Článek
Kde končí normální zdravý rozum, začíná politika, říká se. I přes masivní odpor napříč samosprávami, bytovými družstvy a společenstvími vlastníků jednotek, laickou i odbornou veřejností – a dokonce i soudci varujícími před zničením zásadní premisy civilního práva, tedy že své dluhy musíme platit, rozhodli poslanci o zkrácení doby nutné k oddlužení nad rámec příkazu EU pro všechny dlužníky. Experti i právníci, například Česká asociace věřitelů.
Podle její ředitelky Petry Kolářové se tímto politickým rozhodnutím poslanců, vesměs z řad Pětikoalice, výrazně sníží návratnost pohledávek a toto zkrácení oddlužení bude mít negativní dopad pro celou tuzemskou ekonomiku. Sekeru také „zatne“ do státního rozpočtu. Konečně, není divu: podle expertů samotná návratnost pohledávek podle propočtů věřitelů klesne na pouhých 5-10 procent. „Tvrdě to poznamená věřitele. Jde třeba o pronajímatele bytů, o důchodce, kteří půjčili známým své celoživotní úspory, nebo o lidi, jimž od práce utekl řemeslník i s inkasovanou zálohou. Odnesou to i nedobrovolní věřitelé, jako jsou společenství vlastníků bytových jednotek,“ tvrdí Kolářová.
Ředitelka České asociace věřitelů v této souvislosti připomněla dopady podobných snah na sousední Slovensko. I tam byla dříve snaha ulehčit dlužníkům na úkor jejich nešťastných věřitelů, a zpřístupnit oddlužení většímu počtu lidí. „Také tam šli daleko za podmínky, které určuje Evropská unie. Výsledkem je, že 97 procent osobních bankrotů končí bez jakékoliv úhrady pro věřitele,“ varuje s odkazem na levicové snahy českých poslanců Kolářová. Dalším záporem politického populismu a nezodpovědnosti vůči nevinným věřitelům je podle ní to, že na kratší oddlužení doplatí i veřejné rozpočty, protože více než 50 procent pohledávek v oddluženích dnes patří státu, krajům, městům a obcím a jejich příspěvkovým organizacím.
Právě podle řady dalších kritiků způsobí zkrácení doby oddlužení neúměrně zhoršení pozice věřitelů, mezi nimiž jsou třeba i samoživitelé, společenství vlastníků jednotek a bytová družstva.
Dokonce i ředitel Poradny při finanční tísni David Šmejkal musel chtě nechtě připustit, že zkrácení doby oddlužení bude pro věřitele jistojistě znamenat, že prostě dostanou méně peněz. Protože jim zkrátka jejich dlužníci zaplatí méně. „Je to v podstatě uspokojení všech přihlášených věřitelů v insolvenčním řízení – na rozdíl od exekuce, kde se uspokojuje pouze jeden věřitel, pak se následně uspokojuje další v následné exekuci,“ uvedl již před časem pro ČTK Šmejkal s tím, že insolvenční správce spolu se soudcem mohou oddlužení prodloužit v případě, kdy dlužník nesplňuje počáteční podmínky. Zkrácení doby oddlužení s sebou podle něj prý přináší nové povinnosti, například bude stanovena jakási minimální výše příjmů po celou dobu trvání oddlužení, které bude muset dlužník dosáhnout. S tím, že pokud ji v průběhu těch tří let nebude dosahovat, tak buď bude oddlužení zrušeno, nebo bude prodlouženo o maximální možnou dobu 18 měsíců.
Také poslankyně ANO Helena Válková pokládá rozšíření tříleté doby oddlužení i na nepodnikající osoby za aktivistické. Také SPD je podle poslankyně Vladimíry Lesenské proti zásahům na podporu dlužníků, které jsou na úkor jejich věřitelů. Naopak aktivistická poslankyně Richterová (Piráti) tvrdila, že by rozlišování živnostníků a ostatních jednotlivců bylo údajně nespravedlivé (co na tom, že přesně takto to po České republice původně požadovala i samotná Evropská unie). To ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) byl alespoň natolik upřímný, že Sněmovnou přijatou novelu označil za „jakýsi koaliční kompromis“. „Kdyby tady bylo 101 poslanců za ODS, vypadá zákon jinak,“ uvedl Blažek.
Vláda nepřijala ani jeden z návrhů opozice
Připomeňme, že doba oddlužení se má navzdory varování odborníků podle přání většiny českých poslanců zkrátit z nynějších pěti let na tři roky. Tedy dokonce nad úroveň toho, co požadovala i samotná EU. A rovnou pro všechny dlužníky, nejen pro právnické osoby, jak Brusel požadoval. Toto rozšíření schválila Sněmovna hlasy 107 ze 173 přítomných poslanců, když pro byli až na několik výjimek zákonodárci Pětikoalice a opozičního SPD, naopak poslanci ANO se většinově hlasování zdrželi. Jejim zákonodárcům se nepodařilo prosadit ani jeden z jejich pozměňovacích návrhů. Tedy třeba ani prodloužení doby nutné k oddlužení pro nepodnikající jednotlivce na tři, respektive čtyři nebo pět let podle výše jejich dluhu. Plénum navzdory podpoře ústavně-právního výboru nepřijalo ani pozměňovací návrh poslance za ANO Patrika Nachera, podle kterého by se údaje o exekuci evidovaly v registru vozidel kvůli ochraně kupujících při prodeji ojetých aut. Přitom i ministr spravedlnosti Blažek (ODS) původně tvrdil, že návrh jde správným směrem, aby pak na poslední chvíli otočil s odůvodněním, že podle názoru ministerstva dopravy by tento krok údajně nebyl technicky proveditelný. Sněmovna také na návrh ústavně-právního výboru upravila zkoušky insolvenčních správců a uzákonila zavedení elektronického spisu v insolvencích a jednodušší exekuční výzvu, která se nově vejde na jeden list. Dlužníci v exekuci budou moci podle schváleného pozměňovacího návrhu Jakuba Michálka (Piráti) uhradit dluh prostřednictvím internetového bankovnictví z už obstaveného účtu.
Zpřísnění podmínek pro dlužníky?
Připomeňme, že oddlužení je jednou z možností řešení úpadku. Současné kontroverzní změny insolvenčního zákona vychází z původně evropské směrnice, která ale požadovala tříleté oddlužení jen pro podnikatele. Pětikoalice se ale rozhodla silou protlačit, podle zákulisních informací KN na přání nejen levicových Pirátů, ale také KDU-ČSL) rozšíření novely insolvenčního zákona i na fyzické osoby (spotřebitele). Populističtí politici navzdory tvrdým faktům i číslům (například společnosti Insolcentrum) ale stále jako mantru opakují nijak nepodloženou teorii, že díky tomu i mnohonásobně předlužení lidé získají druhou šanci spočívající v možnosti rychleji se dostat z dluhové pasti. Co by jim prý mělo umožnit vrátit se do legální ekonomiky.
Nyní jsou možnosti oddlužení prakticky dvě, když ta základní předpokládá, že lidé uhradí za pět let aspoň 30 procent dlužné částky. Pokud zaplatí méně, o jejich oddlužení na konci procesu rozhoduje soud. Ve druhé variantě musejí uhradit věřitelům za tři roky nejméně 60 procent svých dluhů, ovšem toto neplatilo pro seniory, zdravotně postižené osoby a lidi s dluhy z dětství, na které už nyní platí zvýhodněný režim. Současná aktivistická novela zavádí tříletý proces oddlužení, a osvobození od placení zbývajících dluhů už nebude podmíněno splacením určité části pohledávek věřitelů. Takové případy se budou posuzovat individuálně. Sněmovna proto na návrh ministra Blažka rozšířila výčet podkladů, které budou mít insolvenční správci pro dohled nad tím, zda dlužník plní podmínky a povinnosti. Věřitelé mají mít třeba v procesu oddlužení i na jeho konci dvouměsíční lhůtu pro podání návrhu na jeho prodloužení nebo zrušení. Insolvenční soud by mohl prodloužit dobu oddlužení, pokud by zahrnovalo prodej majetkové podstaty, až o jeden a půl roku. Sněmovna také podle dalšího z Blažkových návrhů až na několik výjimek sjednotila výši srážky ze mzdy v exekučním a insolvenčním řízení v případě, že chronický dlužník čelí nejméně čtyřem exekucím. Dlužníky by to mělo motivovat k tomu, aby na sebe sami podali insolvenční návrh.
Ale zpět k novele insolvenčního zákona, vládní novela předpokládá, že tři roky by trvalo první oddlužení dlužníka, který by se neměl do stejného procesu dostat ve lhůtě 12 let (namísto nynějších deseti – pozn. red.) Tříletým oddlužením by však dlužník mohl projít pouze jednou za zhruba 24 let. Pokud by se v době 20 let po osvobození od placení zbývajících pohledávek opět dostal do úpadku a pokusil se do oddlužení vstoupit znovu, musel by plnit splátkový kalendář pět let.
Poslanci schválená novela nyní míří do Senátu.
Autor: Petr Blahuš
