Článek
Že se něco mění, to už tehdy cítili i relativně chránění Češi, kteří do té doby opravdovou hrůzu války zatím tolik nepocítili, jako okolní národy, kudy už prošla východní i západní fronta.
O to větší šok znamenal na Popeleční středu 14. 2. 1945 masivní nálet více než 60 letadel, který mířil na prostor mezi Zlíchovským mostem a Vinohrady. Zásah dostal mj. Faustův dům na Karlově náměstí, skleníky Botanické zahrady Praha nebo klášter Na Slovanech známý také jako Emauzy. Právě ten se stal symbolem válečného běsnění, které si vyžádalo na 700 mrtvých a téměř 1 200 zraněných.
Až na jeden nálet z listopadu 1944 neměla do té doby Praha s bombardováním žádné zkušenosti a její obyvatelé neměli zažito, jak se při útoku chovat. Proto si - podle odborníků - vyžádal nálet tolik obětí - lidé nebyli zvyklí reagovat na sirény a většina se ani neobtěžovala spěchat do krytů. Situaci po náletu zhoršoval i fakt, že poškozená byla i nemocnice na Karlově náměstí, takže se zranění složitě transportovali do dalších zdravotnických ústavů.
A přitom mohlo být všechno jinak. Americká 8. letecká armáda USAAF, která operovala ze základen ve Velké Británii, vyslala toho dne nad cíle na území nacistického Německa celkem čtyři letecké svazy čítající dohromady 1377 bombardovacích a 962 stíhacích strojů. Jejich cílem měly být především železniční mosty a vybrané vojenské cíle po celém Německu. Největší nálet byl plánován na Drážďany, kam mířilo 461 čtyřmotorových bombardovacích strojů B-17 Flying Fortress.
Vinou nepříznivého počasí a problémů s palubními radary se oddělilo celkem 62 bombardérů, které zamířily jižněji. Když pak piloti uviděli mezi mraky velké město na řece, došli k závěru, že jsou konečně nad Drážďany a spustili peklo na zemi. Od 12.25 do 12.34 hodin se z jejich pumovnic na město vysypalo celkem 152 tun bomb.
Na válečné poměry to ale byl spíš „menší“ nálet, který poškodil na 2 500 domů na obou březích Vltavy. Ještě v roce 1971 se ve sklepení domu č.p. 1254 na Vinohradské třídě našly při stavebních úpravách ve druhém patře sklepení ostatky 23 osob. Souviselo to s tím, že bombardování neustály ani některé tehdejší kryty, které nebyly na takovou sílu dimenzovány.
Už 18. 2. 1945 se konalo pietní shromáždění za oběti náletu - za Čechy to bylo před kostelem sv. Ludmily na Vinohradech, k tryzně za Němce bylo zvoleno prostranství před Rudolfinem (dnes náměstí Jana Palacha).
Symbolem nezlomnosti a obnovy se po válce stala rekonstrukce kláštera Emauzy, který ve 14. století založil císař Karel IV. Dodnes, když vidím jeho věže ve tvaru křídel vzpínajících se k nebi, musím myslet na to, čím si na sv. Valentýna před 79 lety Pražané museli projít a kolik z nich při tom ztratilo svou lásku.
Současná podoba kostela s betonovými skořepinovými věžemi ve tvaru křídel s pozlacenými hroty pochází z rekonstrukce v 60. letech 20 st.
Pro další informace:
VHU PRAHA/tragicky-americky-nalet-na-prahu-14-unora-1945/
