Článek
A přece je jedna trvale zařazena do britské armády. Tedy pardon, jde o kozla, dnes konkrétně Williama „Billa“ Windsora II., který je nedílnou součástí 3. batalionu Welšského regimentu.
Vůbec poprvé pomáhala koza britské armádě už 17. června 1775. Ovšem nebyl to žádný krotký domácí tvor, ale divoká koza, díky které našli welšští vojáci cestu na opevněný svah Bunker Hill nad americkým Bostonem. Když ji následovali, konečně se jim po dvou odražených útocích podařilo dobýt obležení kolonistů po proslulém „bostonském pití čaje“.
Jednalo se o vzpouru proti britské koruně, kdy američtí osadníci odmítli králi platit předražené daně za dovezené zboží a naházeli přes 300 beden lisovaného čaje rovnou do moře. Šlo o jednu z jisker, které vedly k odtržení amerických území a následnému vyhlášení budoucích Spojených států amerických. Nic na tom nakonec nezměnila ani ona výše zmíněná koza.
Přesto se stala maskotem welšských vojáků a v podobě dalších exemplářů s nimi prošla mj. i 1. světovou válkou. Tehdy dokonce kozlík Taffy získal hned několik vyznamenání, včetně medaile Star a Britské válečné medaile.
Kde se ale v Británii vzaly kašmírské kozy, z nichž se rekrutují maskoti welšských vojáků? To se musíme vrátit až do roku 1837. Malé stádečko vzácných koz s nebývale jemnou srstí se stalo darem perského šáha Muhamada Kadžara královně Viktorii ke korunovaci.
Jejich domovem se stal výběžek Llandudno na severu Walesu, kde se jim daří tak, až se stádo rozrostlo na úctyhodných 250 kusů. Kozy, které jsou chovány volně, se ale čím dál častěji odvažovaly mezi lidské příbytky a spásaly zdejší zahrádky. Proto bylo začátkem 21. století přistoupeno částečně k odstěhování, částečně k aplikaci antikoncepce, aby se jejich počet upravil na snesitelnou míru a opět zavládla mezi místními a kozí populací harmonie.
Ovšem kozy, které „rukují“ nejsou zpravidla z volného chovu, ale rodí se v některé ze zoologických zahrad. Panovník pak sám vybírá, který jedinec bude mít tu čest, aby se přidal k jeho poddaným ve zbrani. A není to jednoduchá role. Koza musí se svým přiděleným ošetřovatelem titulovaným „Goat Major“ pochodovat na všech přehlídkách v první řadě, nechat se od čestných hostů pohladit a dokonce s plukem občas cestuje i na zahraniční mise.
Ostatně, i sama královna Alžběta II. si zprostředkovaně s maskotem užila svoje, zvlášť během přehlídky při příležitosti jejích 80. narozenin. Kozlík William „Billy“ Windsor I. tehdy sloužil se svou jednotkou na Kypru. Místo, aby jako jindy pokojně pochodoval, rozhodl se tentokrát pro vlastní „představení“ - vybočoval, neposlouchal a ve finále se snažil potrkat bubeníka jednotky. To vše za pobaveného přihlížení čestných hostů - velvyslanců Španělska, Nizozemí či Švédska a zástupce mírových jednotek při OSN.
Milého Billa za to čekalo předvolání k veliteli a musel si vyslechnout trest za „neuposlechnutí přímého rozkazu“ a „nepřístojné chování“, načež byl degradován. Po třech měsících dostal šanci svou reputaci napravit a během další přehlídky už se choval naprosto vzorně. Díky tomu získal zpět svou hodnost podplukovníka i možnost opět večeřet v jídelně. Zda s tím byl spojen i speciální příděl jeho oblíbené mrkve, to už prameny neuvádí.
William Windsor II. ve službě pro jistotu nosí chrániče rohů.
Po celých dalších osm let, kdy byl ve službě, už se Billy choval, jak se sluší a patří. Přesto, když byl vybírán jeho nástupce, dbalo se hlavně na klidnou povahu. William Windsor II. slouží vzorně a byl to právě on, kdo jako první dokázal rozesmát na veřejnosti krále Karla III. po pohřbu jeho matky Alžběty II.
Stalo se tak, když král zavítal do Welsu a děkoval zdejším občanům za účast, jakou královské rodině projevili po královnině úmrtí. Před budovou byl nastoupený i welšský pluk včetně kozlíka, který vyčaroval na králově tváři několik týdnů „neviditelný“ úsměv.
Pro další informace:
