Článek
Nakonec se ukázalo, že byl za onu „štiku“ vybrán nepříliš známý člen vládního SMERu Juraj Blanár, který na sebe do té doby nestrhl žádnou větší pozornost ani jako žilinský župan (obdoba hejtmana) ani jako místropředseda Národné rady.
Zato během posledního roku, kdy řídí ministerstvo zahraničí, si už stihl na dvou různých setkáních potřást pravicí s ruským kolegou Sergejem Lavrovem, a je zajedno s Ficem, že s Ruskem je třeba se zase co nejdřív spřátelit, už kvůli levnějšímu plynu.
Nyní se ale ukazuje, že jeho poslání na svěřeném ministerstvu má i další důvod. Má se stát „metařem“ aktuálnímu režimu nepohodlných diplomatů a dalších zaměstnanců.
Na pět desítek zkušených a roky školených odborníků má z důvodu konsolidace opustit svá místa, aby stát ušetřil. Což ovšem nejde dohromady s informací, že jen za rok Blanárova řízení přijalo ministerstvo na 150 lidí s minimálními nebo žádnými zkušenostmi s diplomacií.
Vypadá to, že slovenská vláda nechce, aby jí státu a nikoliv právě vládnoucím politikům věrní diplomaté „koukali pod prsty“. Navíc jsou to právě bývalí diplomaté, jako prezidentský kandidát Ivan Korčok či bývalý ministr zahraničí a spoluautor podcastu Bárdy a Káčer Rastislav Káčer kteří nahlas kritizují vládu kvůli čím dal jasnější orientaci na Rusko a Čínu a odklonu od Evropské unie.
Paradoxně se tak děje v čase, kdy Ficova vládní koalice už zdaleka není tak pevná, jak se před rokem zdála, a sám premiér začíná mluvit o předčasných volbách. V parlamentu přišla koalice hned o tři poslance Národné koalice zvolené pod hlavičkou Slovenské národné strany Andreje Danka, čímž premiérovi zbyla jen těsná parlamentní většina 76 hlasů z celkových 150. Přesto se chová, jako kdyby byla celá země pod Tatrami jejich dědičným lénem.
Ostatně, před pár dny to celkem výstižně charakterizoval muzikant Oskar Rozsa, který získal od ministerstva kultury vedeného kontroverzní Martinou Šimkovičovou, lukrativní zakázku na modernizaci slovenské hymny, která bude mít premiéru 1. 1. 2025.
Ačkoliv v objednávce výslovně stálo, že se má jednat o úpravu pro všechny Slováky, podle Rozsy, který za ni - na rozdíl od filharmoniků pracujících zdarma - inkasoval 46.000 Eur, „jde o hymnu pro úplně jinou skupinu lidí“. Ostatním vzkázal, „ať zalezou do děr.“ Bohužel, i to je dnešní Slovensko.
Pro kontext:
