Exekuce mezd v České republice

Tato navrhovaná změna má za cíl zkrátit dobu oddlužení z pěti na tři roky, což představuje významný posun v přístupu země k řešení dluhů. Nad rámec tohoto primárního cíle však probíhající legislativní proces představuje příležitost řešit další palčivý problém – reformu systému exekucí mezd.

Mezi právníky panuje vzácná shoda na nutnosti reformovat systém exekucí mezd v České republice. Tento názor sdílejí insolvenční správci, soudci i soudní exekutoři. Základní zdůvodnění této reformy pramení z dramatických změn, ke kterým došlo v posledních pěti letech.

Mezi lety 2018 a 2023 se nezabavitelná částka, která určuje část příjmu jednotlivce, kterou nelze obstavit, se desetinásobně zvýšila. Tento rychlý růst překonal růst průměrné měsíční mzdy ve stejném období, což vedlo k výrazné nerovnováze mezi zájmy dlužníků a věřitelů.

Pro ilustraci dopadu této změny uveďme případ svobodného, ​​bezdětného dlužníka, který je vystaven exekuci mzdy. Takový dlužník by měl v roce 2018 obstaveno 14,9 % minimální mzdy (11 266 Kč) a 42,4 % průměrné mzdy (21 607 Kč). Do roku 2023 však míra exekuce klesla na pouhých 3,8 % minimální mzdy (15 371 Kč) a 19,3 % průměrné mzdy. Stejně tak dlužník s příjmem 24 000 Kč, manžel/ka a dvě děti by měl v roce 2019 obstaveno 6 320 Kč, ale v roce 2023 pouze 44 Kč.

Při projednávání v Poslanecké sněmovně byl představen návrh na „základní exekuci mzdy“. Tento koncept by stanovil pevnou částku exekuce, odvozenou od procenta současné minimální mzdy, která by se vztahovala na všechny dlužníky bez ohledu na jejich finanční situaci. Návrh sice zpočátku podporovala vládní koalice, ale čelil odporu neziskových organizací, což vedlo koalici ke stažení podpory.

V Senátu se objevil nový návrh, známý jako přístup „minimální exekuce“. Tento vývoj si klade za cíl odstranit nedostatky základního konceptu exekucí a zároveň poskytnout řešení současné krize v systému exekucí.

Návrh minimální exekuce funguje na principu zajištění konzistentní míry exekuce i v případech, kdy by jinak příjem dlužníka a nezabavitelná částka vedly k nedostatečné exekuci. Pokud je aktuální množství exekuce považováno za příliš nízké, použije se minimální exekuce, čímž se exekuce účinně „doplní“ na předem stanovenou úroveň.

Návrh minimálního obstavení se snaží o rovnováhu mezi zájmy dlužníků a věřitelů. U dlužníků, jejichž současné exekuce je již na racionální úrovni, aby se exekuce nezvyšovala. U těch, jejichž nízký příjem a vysoká nezabavitelná částka by však vedly k nepřiměřené exekuci, by se pro zajištění spravedlivějšího rozdělení příjmů dlužníka použila minimální exekuce.

Návrh minimálního obstavení dále zdokonalil svůj přístup k řešení potřeb zranitelných jedinců. Dlužníkům, kteří jsou poživateli starobního, sirotčího nebo invalidního důchodu pod minimální mzdou, se minimální výše exekučního snižuje na polovinu, z 5 % minimální mzdy (v současnosti 945 Kč) na 2,5 % (472,50 Kč). Kromě toho je upřednostnění minimální platby obstavení navrženo ve prospěch konkrétních věřitelů, jako jsou ti, kdo dluží výživné na děti nebo oběti trestných činů.

I když návrh minimální exekuce nemusí být ideálním řešením, jeví se jako doposud prezentovaný nejracionálnější přístup. Řeší současnou krizi systému exekucí mezd, brání jeho úplnému kolapsu, přičemž zohledňuje zájmy dlužníků i věřitelů, zejména těch, kteří se nacházejí ve zranitelné situaci.

Probíhající legislativní proces kolem novely insolvenčního zákona představuje zásadní příležitost k reformě systému exekucí mezd v České republice. Slibnou cestu vpřed nabízí návrh minimálního exekuce se svým různorodým přístupem k vyvažování potřeb dlužníků a věřitelů. Jak debata pokračuje, je nezbytné, aby tvůrci politik a zúčastněné strany spolupracovali na nalezení udržitelného řešení, které bude podporovat principy spravedlnosti a sociální odpovědnosti.

Autor: Mgr. Petr Janša, MBA, LL.M.