Článek
Pak vám asi dodnes unikal jeden z nejlepších průvodců americkým politickým systémem, který dokonale a přitom jednoduše vysvětluje všechny ty primárky, sjezdy, barvy, zvířecí maskoty, zákulisní intriky a pocity prohry i vítězství formou poutavého románu plného zvratů.
Je v něm skvěle a čtivě vykreslený svět pravidel, které v USA platily, než se je začal snažit rozmetat Donald Trump.( Jen doufejme, že zase platit budou, včetně kooperace s Evropou, až se snad ukáže, že je proti němu americká demokracie postavená z dostatečně bytelných kvádrů.)
Oním autorem, který si na to s vypravěčskou lehkostí troufnul a uspěl tak, že se jeho kniha „Florentyna/The Prodigal Daughter“ stala jedním z nejúspěšnějších románů anglosaského trhu v 80. letech minulého století (u nás vyšla v roce 1992), byl britský politik a spisovatel Jeffrey Archer.
V době anglického vydání Floretyny už měl za sebou víc než desetiletou kariéru světového spisovatele, jehož věhlas dokonce pronikl i k nám, za železnou oponu. Proslulý Archerův debut „Ani o dolar víc, ani o dolar míň“ totiž vydalo v Československu ještě v roce 1988 nakladatelství Odeon ve své „oddechové“ řadě Literatura světová s půvabnou obálkou výtvarníka Adolfa Borna.
Už ve své prvotině dokázal Archer na začátku 70. let zúročit všechno, co ho během jeho předešlé kariéry potkalo - a to včetně podvodů a skandálů. Ostatně se z jednoho, který jej připravil o téměř všechny peníze, právě vzpamatovával. Literární úspěch mu pomohl se z průšvihu rychle dostat, aniž by musel opustit svůj poslanecký post v Dolní sněmovně Britského parlamentu, kam byl zvolen už ve svých 29 letech.
Okouzlujícím vypravěčem byl Archer nejen ve svých knihách, ale i při setkání se čtenáři
Jeffrey Howard Archer se narodil v Londýně 15. dubna 1940 a jeho rodina se dva týdny poté odstěhovala do relativního bezpečí Somersetu, kam unikla před německými bombardéry. Otec William Archer, kterému bylo v době Jeffreyho narození už 64 let, se posléze vybavil jako pěkné kvítko.
Až později se ukázalo, že šlo o bigamistu a podvodníka, který se vydával za svého jmenovce, nositele válečných vyznamenání z 1. světové války. Živil se jako zprostředkovatel falešných hypoték či jiných podvodů a střídal oba břehy Atlantiku, podle toho, kde mu právě víc hořela půda pod nohama.
Z amerického manželství svého otce měl Jeffrey o 23 let starší sestru Rosmery, která se provdala za demokratického senátora a dokonce i kandidáta na prezidenta. Po jeho smrti se pro změnu stala chotí belgického šlechtice a vyslance v USA. Právě z jejích postřehů později Jeffrey hodně načerpal při psaní Florentyny i řady svých dalších titulů.
Sám Jeffrey podědil po svém otci pronikavý úsudek, vypravěčský dar, okouzlující šarm, lásku k umění i řekněme poněkud volnější vnímání morálky okořeněné špetkou drzosti, s nimiž proplouval nejen vzděláním, ale později i životem. To všechno zúročil v nebývalé míře ve svých knihách.
Od matky Loly, která psala pro místní tisk, zase od útlého věku dostával šanci si tříbit sloh, když za ni mohl napsat některé z jejích sloupků. Už v té době dokázal využívat brilantní gradace a překvapivých zvratů, které později v jeho románech nutily čtenáře obracet jednu stranu za druhou, aby neztratili tempo příběhu.
Akademickou dráhu v Oxfordu odstartoval Archer stylově - podfukem. Prokázal se padělaným dokladem o absolvování studia v USA, které předložil na hlavičkovém papíru klubu kulturistiky. Prošlo mu to a během studia reprezentoval svou alma mater nejen coby talentovaný atlet, ale i řečník ve studentském klubu, což jej přivedlo do Konzervativní strany.
Britská a americká politika ve srozumitelné a navíc čtivé formě
V roce 1967 se stal jedním z nejmladších členů rady Londýna a o dva roky později i poslancem v britském parlamentu. Měl našlápnuto na post ministra ve vládě Margaret Thatcherové a jeho právě vydaná sága „Kain a Abel“ se prodávala v miliónových nákladech, když přišel strmý pád.
V roce 1986 jej bulvární deník Daily Star nařkl z využívání služeb prostitutky. Archer musel ze všech funkcí odstoupit, ale rozhodl se, že deník zažaluje pro urážku na cti. Pomocí přítelova alibi tvrdil před soudem pod přísahou, že se s dotyčnou nikdy nesetkal. Díky tomu se domohl omluvy s bonusem půl miliónu liber.
Až o 12 let později vyšlo najevo, že svědectví nebylo pravdivé a tehdy už královnou povýšený lord Jeffrey byl shledán křivopřísežníkem. Následoval další soud, který jej pro podvod poslal - v rámci rodinné tradice - do vězení. Dva roky za mřížemi využil Archer k literární tvorbě, mj. k vězeňským povídkám a deníku, ale i k rozpracování úctyhodné, sedmidílné „Cliftonovy kroniky“. Do ní zúročil svůj brilantní vypravěčský talent snad nejintenzivněji v příběhu chudého chlapce počatého při znásilnění, který se vlastní pílí stane jednou z celosvětově nejuznávanějších osobností své generace.
Když už byla řeč o americkém politickém systému, stejnou službu udělal Archer i tomu britskému, ke kterému měl celý život nejblíž. Jeho fungování objasnil čtenářům v „První mezi rovnými“.
Mozaika je složená z osudů čtyř mužů, z nichž každý má jiné startovní podmínky, ale všichni stejnou touhu stát se britským premiérem. Dva z nich umístil do Labouristické, dva do své domovské Konzervativní strany, aby je přes všemožné vzestupy, pády a karamboly přivedl až do předpokoje Downing Steet 10.
To, že svou pozornost zaměřoval i jinam, dokládá třeba „Čtvrtý stav“. Jde o pozoruhodný románový dvojportrét mediálních magnátů Roberta Maxwella a Ruperta Murdocha, který vyšel po Maxwellově záhadné smrti na jeho jachtě Ghislaine, ze níž bývá obviňována KGB.
Pohled do zákulisí vydavatelských domů
Ovšem opravdovým majstrštykem lorda Archera, který měl mj. tu drzost nazvat své spoluzasedající v Horní sněmovně Britského parlamentu „vlídnými Drákuly“, aniž by následoval jakýkoliv trest, byl odhad Vladimíra Putina ještě v časech, kdy si jej předcházel celý západní svět.
Když Archer psal knihu „Panna vítězí“, využil v ní překvapivou kličku - svého hrdinu - ilegálního uprchlíka ze Sovětského svazu Alexandra/Sašu Karpenka nechal paralelně prožívat život i kariéru v Británii a v USA. Ten pokaždé dosáhne takového postavení, že se může stát prvním demokraticky zvoleným prezidentem Ruska po pádu komunismu.
Jeho Nemesis je soused z dětství prožívaném v Leningradu, který touží pro změnu po kariéře šéfa KGB. I Vladimíru Putinovi se splní jeho sen a udělá cokoliv, včetně vražd či atentátů na letadlo, aby zabránil stále populárnějšímu Alexandrovi/Sašovi v návratu do vlasti.
Román vyšel poprvé v roce 2022 a i když nedosáhl takové proslulosti, jako Archerovy předchozí knihy, je - v kontextu dalšího dějinného vývoje - pozoruhodné, jak moc se lord Jeffrey strefil v náhledu do duše ruského diktátora.
Tajemstvím úspěchů Archerových knih je prostý fakt, že do každé své postavy vložil kus sám sebe - ať už šlo o kladné nebo zápornější hrdiny. Kromě politiky a světa správních rad bankovních domů mu nebyla cizí ani tajemství obchodu s uměleckými předměty, zvlášť pokud šlo o moderní umění.
Nebál se ani soudů - ostatně za svůj život před nimi stál hned několikrát, když byl mj. obžalován ze zpronevěry charitativního fondu ve prospěch Kurdů či že investoval do nezdařeného vojenského převratu v Rovníkové Guineji. Ani jedno z těchto nařčení se neprokázalo.
Během pěti desetiletí prodal Archer na 300 miliónů výtisků nejen v angličtině, ale i v dalších 47 jazycích, včetně desítek tisíc výtisků v češtině.
Jen pár dnů po 50. výročí zahájení své spisovatelské dráhy, kterou oslavil vydáním nejnovější knihy „Adam a Eva“, zemřel Jeffrey Archer 5.října 2026 ve svých 86 letech. Na rozdíl od svých hrdinů odešel v klidu ve své domácí pracovně, když jej přemohla únava během vyřizování korespondence.
Pro další informace:
