Titulky v televizi a u videí by měly plnit kompenzační funkci

Lepší je, když jsou titulky rychle k přečtení, můžeme sledovat obraz (než naskočí další titulek) a sledujeme tak pořad, přičemž si přečteme, co kdo říká, když to neslyšíme.

A titulky nepoužívají pouze lidé s postižením sluchu, ale hodně i ti, kteří slyší. Například je zcela běžně spuštěn televizor bez zvuku a s titulky tam, kde je hluk (hlučná restaurace, letištní hala), nebo naopak musí být ticho a zvuk televizoru/videa je vypnutý (čekárna u lékaře), nebo se nechce zvukem rušit (při jízdě MHD, případně spící v okolí), nebo nejsou zdatní v jazyce a porovnávají mluvenou a psanou formu.

Ve Velké Británii před časem proběhl průzkum agentury Ofcom, mediálního regulátora, který zjistil, že ze 7,5 milionu lidí, kteří používají televizní titulky, 6 milionů nemá vůbec žádnou poruchu sluchu.

Článek BBC z roku 2006: http://news.bbc.co.uk/2/hi/uk_news/magazine/4862652.stm

Přeci se nebudeme koukat ještě druhý den na reprízu, abychom viděli obraz a nemuseli na dotaz: „Viděl jsi ten dokument našich památkách UNESCO?“ Odpovídat: „Moc ne, jen tak na 1/4. Já si ho přečetl.“

Představte si, že by někomu dali v nemocnici o 50 cm kratší francouzské hole, než potřebuje. Na WC by se s nimi sice dobelhal (když by stejně jiné neměl), ale na zahradu nemocnice by ani nešel. A kdyby ano, bolela by ho pěkně záda. Dostal by sice fr. hole (na které by měl ze zákona nárok), ale téměř nepoužitelné. Zákonná povinnost by tak byla splněna, kompenzační funkce však pouze částečně. A s titulky pro lidi s poruchou sluchu, to je ohledně zákona a kompenzační funkce velmi podobné.

Obtížnost přečtení kromě dalšího (načasování, délka řádku, velikost a typ písma) způsobuje zejména jejich špatně zvolená barva, která není dostatečně kontrastní k jejich podkladu, nebo je podklad příliš průhledný a písmo není dostatečně vidět, pokud je pozadí obrazu stejné, nebo podobné barvy jako písmo (bílé písmo na sněhu atd.).

Kontrast se dá velmi lehce ověřit v mnoha aplikacích. Například na http://www.sovavsiti.cz/kontrast/, což je sice primárně určeno pro tvorbu webů, ale v tomto případě jde úplně o stejný princip. Avšak není potřeba něco ověřovat, když to je dávno ověřené mnoha lety. Stačí používat 4 ověřené barvy textu a podklad nejméně 75 % neprůhlednosti.

Mistr titulků, obtížných na přečtení ohledně barev, je Prima ZOOM se svými červenými, modrými a fialovými. Červené a tmavě modré sice už nedělají, ale asi je nahradili tou „jedovatou fialovou“. Domnívám se, že o těch barvách rozhoduje někdo, kdo vidí dobře a nikdy si ani nepustil celý pořad bez zvuku, pouze pár minut s tou hrůzou.

Jsem vždy hodně zklamán, když přepínám třeba po pěti minutách z krásného dokumentu na Prima ZOOM, zpět na ČT a tak raději ani na ZOOM moc nepřepínám (a ani nekoukám na program ZOOM), abych se zklamání vyhnul. Přitom by to byl jeden z mých nejsledovanějších kanálů.

Ale abych jen nehaněl. Televize Prima je jediná, která má v EPG programovém průvodci přímo u názvu pořadu uvedeno, jestli je pořad opatřen skrytými titulky (symbol ST). U ČT to ani není potřeba, tam jsou titulky téměř všude, U Novy se musí pořad rozkliknout na detaily, popojet až dolů pod text anotace pořadu a teprve tam je, nebo není informace o ST. TV Barrandov už od roku 2015 netitulkuje a zákonem stanovené procento plní tak, že v noci vysílá stále dokola reprízy tří otitulkovaných pořadů (1. Exkluziv Kateřiny Brožové 2.Na plac! 3. Ostříháno) a ránp má 15% povinnost ze zákona splněnou.

Když potom vidí divák na Nově 20× atraktivní upoutávku na film, s lákavým názvem, přečte si rozklikne a přečte si anotaci, nastane zklamání, že nemůže film sledovat, protože není opatřen skrytými titulky. Když takto rozklikne, podívá se pod anotaci u několika pořadů, je z toho řádně otráven. Deset minut klikal a stejně nic. Kdyby to označení bylo hned u názvu na hlavní straně (jako to má Prima), ani by to nerozklikával.

A zrovna tak je divák zklamán, když jsou titulky nečitelné a z pořadu nic nemá.