Článek
Oním kouzelným místem je přízemí paláce Alfa, který mezi lety 1931-37 nahradil původní, modernímu životnímu stylu už nevyhovující barokní paláce šlechtických rodů Mitrovských a barona Freyenfelse. Jak asi vypadaly, může dnes prozradit v sousedství zachovaný Schrattenbachův palác, kde sídlí Knihovna Jiřího Mahena nebo nedaleký Palác šlechtičen.
Za novou podobu nároží ulic Poštovská a Jánská vděčí Brno dvěma vizionářům - podnikateli a staviteli Františku Hrdinovi a architektovi Bohuslavu Fuchsovi. Podle jeho plánu s drobnějšími úpravami Hrdinovy Technické kanceláře vyrostl velkolepý obytný dům s osmi nadzemními patry vybavený veškerým myslitelným pohodlím své doby, včetně ústředního topení, teplé vody a splachovacích toalet, které už byly součástí jednotlivých bytových jednotek.
Při stavbě se používaly železobetonové skelety. Určitý pocit lehkosti navozuje ustupování horních dvou pater, takže ani nevadí při pohledu zdola, že palác převyšuje sousední domy. Charakteristickou bílou barvu mu dodala vápenocementová omítka barvená kaseinem.
Nejprve byl vybudován suterén, kde začalo už v roce 1932 promítat moderní kino Alfa (dnes HaDivadlo) koncipované pro 800 diváků. Poprvé se tu mohli návštěvníci kochat německým filmem Bílé opojení od právě začínající režisérky a herečky Leni Riefenstahl, budoucí pravé ruky nacistických propagandistů.
Kromě kina vznikl v suterénu i prostor pro nejstarší taneční jazzový klub Metro Hall (dnes Metro Music Bar), fungující ale až od roku 1937.
Nad suterénem vyrostla patrová pasáž se stylovým ochozem, do které proniká denní světlo originálním skleněným stropem s dodnes funkčními detaily.
Využití samotné pasáže se neustále mění. Kromě posezení zdejších kaváren a cukráren tu několikrát do roka probíhají dočasné výstavy jak z historie brněnské metropole (mj. o minulosti brněnské věznice), tak i s přesahem do budoucnosti (expozice projektů absolventů architektury).
Mimoto tu každý měsíc pořádají nadšenci sběratelské burzy nebo prodej rukodělných výrobků - od originálního oblečení, přes autorské fotky až třeba po háčkovaná zvířátka.
Nedílnou součástí pasáže bylo ještě donedávna Ženíškovo knihkupectví, které obsadilo kratší konec prostoru. K dostání tu byla řada i dříve vydaných titulů a nadšení čtenáři se sem pravidelně vraceli.
To už je ale minulostí, kvůli neshodám o výši nájemného a nezájmu případných mladších následovníků zakladatele legendárního krámku odcházejícího do důchodu knihkupectví před dvěma lety zaniklo.
Z pasáže vede celkem osm samostatných schodišť s výtahy, které míří ke 160 různě velkým bytům v celém komplexu rozděleném třemi dvory do jednotlivých křídel. Nejmenší jednotky mají jen 12,5 m2 a vžilo se pro ně označení „svobodárny“, největším je loft o rozloze 140 m2.
Naopak do pasáže se vchází šesti vstupy, buď přímo z ulic Jánská a Poštovská, nebo z náměstí Svobody přes další domy, včetně futuristického nákupního centra s pasáží Omega. Mimochodem, ta se původně měla jmenovat Amadeus. Své jméno dostala jako takový malý vtípek související právě s Alfou - v řecké abecedě znamenají jejich označení začátek a konec.
Malým tajemstvím ukrytým v paláci Alfa byl tzv. „konspirační byt“. Před válkou jej používala policie, během ní sloužil gestapu a po válce po něm pro změnu sáhla státní bezpečnost. Dnes už je ale běžně obydlený, stejně jako všechny další byty.
Nájemníci si tu zpravidla pochvalujíc klid uprostřed města a jen neradi se stěhují pryč. Na uvolněné byty dokonce existuje pořadník. Jedním z nájemců bývala i slavná brněnská herečka Vlasta Fialová proslavená rolí filmové Divé Báry.
I když jste v Brně třeba nikdy nebyli, možná vám bude pasáž Alfa povědomá. Nejspíš to bude tím, že už si několikrát zahrála ve filmech, naposledy třeba ve Veteránovi nebo hned ve dvou řadách mysteriózního seriálu České televize Labyrint režiséra Jiřího Stracha.
Pro další informace:
Bohuslav Fuchs v Brně, TIC Brno