Anketa na téma - platy soudních úředníků a zaměstnanců

Výstražná stávka pro chod justice nezbytných soudních úředníků a zaměstnanců nedávno zcela ochromila chod českých soudů. Byť se jednalo jen o zatím jednodenní protest, šlo zároveň o největší hromadný protest v novodobých dějinách české justice. Někde stávkovalo plných 100 procent naštvaných zaměstnanců.

Ale tím to celé neskončilo: protože navíc okamžitě po skončení této stávky personál soudů opět přešel do další stávkové pohotovosti, položili jsme předsedům všech krajských a Vrchních soudů (a vybraným okresním soudním stolicím) otázku:

(Bohužel, ne každý soud se našim čtenářů, kteří jsou zároveň daňovými poplatníky, rozhodl odpovědět na to, co nejen odbornou společnost jistě velmi zajímá… (tuhle poznámku je nutné nechat, aby nám pak někdo nepsal, kde jsou vyjádření dalších soudů).

„Za Okresní soud v Přerově uvádím, že vedení soudu i řadoví soudci podporují platové požadavky zaměstnanců, neboť platové poměry zaměstnanců na nižších pozicích jsou neadekvátní cenovým poměrům v České republice. Pro léta 2023-2025 bylo sice dojednáno navýšení platových prostředků o 1 500 Kč na hlavu a na rok, avšak nešlo to do tarifů pro soudní administrativu, tudíž do budoucna není zajištěno, že tyto přirážky zůstanou. Není tedy odpovídající Vaše tvrzení v dotazu, že bylo přidáno do „tabulek“. Navíc ani takto poskytnuté peníze nejsou odpovídající nákladům na živobytí.

Dosud žádné protesty u nás neproběhly, žádné hromadné ani jednotlivé výpovědi kvůli nízkým platům se nekonaly, nicméně kuloárně víme o tom, že si zaměstnanci poptávají nabídky práce jinde.

Není v rozpočtových možnostech okresního soudu něco zaměstnancům přidávat nad rámec „tabulek“, když jsme plně odvislí od platových prostředků poskytnutých nám ze strany krajského soudu, a případné nízké odměny jsou vypláceny pouze za situace, pokud něco z normovaných platových peněz zbude (vlivem vyšší nemocnosti atd.)“

„Vedení okresní soudu vyjádřilo podporu svých zaměstnanců k účasti na případné stávce. Zdejší soud se dlouhodobě potýká s častou fluktuací administrativního aparátu.“

„K vašemu dotazu sděluji v zastoupení nepřítomné předsedkyně soudu, že u Krajského soudu v Českých Budějovicích v současné době podepsalo petici požadující navýšení platů cca 75 procent. Výpověď v daném kontextu nepodal žádný zaměstnanec. Vedení Krajského soudu v Českých Budějovicích má pro požadavky zaměstnanců justice plné pochopení.“

„K vašemu dotazu sděluji, že vedení Krajského soudu v Ostravě stávku podporuje a již dříve vyjádřilo podporu vyhlášení stávkové pohotovosti.  Očekáváme, že se do případné stávky zapojí převážná většina nesoudcovského personálu soudu. Podporu vyhlášení stávkové pohotovosti vyjádřila většina zaměstnanců v nedávné podpisové akci, přičemž podporu takto vyjádřili i mnozí soudci, kteří se ovšem sami do stávky zapojit nemohou. Na soudech v působnosti Krajského soudu v Ostravě (tzn. KSO a okresní soudy v jeho působnosti) za období od 1. 1. 2023 do 31. 3. 2024 celkem odešlo 153 zaměstnanců (z toho 46 z krajského soudu a 107 z okresních soudů), což představuje cca 10 procent veškerého nesoudcovského personálu. (Pro představu lze uvést, že se jedná o více než trojnásobný počet odchodů oproti předchozím letům. Zatímco v předchozích letech převažovaly odchody z rodinných důvodů, v současné době 90 procent odcházejících uvádí jako důvod nedostatečné finanční ohodnocení.) Z celkového počtu (153) je např. 16 VSÚ, šest protokolujících, 39 zapisovatelek, devět vedoucích kanceláří, ale odcházejí i kvalifikování lidi ze správy soudů, např. personalisti, investiční referenti, účetní, vedoucí účtárny, mzdová účetní, skončily i dvě ředitelky správy soudu…

Oproti Praze jsme snad v o něco příznivější pozici z hlediska snahy o nahrazování těchto zaměstnanců, nicméně často se setkáváme s tím, že uchazeči, kteří vyhráli výběrové řízení, nenastoupí nebo odejdou ve zkušební době právě z důvodu nízkého platu. Oproti předchozí době nás také nepřeplácejí jen advokátní kanceláře a soukromé firmy, ale i jiné státní a samosprávné úřady.

Pokud jde o zvyšování platu na rámec tabulek, pak toto je možno činit pouze v případě, že rozpočtové prostředky jsou soudu skutečně přiděleny. Soudy tedy nemohou platy zvyšovat, pokud nemají navýšení rozpočtových prostředků alespoň přislíbeno. Takový příslib však dosud učiněn nebyl.

Dovoluji si ještě poznamenat, že tato odpověď je zasílána jménem Krajského soudu v Ostravě, tedy i za předsedu soudu Mgr. Petra Nováka a místopředsedu olomoucké pobočky JUDr. Michala Jelínka, kterým byl Váš dotaz rovněž zaslán.

„V současné době je platová úroveň soudů stanovena na základě rozpočtu Ministerstva spravedlnosti, který vychází z tzv. platových průměrů na stanovený systemizovaný počet zaměstnanců. Vrchní soud v Praze pro platové účely nedostává jiné než takto přidělené prostředky.

Ač Ministerstvo financí (i na základě dřívějších jednání se zástupci justice) přislíbilo navýšení platů, z dosud realizovaného navýšení byly provedeny faktické odpočty v důsledku tzv. vládního úsporného balíčku, nadto dále došlo ke krácení benefitů o polovinu. Justice je v průměrné výši platu zaměstnanců dlouhodobě znevýhodněna, podléhá odlivu mnoha kvalifikovaných zaměstnanců, a máme obavy, že to ovlivní její výkonnost.

Děkuji za Váš zájem a přeji krásný den,

Vedení Krajského soudu v Hradci Králové plně podporuje snahy zaměstnanců o navýšení jejich platů. Jejich nespokojenost je pochopitelná a úroveň jejich platů nedostačující. I náš soud se potýká s odchody zaměstnanců z finančních důvodů, a to zejména na pozicích zapisovatelek či vedoucích kanceláří. V poslední době se ale jedná také například o účetní či správkyně aplikace (v letech 2022-2024 jsme zaznamenaly odchod 32 zaměstnanců). Plánované stávky se na našem soudu plánovalo zúčastnit cca 65 procent zaměstnanců na pracovišti v Hradci Králové a cca 80 procent na pracovišti v Pardubicích. Zaměstnancům jsme nad rámec tarifu dle nařízení vlády č. 341/2017 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě nepřidali, zvýšeného přiděleného průměrného platu jsme využili pro navýšení pohyblivé složky mzdy, tedy odměn.

Vedení Krajského soudu v Plzni plně respektuje právo každého zaměstnance na stávku, pokud proběhne v souladu se zákonem. Jde o jedno ze základních práv občanů, které je zakotveno v článku 27 odst. 4 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. Právo na stávku zaručují i mezinárodní smlouvy, které jsou součástí českého právního řádu. V obvodu KS v Plzni nebyl zaznamenán význam počet odchodů odborného justičního personálu, fluktuace se pohybuje v obvyklém pásmu.

U Krajského soudu v Plzni došlo a dochází ze strany Ministerstva spravedlnosti České republiky k průběžnému navyšování průměrného rozpočtovaného platu na zaměstnance v daném roce, čímž je dohoda naplňována. Jedná se o roky 2023 až 2025. V rámci Krajského soudu v Plzni jsou tyto finanční prostředky zaměstnancům průběžně vypláceny.

Vedení Vrchního soudu v Olomouci si plně uvědomuje, že zaměstnanci soudů jsou dlouhodobě platově podhodnoceni a že odcházejí za lepšími výdělky pracovat jinam. Proto je nezbytné provést změny v jejich odměňování a ve financování soudnictví obecně. Justiční odbory avizovaly, že vyhlásí jednodenní výstražnou stávku zaměstnanců soudů, pokud se dne 23. 5. 2024 nedohodnou s ministrem spravedlnosti na zvýšení platů. Požadují navýšení o 15 procent a také souhlas s vytvořením nových platových tabulek pouze pro justici, které budou oddělené od tabulek ostatních státních zaměstnanců. Vedení zdejšího soudu má pro postoj zaměstnanců justice porozumění. Současně je však nutno uvést, že soudci podle Listiny základních práv a svobod stávkovat nemohou a předseda a místopředsedové Vrchního soudu v Olomouci, jako představitelé státní správy soudu, jsou povinni udělat vše pro to, aby fungování soudu nebylo ani v případě stávky ohroženo.

Vedení Krajského soudu v Ústí nad Labem se znepokojením vnímá situaci ohledně platového ohodnocení zaměstnanců soudu. Domnívá se, že je nezbytné, aby byly provedeny změny nejen v odměňování těchto zaměstnanců, ale i v samotném financování justice jako takové. Vedení krajského soudu má pro postoj zaměstnanců porozumění, nicméně jako představitelé státní správy soudů udělají vše pro to, aby fungování krajského soudu nebylo stávkou ohroženo.

Protesty soudních zaměstnanců proti ostudně nízké úrovni jejich platů a jejich aktivity za jejich zvýšení včetně té stávkové plně chápu a podporuji je. Jedná se totiž o první veřejný protest tohoto druhu. Osobně však zůstávám vůči účinkům stávky poněkud skeptický. Důvody mého přesvědčení však přesahují rámec položených otázek. Za dobu od roku 2017 do 31. 3. 2024 ukončilo pracovní poměr z důvodu výpovědi dané zaměstnancem celkem 30 zaměstnanců Okresního soudu v Opavě vykonávajících práci na různých pozicích. Převážně šlo o zapisovatelky. Důvody výpovědi byly udávány různé a lze se domnívat, že pouze u některých z nich se jednalo o nespokojenost s výší platu.

Pokud se jedná o platy soudních zaměstnanců, tak tyto jsou určeny tarifem a tento tarif nelze překročit. Ostatní složky mzdy, jako např. osobní hodnocení zaměstnance či odměny, jsou složky nenárokové a jsou plně závislé od rozpočtu Okresního soudu v Opavě.

Do stávky zaměstnanců soudů se zapojilo 43 procent zaměstnanců Krajského soudu v Praze, u okresních soudů v obvodu Krajského soudu v Praze byla účast ještě vyšší, a to v rozsahu 95 až 100 procent. Platové požadavky administrativních pracovníků soudu považuji obecně za oprávněné. Na jejich nedostatečné finanční ohodnocení a problémy s tím spojené upozorňují představitelé justice již dlouho, ale ke změně platových tabulek pro soudní zaměstnance, které požadují odbory, dosud nedošlo. Proto chápu, že zaměstnanci justice přistoupili k razantnějším krokům, jako je stávka. Současně jsem si vědom, že řešení problému bude věcí ani ne tak Ministerstva spravedlnosti, jako spíše Ministerstva práce a sociálních věcí, které má v gesci tzv. platové tabulky, a Ministerstva financí, které má hlavní slovo v otázce celkového objemu prostředků na mzdy v resortu spravedlnosti. V souladu se zákoníkem práce by již nyní bylo možno zaměstnance ohodnotit např. osobním příplatkem, v podstatě až do výše jejich platu, ale takovým objemem finančních prostředků soudy nedisponují. Pokud se finanční ohodnocení zaměstnanců soudů nezlepší, lze očekávat, že se ještě prohloubí problém, který máme dlouhodobě, a to je velká fluktuace těchto pracovníků, kteří odcházejí nejčastěji právě kvůli nízkému příjmu. Takto uvolněná místa je stále těžší zaplňovat, protože zejména mladí lidé nemají zájem o odborně náročnou práci, která není dostatečně ohodnocena. Proto hrozí, jak již dlouho upozorňujeme, že práce soudů by skutečně mohla být paralyzována nedostatkem těchto pracovních sil.

Autor: Petr Blahuš