Článek
V současné době se na politické úrovni jedná o zavedení tzv. fixní srážky, která by umožňovala exekutorům provádění srážek i nízkopříjmovým dlužníkům, a tím by prolomila zákonnou nezabavitelnou částku. Na základě analýzy Ministerstva spravedlnosti ČR zjistil Institut prevence a řešení předlužení, že minimální srážka v okolních státech neexistuje. U nízkopříjmových dlužníků se obecně nesráží nic. A základní nezabavitelná částka je i 2× vyšší.
Analýza provedená Ministerstvem spravedlnosti České republiky porovnává podle Institutu prevence a řešení předlužení rozsah exekučních a insolvenčních srážek v okolních zemích – Německu, Rakousku, Polsku a Slovensku. Vyplývá z ní, že, že minimální srážka v okolních státech neexistuje, když u nízkopříjmových dlužníků se obecně nesráží nic. V Německu, Rakousku i Polsku existuje více než dvakrát vyšší základní nezabavitelná částka a též výrazně vyšší průměrná nezabavitelná částka než v České republice, a to po přepočtení na ekvivalent české cenové hladiny udávané EUROSTAT. Nižší hodnoty vykazuje pouze Slovensko.
Exekuční srážky v okolních zemích
Průměrná výše nezabavitelné částky dlužníků s 0 až 5 vyživovacími povinnostmi v Německu činí 58.189 Kč, tedy 283procent české průměrné výše nezabavitelné částky, která činí 20646 Kč. Při přepočtení na ekvivalent české cenové hladiny podle nejnovějších cenových indexů EUROSTATu to odpovídá nezabavitelné částce ve výši 44.962 Kč, tedy 219 procent české průměrné výše nezabavitelné částky.
Naopak v Rakousku průměrná výše nezabavitelné částky dlužníků s 0 až 5 vyživovacími povinnostmi činí 50.268 Kč, tedy 248 procent české průměrné výše nezabavitelné částky. Při přepočtení na ekvivalent české cenové hladiny to odpovídá nezabavitelné částce ve výši 38.664 Kč, tedy 191 procent české průměrné výše nezabavitelné částky.
To v Polsku základní i průměrná výše nezabavitelné částky v Polsku činí jen 18816 Kč, tedy pouhých 98 procent české průměrné výše nezabavitelné částky. Při přepočtení na ekvivalent české cenové hladiny to odpovídá nezabavitelné částce ve výši 26.132 Kč, tedy 137 procent české průměrné výše nezabavitelné částky.
U nám nejbližších sousedů Slováků pak platí, že průměrná výše nezabavitelné částky
dlužníků s 0 až 5 vyživovacími povinnostmi na Slovensku činí 15.222 Kč, tedy 74 procent české průměrné výše nezabavitelné částky. Při přepočtení na ekvivalent české cenové hladiny to odpovídá nezabavitelné částce ve výši 14.852 Kč, tedy 72 procent české průměrné výše nezabavitelné částky.
Insolvenční srážky v sousedních zemích
V Německu jsou insolvenční splátky ze mzdy zpravidla stejně vysoké jako exekuční srážky.
V Rakousku jsou insolvenční splátky ze mzdy rovněž zpravidla stejně vysoké jako exekuční srážky. Na Slovensku v 99 procentech oddlužení nejsou prováděny pravidelné srážky ze mzdy, ale je pouze zpeněžován majetek dlužníka (konkurz). Ve zbývajícím jednom procentu oddlužení jsou pouze odváděny splátky ze mzdy a majetek dlužníka není zpeněžován (splátkový kalendář); přitom výše splátek zejména nesmí ohrozit uspokojování základních životních potřeb dlužníka obdobně jako při exekuci.
Splátky jsou Individualizované životním nákladům každého dlužníka. Insolvenční správce přezkoumá majetkové a osobní poměry dlužníka a sestaví návrh splátkového kalendáře, který bere do úvahy míru předlužení, dosavadní plnění pohledávky, úsilí vynaložené dlužníkem v minulosti k plnění svých závazků, příjmové možnosti dlužníka a jeho zdravotní, rodinné a sociální poměry, věk a vzdělání. Horní hranice splátek nesmí překročit rozdíl předpokládaných příjmů dlužníka a nutné výdaje na zabezpečení základních životních a bytových potřeb dlužníka a jeho rodiny.
V Polsku je výše měsíčních splátek ze mzdy určena individuálně, přitom zejména nesmí ohrozit uspokojování základních životních potřeb dlužníka obdobně jako při exekuci.
Institut prevence a řešení předlužení s fixní srážkou nesouhlasí. Srovnání situace v okolních zemích, Německu, Rakousku, Polsku a na Slovensku, ukazuje, že ani zde nic takového neexistuje a je přihlíženo k životní situaci každého jednotlivce. Fixní srážka by pouze poškodila dlužníky s legálními příjmy a zásadně zasáhla ty nízkopříjmové, což podle Institutu nemůže být cílem ani u nás.
Vládní koalice jedná o návrhu exekutorů na rozšíření stávajícího systému srážek z příjmu navíc o institut tzv. fixní srážky. Jeho smyslem je umožnit exekutorům provádění srážek i nízkopříjmovým dlužníkům, a tím prolomit zákonnou nezabavitelnou částku. Fixní srážka by podle něj postihla pouze dlužníky s legálními příjmy, a to bez ohledu na jejich výši, a zahrnovala by i invalidní a starobní důchodce (v základní variantě má činit 1.890 Kč). Podle Institutu rostla nezabavitelná částka na nezbytné životní náklady v posledních dvou letech v důsledku razantního zdražování energií, které postihlo prakticky všechny vrstvy společnosti. Podle Institutu je další nevýhodou předloženého návrhu, že výživné by při rozdělování výtěžku z minimální srážky nemělo přednost před běžnými pohledávkami, například z nebankovních úvěrů.
Připomeňme, že od 1. ledna došlo k výraznému snížení nezabavitelné částky pro dlužníka o více než 900 Kč. Vláda se také již dohodla, že zruší započítávání manželů do nezabavitelné částky, což ji dále sníží až o 3176 Kč. Navíc se s růstem minimální mzdy zvýší srážky v exekuci a rozšíří počet dlužníků, kterým se bude nově srážet.
Autor: Petr Blahuš
