Článek
O potřebě další a další osvěty v tématech domácího a sexualizovaného násilí se není třeba přít. Bohužel v této oblasti selhávají i složky, které mají pomoci, jelikož se kolem obětí nejen pohybuje mnoho polopravd a mýtů, ale protože odmítnout je jednodušší. Důkazem toho buď nedávné řízení s policisty, kteří zoufalou oběť vyhodili, že je to feťačka, ale naštěstí v nemocni poznali, co se děje a zajistili pomoc.
Situace stále není dobrá a lepší to jen tak nebude. Je to pomalý a frustrující boj s větrnými mlýny bez zájmu na výraznější změně.
E-kniha Život za zavřenými dveřmi s podtitulem 19 let marnosti není napsána nijak chytře, strukturovaně ani líbivě. Jedná se o velmi dlouhou výpověď oběti domácího násilí a týraní, která v důsledku přijde úplně o všechno. Zda získá další šanci na život, nechám na každém zájemci o četbu.
Příběh je vyprávěn v první osobě, zpočátku dívka, později mladá žena Helena, popisuje své seznámení s mužem Karlem, ze kterého se vyklube v průběhu let zrůda, a život ve strachu o jejich dvě děti. Postupně se mladá žena propadá do bezvýchodnosti situace, a protože přijde i o rodiče a bratra, čelí všemu sama. Léta kolem letopočtu 1989 nepřejí řešením problémů domácího násilí a vypravěčka příběhu se propadá do stále větší beznaděje pod taktovkou svého muže. Ten ji touží týrat tak, jak je to jen možné.
Celá hrůza se děje postupně a jakmile je tyran v jistotě, že jeho oběť neuteče, už si jen užívá léta plodů své práce. Když Karel dosáhne mety absolutního ovládnutí Heleny, je doslova na koni, vypravěčku jen nekonečné okrádá, ponižuje a vyhrožuje jí. Nakonec proti ní poštve jejich děti, které jako maličké vyhrožoval zabít. Později ji ponechá bez prostředků na podlaze bytu. Helena se propadá do temnoty s vědomím, že nikoho nezajímá a za vše si může sama. Jak jí to Karel celé roky tvrdil.
To vše se line z úst unavené ženy. Pokud napíšu souhrn příběhu do dvou odstavců, mnoho lidí si řekne, proč jako neodešla? Příběh na tuto otázku předkládá odpověď. Roky a roky týrání od někoho, kdo se pasoval do role ochránce, si vyberou svou daň na většině. Kniha je poměrně dost sugestivní a umožní prožít hrůzu bolesti v kuchyni na podlaze, hnus zdevastovaného bytu a bolest z odmítnutí vlastních dětí.
„Seru ti na tvoji omluvu!“ zaječí znovu Karel a hrubě odstrčí svého příbuzného.
Udělá ke mně dva kroky a vzápětí dostávám facku, až se zapotácím.
„Abys pro příště věděla, kdo je tvůj manžel!“ zaječel do ticha salonku.
Nejen pro mě, ale pro všechny je to šok. Zůstávám stát v němém úžasu a nechápajíc, si držím tvář.
„Vždyť jsem přece nic špatného neudělala,“ hlesla jsem s pláčem na krajíčku do hrobového ticha, které nastalo.
(scéna z knihy - svatba Karla a Heleny)
O to věší je škoda, že redakce knihy téměř neexistuje. Kapitoly jsou jednoduše popsány římskými číslicemi, v textu se vyskytují hrubky jako slon. Členění odstavců je primitivní a ubírá příběhu na kvalitě. Byť slova jsou silná, jejich rámec je otřesný.
Je to škoda. Jsem na jednu stranu ráda, že doba přeje elektronickému vydávaní knih a už tak nezůstávají všechna cenná díla v šuplíku. Na druhou stranu odfláknutá práce sráží zajímavá díla. Můžu mít pochopení se slovy, že účel světí prostředky. Ale tady redaktor a korektura chyběly citelně a účel se vytrácí.
Pokud se jedná o vyprávění jako takové, tam asi nelze nic moc vytknout. Jedná se o životní příběh týrané ženy a svědectví naprosté hrůzy, to nelze příliš učesat. Samozřejmě i kolem tohoto příběhu se vine jako pachuť na patře sekundárná viktimizace, proč s ním jako zůstávala?
Mám ráda fakta.
Příběh se odehrává na přelomu osmdesátých a devadesátých let na malém městě. Situace se pak přehoupne do devadesátých let se vší svou zoufalostí. Není práce, není zájem, není nic. Pohybujeme se tedy kolem roku 2000, příběh jako takový končí rokem 2009.
Podíváme se dobový kontext.
V roce 2002 zabil tyran svou ženu a dceru. Vraždě předcházela dlouhá řada oznámení na policii, snaha dostat tyrana a parazita z bytu. Na domácnost muž nepřispíval, děti a bývalou ženu tyranizoval, žít s ním bylo utrpení. Z bytu odmítal odejít. Při vyšetřování vraždy vyšlo najevo, že policie nemohla udělat nic a mnozí příslušící nedělali zase moc. Vraha znali jako bodrého chlapíka, co leckde vypomohl. Někteří místní muži zákona s tyranem sympatizovali a práce policie byla později velmi kritizována. Pak se změnila i legislativa, která umožnila proti tyranům účinněji zasáhnout. Ale do té doby se s takovými příliš dělat nedalo.
Na přelomu tisícletí mučil bývalý přítel matku svého syna. Trýznil ji celou noc v jejím bytě, kam se vloupal, před očima jejich malého dítěte. Pokud by nebylo práce a snahy vyšetřovatele a technika na místě činu po záchraně ženy, zřejmě by se případ uzavřel jako nějaká další domácí neshoda. Usilovná práce týmu mužů zákona umožnila potrestání pachatele a další změny v legislativě. Dva chlapi si prostě řekli, že nechtějí, aby se tohle stalo jejich dcerám, a to i nadřízenému orgánu navzdory, který případ odmítl jako nic, čemu by měl věnovat. Jen další italská domácnost, nic pro nás. Bylo prokázáno několik pokusů ženu zabít, přežila zázrakem a držela ji naživu síla vůle zachránit své dítě.
Příběh se odehrává ve stejném čase jako uvedené případy výše. Forma vyprávění je taková, jaká je. Úprava e-knihy je děsná, text působí místy dětsky, ale sdělení je jasné. Kniha si sama o sobě kritiku zaslouží, táhne za sebou nešťastný trend rychlého vydávání příběhů s chybami a bez drahých korektur. Na to upozorňujme. Ovšem v textu samotném se nepřehání ani písmeno.
Osud vypravěčky kopíruje osudy tisíců žen a dětí. Knihu jsem přečetla za víkend a nemohla jsem se odtrhnout. Hrozila jsem se osudu dětí, otřásala se hnusem nad tyranem. Cítila beznaděj ústřední zlomené ženy. Nepřehánělo se tam nic. Peklo je vykresleno v jednoduchém detailu. Ďábel se v něm spokojeně šklebí.
Pokud chcete začít diskusi na podobné téma a hledáte nenáročný spisek, tohle je to pravé. Vše odsýpá, jedna událost plynule přechází v druhou, v utrpení není žádná složitost. Pomalu padající klec uvidíte z pozice čtenáře velice jasně. Je to bolestivé čtení a je v něm jen málo zadostiučinění.
Doporučuji k této knize přistupovat bez okázalé kritiky a se sekundární viktimizací v hlavě. Nikdo nikdy neví, kdy se do podobné pasti dostane někdo, kdo požádá o pomoc. A odsudky, ty jsou absolutně k ničemu.
A všem doporučuji investovat do redakce knihy, pokud něco vydáváte. Protože chyby na úrovni třetí třídy základní školy srazí na kolena i díla světového významu, natož roztřesená slova ženy, která udělala kdysi několik empatických rozhodnutí a přišla tím o všechno.
Kéž by se kniha dala označit za něco, co se už nemusí řešit. Ale tak daleko zdaleka nejsme.
Zdroje:
https://dvojka.rozhlas.cz/moje-zena-muj-majetek-z-pokusu-o-vrazdu-usvedcil-agresora-severocesky-9587405
https://www.novinky.cz/clanek/podcasty-zlodeji-zivotu-tyran-zbesile-bodal-do-dcery-a-exmanzelky-syn-ho-pritom-mlatil-hokejkou-tragedie-ktera-zmenila-zakon-40454673
https://www.novinky.cz/clanek/krimi-zkrvavena-po-muceni-sadistou-prosila-o-pomoc-policiste-v-praze-ji-hrube-vyhodili-padl-penezity-trest-40556412
https://pod-svicnem.cz/
