babička).
Hrob archeologa a objevitele Punkevních jeskyní i sídliště lovců mamutů Karla Absolona
Ústřední brněnský hřbitov byl založen před 142 lety na velkorysé ploše 28 hektarů při Vídeňské ulici. S myšlenkou nahradit do té doby fungující menší hřbitovy přišli zastupitelé města v roce 1881.
Jako první tu byl už v listopadu 1883 pochovaný teprve desetiletý chovanec ústavu pro hluchoněmé Jiří Šimek. Zároveň byly vyhláškou uzavřeny do té doby používané Starobrněnský hřbitov, pohřebiště v Černých Polích a na Kounicově ulici.
Hrob herečky Vlasty Fialové
Již rok po otevření k němu byla zavedena linka parní tramvaje, což pozůstalým usnadňovalo se do v té době ještě od centra vzdáleného místa pohodlně dostat. Postupně se Brno rozrostlo nejen ke hřbitovu, ale i daleko za něj.
V současnosti sem jezdí dokonce několik linek - tramvaje č. 2 a 5 jedou ke starému vstupu z Vídeňské ulice, kdežto tramvaje č. 6 a 8 obsluhují zastávku Krematorium, odkud je to jen kousek ke smuteční síni v lehce extravagantním stylu připomínajícím kostel od architektů Bohuslava Fuchse a Jiřího Poláška.
Raně konstruktivistická smuteční síň z roku 1927
I oni patří k více než 400.000 těch, kdo tu našli spočinutí. Ale ne vždy šlo jen o rodilé či přistěhovalé Brňany. Své místo tu mají i sovětští a rumunští vojáci, kteří padli při osvobozování Brna v dubnu 1945.
Jejich ostatky sem byly postupně přeneseny z provizorního pohřebiště na Moravském náměstí, kde dnes stojí pomník „Zastavte palbu“, ale i z okolních obcí kolem Brna.
Hrob Ivana a Lva Blatných
Řada hrobů je dnes památkově chráněná, ale další bývají postupně rušeny nebo přemísťovány. To je i případ jediného místa, které se v roce 2009 uvolnilo schválením městské rady právě v čestném kruhu.
Do té doby v něm byl pochován JUDr. Emanuel Barša, který od mládí působil v komunistické straně a československém Komsomolu. Hned 1.9.1939 byl uvězněn a po internaci na brněnském Špilberku byl převezen do koncentračního tábora Dachau a později do Buchenwaldu, odkud se po osvobození v roce 1945 vrátil do Brna.
Jako politický vězeň měl dveře k funkcím v obnoveném Československu otevřeny. Kromě poslance se z něj stal i ředitel Státní filharmonie Brno. Když v roce 1971 zemřel, dostalo se mu čestného místa posledního odpočinku.
Jenže později se ukázalo, že Barša sehrál neblahou roli soudce z lidu v tzv. babickém procesu a měl přímý podíl na odsouzení dvou lidí na smrt. Baršova rodina proto požádala, aby byl jeho hrob vyňat z čestného kruhu a přemístěn do jiné části hřbitova.
Hrob Leoše Janáčka
V těchto dnech se rozbíhá soutěž o důstojný náhrobek Milana a Věry Kunderových, který by měl prázdné místo v čestném kruhu doplnit. Pokud vše půjde podle plánu, měl by být jejich hrob hotový a slavnostně odhalený do poloviny letošního roku.
Pro další informace:
