Hlavní obsah
Cestování

Pasáž Alfa - funkcionalistické bludiště uprostřed Brna s STB bytem

Foto: knihoMolka

Pasáž Alfa si už několikrát zahrála i ve filmu

Pokud zatoužíte ocitnout se během okamžiku ve 30. letech 20. století, nepotřebujete stroj času. V Brně stačí udělat pár kroků od náměstí Svobody, a s trochou fantazie si můžete představovat, jak kolem vás právě prošel Oldřich Nový.

Článek

Oním kouzelným místem je přízemí paláce Alfa, který mezi lety 1931-37 nahradil původní, modernímu životnímu stylu už nevyhovující barokní paláce šlechtických rodů Mitrovských a barona Freyenfelse. Jak asi vypadaly, může dnes prozradit v sousedství zachovaný Schrattenbachův palác, kde sídlí Knihovna Jiřího Mahena nebo nedaleký Palác šlechtičen.

Za novou podobu nároží ulic Poštovská a Jánská vděčí Brno dvěma vizionářům - podnikateli a staviteli Františku Hrdinovi a architektovi Bohuslavu Fuchsovi. Podle jeho plánu s drobnějšími úpravami Hrdinovy Technické kanceláře vyrostl velkolepý obytný dům s osmi nadzemními patry vybavený veškerým myslitelným pohodlím své doby, včetně ústředního topení, teplé vody a splachovacích toalet, které už byly součástí jednotlivých bytových jednotek.

Foto: knihoMolka

Palác Alfa a na něj navazující Schrattenbachův palác

Při stavbě se používaly železobetonové skelety. Určitý pocit lehkosti navozuje ustupování horních dvou pater, takže ani nevadí při pohledu zdola, že palác převyšuje sousední domy. Charakteristickou bílou barvu mu dodala vápenocementová omítka barvená kaseinem.

Nejprve byl vybudován suterén, kde začalo už v roce 1932 promítat moderní kino Alfa (dnes HaDivadlo) koncipované pro 800 diváků. Poprvé se tu mohli návštěvníci kochat německým filmem Bílé opojení od právě začínající režisérky a herečky Leni Riefenstahl, budoucí pravé ruky nacistických propagandistů.

Foto: knihoMolka

Jeden ze vstupů do pasáže z Poštovské ulice dodnes zdobí originální mozaika

Kromě kina vznikl v suterénu i prostor pro nejstarší taneční jazzový klub Metro Hall (dnes Metro Music Bar), fungující ale až od roku 1937.

Nad suterénem vyrostla patrová pasáž se stylovým ochozem, do které proniká denní světlo originálním skleněným stropem s dodnes funkčními detaily.

Foto: knihoMolka

Pohled z ochozu do pasáže

Využití samotné pasáže se neustále mění. Kromě posezení zdejších kaváren a cukráren tu několikrát do roka probíhají dočasné výstavy jak z historie brněnské metropole (mj. o minulosti brněnské věznice), tak i s přesahem do budoucnosti (expozice projektů absolventů architektury).

Mimoto tu každý měsíc pořádají nadšenci sběratelské burzy nebo prodej rukodělných výrobků - od originálního oblečení, přes autorské fotky až třeba po háčkovaná zvířátka.

Foto: knihoMolka

Detail skleněného stropu pasáže

Nedílnou součástí pasáže bylo ještě donedávna Ženíškovo knihkupectví, které obsadilo kratší konec prostoru. K dostání tu byla řada i dříve vydaných titulů a nadšení čtenáři se sem pravidelně vraceli.

To už je ale minulostí, kvůli neshodám o výši nájemného a nezájmu případných mladších následovníků zakladatele legendárního krámku odcházejícího do důchodu knihkupectví před dvěma lety zaniklo.

Foto: knihoMolka

Alfa pasáž bývá málokdy prázdná, když tu nejsou výstavy, mohou se hosté usadit do křesílek a vychutnat si třeba kávu

Z pasáže vede celkem osm samostatných schodišť s výtahy, které míří ke 160 různě velkým bytům v celém komplexu rozděleném třemi dvory do jednotlivých křídel. Nejmenší jednotky mají jen 12,5 m2 a vžilo se pro ně označení „svobodárny“, největším je loft o rozloze 140 m2.

Naopak do pasáže se vchází šesti vstupy, buď přímo z ulic Jánská a Poštovská, nebo z náměstí Svobody přes další domy, včetně futuristického nákupního centra s pasáží Omega. Mimochodem, ta se původně měla jmenovat Amadeus. Své jméno dostala jako takový malý vtípek související právě s Alfou - v řecké abecedě znamenají jejich označení začátek a konec.

Foto: knihoMolka

Ochrana soukromí obyvatel paláce Alfa

Malým tajemstvím ukrytým v paláci Alfa byl tzv. „konspirační byt“. Před válkou jej používala policie, během ní sloužil gestapu a po válce po něm pro změnu sáhla státní bezpečnost. Dnes už je ale běžně obydlený, stejně jako všechny další byty.

Nájemníci si tu zpravidla pochvalujíc klid uprostřed města a jen neradi se stěhují pryč. Na uvolněné byty dokonce existuje pořadník. Jedním z nájemců bývala i slavná brněnská herečka Vlasta Fialová proslavená rolí filmové Divé Báry.

Foto: knihoMolka

Jeden z východů z pasáže vede přes nádvoří domu U čtyř mamlasů přímo na náměstí Svobody

I když jste v Brně třeba nikdy nebyli, možná vám bude pasáž Alfa povědomá. Nejspíš to bude tím, že už si několikrát zahrála ve filmech, naposledy třeba ve Veteránovi nebo hned ve dvou řadách mysteriózního seriálu České televize Labyrint režiséra Jiřího Stracha.

Pro další informace:

Bohuslav Fuchs v Brně, TIC Brno

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Související témata:

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz