Článek
Své o tom ví i kriminalisté z FBI, kterým se pomocí komerčních DNA testů podařilo vypátrat do té doby neznámého pachatele 13 vražd, 51 znásilnění a 120 vloupání. Tuhle zdánlivě nespojitou sérii násilných činů spáchaných mezi lety 1974 - 1986 v Kalifornii propojilo později zjištění, že genetický otisk pachatele, který se tak policistům „podepsal“ na místech činu, je ve všech případech totožný.
V té době se také zrodila přezdívka „Golden State Killer“ a právě jeho případ vedl v roce 2001 ke zřízení centrální kalifornské databáze DNA. Jenže ani tehdy ještě neměli vyšetřovatelé vyhráno.
Až když v roce 2016 vyhlásila FBI ve spolupráci s místními úřady odměnu vedoucí k nalezení pachatele ve výši 50.000 dolarů, začalo se schylovat k průlomu. Díky forenzní genetické genealogii se prostřednictvím příbuzných podařilo s jistotou identifikovat coby pachatele bývalého mariňáka a později dokonce policistu Josepha Jamese DeAngelo, kterému bylo v roce 2018, kdy byl zatčen, už 72 let.
Některé z jeho zločinů, především znásilnění, už sice byla promlčena, na další činy - únosy a vraždy, se to naštěstí nevztahovalo. DeAngelo přistoupil na dohodu se soudem, čímž se sice vyhnul trestu smrti, ale byl odsouzen na doživotí bez možnosti podmínečného propuštění.
Fascinující hon za nepolapitelným predátorem mizejícím ve stínech sugestivně popsala ve své knize „Golden State Killer“ (česky „Zmizím ve tmě”) spisovatelka Michelle McNamara, která se ale sama nedožila odhalení pachatelovy identity, protože zemřela už v roce 2016. Přesto její kniha vydaná o tři roky dřív vlastně pomohla k vyřešení případu tím, že na něj veřejnost i vyšetřovatele znovu upozornila a de facto vyvolala společenskou poptávku po jeho odhalení.
Nejen Amerika, ale i Evropa má s forenzní genealogií už své zkušenosti. Tou první bylo odhalení pachatele zdánlivě nesmyslné vraždy osmiletého Mohamada Ammouriho a šestapadesátileté Anny-Leny Svenson, ke které došlo v říjnu 2004 ve švédském Linköpingu. Na ulici zůstala po vrahovi nejen zbraň, ale také jeho čepice, ze které šlo získat vzorek DNA. V zemi se rozjelo druhé největší vyšetřování vražd od hledání pachatele, který zabil někdejšího švédského premiéra Olofa Palmeho.
Přesto ale trvalo dlouhých 16 let, než byl pomocí forenzní genealogie ztotožněn a odhalen. Vyšetřovatelé využili komerční databáze DNA, kde si lidé nechávají zjišťovat svůj původ. Čekala je přitom cesta 200 let nazpátek, než se dostali přes příbuzné na samotného pachatele vražd.
Švédské společnosti se ulevilo, když byl v červnu 2020 zatčen v té době sedmatřicetiletý Daniel Nyqvist, který se hned při prvním výslechu k činu přiznal. Na svou obhajobu uvedl, že ho k vraždám ponoukaly neviditelné hlasy. Při jeho vyšetření se ukázalo, že je Nyqvist duševně chorý, a proto místo do vězení putoval do speciálního zařízení pro psychicky nemocné zločince.
O švédském případu vznikla kriminální minisérie Průlom, který vychází ze stejnojmenné knihy. Tu napsala novinářka Anna Bodin s genealogem Peterem Sjölundem, který vraždu pomocí nové forenzní vědy nakonec vyřešil. Právě jeho očima můžeme sledovat celé složité vyšetřování, které nakonec vedlo k úspěšnému odhalení dvojnásobného vraha.
Pro další informace:
