Článek
Josef Václav Antonín František Karel, hrabě Radecký z Radče se narodil v Třebnicích u Sedlčan dne 2. listopadu 1766. Třebnice jsou malá obec 4 kilometry západně od Sedlčan. Matka mu zemřela při porodu, otec v jeho deseti letech. Josef Václav se chtěl věnovat vojenskému řemeslu, ale pro nedostatečné fyzické předpoklady byl zprvu odmítnut.
Nakonec se stal v roce 1784 ve věku osmnácti let kadetem kyrysnického pluku.
V roce 1798 se oženil s s Františkou, hraběnkou Strassoldo – Grafenberg, z manželství vzešlo pět synů a tři dcery. Rychle postupoval v hodnostech díky svým schopnostem a prokazoval své velitelské schopnosti - byl mimo jiné pobočníkem generála Laudona. Od roku 1809 byl náčelníkem generálního štábu monarchie.
Na sklonku své kariery byl od roku 1829 velitelem pevnosti Olomouc a proslul jako budovatel města a jeho vybavení (dnes bychom řekli infrastruktury), k sedmdesátým narozeninám byl v roce 1836 císařem Ferdinandem V. (I.) jmenován polním maršálem. V bouřlivém roce 1848 byl znovu povolán na italskou frontu, kde porazil vojska italských revolucionářů a sardinského krále.
Po vítězství byl jmenován místodržícím v Miláně, kde také ve věku 92 let zemřel v důsledku banálního úrazu - uklouzl na navoskované podlaze a zlomil si stehenní kost v krčku. Zemřel ve 92 letech. Na jeho počest složil Johann Strauss starší slavný Radeckého marš.
Císař František Josef I. si přál, aby byl maršál výjimečně pohřben v rodinném pohřebišti Habsburků v Kapucínské císařské hrobce ve Vídni, za zvláštních okolností posléze spočinulo jeho tělo ve vojenském památníku na Heldenbergu severozápadně od Vídně.
Z jeho pobytu i Itálii pochází i jedna jeho nevojenská zásluha: při večeři v hotelu Danieli ochutnal poprvé vynikající milánský řízek – plátek telecího obaleného v mouce, rozšlehaných vejcích a strouhance smíchané s parmezánem. Po zvláštním kurýrovi poslal recept mladičkému císaři Františku Josefovi I., a tomu italská specialita velmi zachutnala i bez parmazánu, který neměl císařský kuchař při ruce.
Tak vznikl Wiener Schnitzel, typická rakouská pochoutka.
A ještě aktualita: v červnu 2026 schválilo magistrátní zastupitelstvo Prahy usnesení o tom, že se maršálova socha vrátí na Malostranské náměstí, s tím, že metropole požádá ministerstvo kultury o originál sochy, který je uložen v Lapidáriu Národního muzea.
Pokud to nebude možné, nahradí jej věrná replika monumentu. Ten stál na náměstí mezi lety 1858 až 1919. Socha byla z Malostranského náměstí demontována a odvezena v noci z 3. na 4. listopadu 1919 na základě rozhodnutí tehdejšího Národního výboru nově vzniklé Československé republiky. Nyní by se na náměstí měla vrátit během dlouho plánované rekonstrukce tamního náměstí, termín jejího zahájení však zatím není pevně stanoven. Záměr budí rozpor. Jedni nesouhlasí s poukazem na to, že šlo o „slouhu Vídně“, druzí jsou pro a chtějí, aby se náměstí přejmenovalo zpátky na Radeckého.
Víc se o maršálovi Radeckém dozvíte v knize Radecký:Velkolepý vítěz a vojenský génius. Profesor Alan Sked ho v ní dokonce považuje za lepšího vojenského stratéga než byl Napoleon.
