Článek
Nejde jen o sochy významných postav z dějin USA či Británie nebo belgického krále Leopolda II., kteří byli tak či onak zapleteni mj. s otroctvím, ale v našich končinách to po změně režimu na přelomu 80. a 90. let potkalo nejednoho sovětského či domácího soudruha.
Když odhlédneme od totálního rozmetání monumentálního pomníku J.V. Stalina na Letné, k němuž došlo ještě za vlády komunistů v roce 1962, pak přišel po listopadu 1989 hromadný odsun Leninů, Gottwaldů a dalších soudruhů z nejrůznějších náměstíček, prostranství před školami či veřejnými budovami. Některé byly zničeny, jiné se dochovaly ve více či méně obskurních sbírkách.
Zůstaly spíš sochy bez konkrétního jména, jako je mj. rudoarmějec vyzývající na brněnském Moravském náměstí „Zastavte palbu“, ale najdou se i připomínky konkrétních osob, jako třeba maršál Rodion Jakovlevič Malinovskij, který má pro změnu bustu vedle Domu umění města Brna na náměstí nesoucím jeho jméno. Jeho působení v dubnu 1945 je dobře dokumentované, takže má svou logiku, že tu zůstává i dnes, byť se u něj nekonají žádné oficiální akce.
Ovšem o zcela jiný příběh jde v případě dalšího sovětského maršála Ivana Stěpanoviče Koněva. Pro jedny je to hrdina-osvoboditel, pro druhé má na svých rukou krev obětí vpád Rudé armády do Budapešti v roce 1956 a nebyl daleko, ani když se připravoval vstup "bratrských vojsk do Československa v srpnu 1968. O velení sovětským vojákům v době berlínské krize na začátku 60. let, kdy se stavěla zeď mezi východní a západní částí města ani nemluvě.
V 80. letech minulého století se mu dostalo sochy v pražské Bubenči a už předtím po něm byla pojmenována i řada ulic napříč Československem. To vše jen do roku 2020, kdy byla socha sejmuta a uložena do depozitáře. Sice o ni projevilo oficiálně zájem Rusko (které na svém území má soch upomínajících na maršála hned několik), ale radní Prahy 6 se rozhodli této žádosti nevyhovět.
Když se před rokem objevil slovenský premiér Robert Fico na oslavách 80. výročí konce 2.světové války jako jediný zástupce států Evropské unie v Moskvě, nadhodil před Vladimírem Putinem nápad, že by se nová socha maršála Koněva mohla objevit na současném Slovensku, což u vůdce Ruska silně zarezonovalo.
Sešel se rok s rokem a nedaleko Dukelského průsmyku, o který se v roce 1944 tvrdě bojovalo, aby sovětská armáda mohla vstoupit na území Slovenského štátu a pokračovat v cestě na Berlín, se v obci Kružlová objevil nový, hyperrealisticky pojatý pomník muže v parádní uniformě. Spíš než skutečnou sochu ale připomíná postavu z panoptika nebo rovnou z ruské verze Disneylandu.
Na jeho odhalení dorazil i nový ruský velvyslanec na Slovensku Sergej Andrejev, který byl k našim sousedům před několika měsíci přemístěn z Varšavy. Dlouholetý kariérní diplomat tam vinou svých snah získal nálepku bezpečnostního rizika a přezdívku „mistr hybridních hrozeb“. Slovenská vláda jej naopak uvítala s otevřenou náručí a zve ho na řadu společných akcí.
Při odhalení pomníku maršála Koněva, kde vlály nejen ruské, ale i historické sovětské vlajky se srpem a kladivem, Andrejev květnatě děkoval zejména premiéru Robertu Ficovi. Ten se ale z celé akce nakonec omluvil s poukazem na přetrvávající virózu, která mu zároveň překazila i plánovanou cestu do Srbska na předvolební mítink prezidenta Aleksandar Vučiće. Oba pánové se mj. potkávají právě v Moskvě a netají se svou vstřícnou politikou vůči Rusku i po zahájení války na Ukrajině.
Po nedávném kontroverzním výroku premiéra Fica, že by v případě potřeby nesplnil povinnost vyplývající z článku 5 smlouvy NATO, jde o další střípek do mozaiky událostí, jimiž slovenská vláda posouvá svojí zemi z Evropy na Východ.
Přestože Fico v minulých dnech začal mluvit i o možnosti předčasných voleb (řádné volby do Národné rady by měly být až příští rok na podzim), je otázkou, nakolik se mu ještě ve zbývajícím čase své čtvrté vlády podaří poškodit obraz své země jak v rámci Evropské unie, kde se snaží nahradit poraženého Viktora Orbána, tak i v obranné alianci NATO.
Pro další informace:
