Článek
Jedna z firem tohoto koncernu, KOVOSVIT MAS Management, a.s., podala insolvenční návrh, čímž oficiálně přiznala svou platební neschopnost. Tento krok však není jen důsledkem běžných ekonomických turbulencí, ale odráží i složitou geopolitickou situaci a napjaté vztahy mezi Západem a Ruskem. Kovosvit MAS, tradiční výrobce obráběcích strojů, se v minulosti významně angažoval na ruském trhu. Právě silné vazby na Rusko a tamní obchodní partnery se však v kontextu současných sankcí uvalených na Rusko kvůli jeho agresi vůči Ukrajině staly pro firmu přítěží. České úřady dokonce prověřovaly, zda Kovosvit neporušuje mezinárodní sankce, což vrhá stín pochybností na budoucnost celého koncernu.
Příběh Kovosvitu je tak svým způsobem symbolem proměny česko-ruských ekonomických vztahů. Ještě před několika lety byla spolupráce s ruskými partnery vnímána jako perspektivní příležitost, dnes se však může stát Achillovou patou i pro tradiční a zavedené průmyslové podniky. Sankce namířené proti Rusku totiž nepostihují jen přímé obchodní transakce, ale mohou zasáhnout i firmy, které jsou na ruském trhu nepřímo závislé. Osud Kovosvitu tak může být varovným mementem pro všechny české podniky, které v minulosti vsadily na úzkou spolupráci s Ruskem. Ukazuje se, že v době geopolitického napětí a ekonomických sankcí se mohou zdánlivě pevné obchodní vazby rychle stát neudržitelnými. Pro mnoho firem to může znamenat bolestivé rozhodování mezi loajalitou k dlouholetým partnerům a respektováním mezinárodních závazků.
Insolvenční řízení, které nyní čeká KOVOSVIT MAS Management, a.s., bude bezpochyby složité a jeho výsledek nejistý. Může se stát lakmusovým papírkem toho, jak se český průmysl dokáže vypořádat s důsledky geopolitických otřesů a přeorientovat se na nové trhy. Zároveň to bude i zkouška pro české úřady a jejich schopnost vymáhat dodržování mezinárodních sankcí, aniž by tím byl nadměrně zasažen domácí průmysl.
Případ Kovosvitu tak otevírá řadu otázek, které přesahují osud jedné konkrétní firmy. Jde o komplexní problém hledání rovnováhy mezi ekonomickými zájmy, politickými tlaky a etickými imperativy v globalizovaném světě. Jeho řešení bude vyžadovat nejen ekonomickou zdatnost, ale i strategickou rozvahou a diplomatický um. Pouze tak lze najít cestu, jak ochránit český průmysl před negativními dopady geopolitických turbulencí a zároveň dostát mezinárodním závazkům vyplývajícím z členství v demokratickém společenství západních zemí.
Historie a význam koncernu Kovosvit MAS v českém strojírenství
Koncern Kovosvit MAS má v českém strojírenství dlouholetou tradici sahající až do roku 1939, kdy byl založen pod názvem Baťovy závody. Po znárodnění v roce 1945 se podnik přejmenoval na Kovosvit a stal se jedním z pilířů československého těžkého průmyslu. V éře socialismu se Kovosvit specializoval na výrobu obráběcích strojů, zejména soustruhů, frézek a vrtaček. Podniku se dařilo i v exportu do zemí RVHP a dalších spřátelených států včetně Sovětského svazu. Kovosvit tak byl vlajkovou lodí československého strojírenství a zaměstnával tisíce lidí.
Po sametové revoluci prošel Kovosvit složitou privatizací a restrukturalizací. Podnik se musel přizpůsobit tržnímu prostředí a čelit silné zahraniční konkurenci. I přes tyto výzvy si však udržel pozici významného českého výrobce obráběcích strojů. Investice do moderních technologií a inovací pomohly Kovosvitu obstát na globálním trhu. Koncern Kovosvit MAS dnes tvoří několik dceřiných společností zaměřených na různé oblasti strojírenské výroby. Vlajkovou lodí zůstává samotný Kovosvit MAS a.s., který je přímým pokračovatelem původního podniku. Mezi další členy koncernu patří např. Kovosvit MAS Foundry a.s. specializující se na slévárenství nebo Kovosvit MAS Tools a.s. vyrábějící nástroje a upínací zařízení.
Význam Kovosvitu pro český průmysl dokládá i jeho úzká spolupráce s odbornými školami a učilišti, kde pomáhá s výchovou nové generace strojařů. Koncern je také aktivní v oblasti aplikovaného výzkumu a drží řadu patentů. Bez nadsázky lze říci, že Kovosvit psal a stále píše historii českého strojírenství.
Obchodní vztahy s ruskými partnery a investory
Kovosvit MAS má dlouhou historii obchodních vztahů s Ruskem a dalšími zeměmi bývalého Sovětského svazu. Už v dobách RVHP byl podnik významným dodavatelem obráběcích strojů na tamní trhy. Tyto vazby přetrvaly i po rozpadu východního bloku a Kovosvit dál úspěšně exportoval do Ruska a dalších postsovětských států. Klíčovou roli v pronikání Kovosvitu na ruský trh sehrála dceřiná společnost OOO KOVOSVIT MAS založená v roce 2005 přímo v Moskvě. Tento přímý prodejní kanál umožnil lépe oslovit ruské zákazníky a reagovat na jejich specifické potřeby. Díky tomu se Rusko stalo jedním z nejvýznamnějších exportních trhů Kovosvitu.
Úspěch Kovosvitu v Rusku neunikl pozornosti tamních investorů. V roce 2007 získala ruská skupina R-HOLDING majoritní podíl v Kovosvitu MAS a.s. Noví vlastníci přislíbili rozvoj podniku a posílení jeho pozice na ruském trhu. Spolupráce s ruskými partnery přinesla Kovosvitu zakázky od velkých ruských firem v čele s energetickým gigantem Gazprom. Rostoucí závislost Kovosvitu na ruském trhu a vlastnické struktuře se však ukázala jako problematická po anexi Krymu v roce 2014. Zavedení protiruských sankcí a ochlazení vztahů mezi EU a Ruskem dopadlo i na Kovosvit. Podnik musel omezit aktivity v Rusku a hledat nová odbytiště. Přesto vazby na Rusko zůstaly silné, což se později stalo předmětem zájmu českých úřadů.
Dopad protiruských sankcí na podnikání Kovosvitu
Protiruské sankce zavedené Evropskou unií a Českou republikou v reakci na anexi Krymu a konflikt na východní Ukrajině citelně zasáhly i koncern Kovosvit MAS. Jako podnik s významným ruským kapitálem a silnou exportní vazbou na Rusko se Kovosvit dostal pod drobnohled českých úřadů, které prověřovaly dodržování sankcí. První komplikace se objevily už v roce 2014, kdy Kovosvit musel pozastavit dodávky některých obráběcích strojů do Ruska. Důvodem byly obavy, že by tyto stroje mohly být využity ve zbrojním průmyslu, na který se sankce vztahovaly. Kovosvit se snažil situaci řešit změnou sortimentu a hledáním nových zákazníků mimo Rusko, ztráty z výpadku ruského trhu se však nepodařilo zcela nahradit.
Sankce dolehly i na finanční zdraví koncernu. Ruští vlastníci se potýkali s omezeným přístupem k financování a problémy se splácením závazků. To se projevilo i na hospodaření Kovosvitu, který se dostal do ztráty a musel propouštět zaměstnance. Vedení podniku se snažilo situaci stabilizovat restrukturalizací a hledáním strategického investora, jednání však zkomplikovala právě nejistota kolem ruských vlastníků. České úřady mezitím prověřovaly, zda Kovosvit neobchází sankce a nepokračuje v dodávkách citlivých technologií do Ruska přes třetí země. Podezření se však nepodařilo prokázat. I přes ujištění o dodržování sankcí však nad Kovosvitem visela hrozba dalších restrikcí, které by zcela odstřihly podnik od ruského trhu.
Kovosvit se tak dostal do začarovaného kruhu. Na jedné straně čelil tlaku sankcí a prověrkám úřadů, na straně druhé nemohl zcela opustit ruský trh, na kterém byl existenčně závislý. Vedení podniku se snažilo lavírovat mezi oběma póly, dlouhodobě se však tato strategie ukázala jako neudržitelná. Příběh Kovosvitu tak ilustruje složitost postavení českých firem s ruskými vazbami v éře protiruských sankcí.
Insolvenční řízení KOVOSVIT MAS Management a.s.
Kombinace dopadů protiruských sankcí, ztráty klíčového exportního trhu a vnitřních problémů nakonec přivedla koncern Kovosvit MAS do vážných finančních potíží. Ty vyvrcholily v dubnu 2024, kdy jedna z dceřiných společností, KOVOSVIT MAS Management a.s., podala u Krajského soudu v Českých Budějovicích insolvenční návrh. V návrhu společnost uvedla, že je v úpadku, neboť není schopna splácet své závazky. Jako hlavní důvod označila pohledávky za propojenými osobami v Rusku, konkrétně za společnostmi OOO KOVOSVIT Rusko a R-HOLDING se sídlem v Moskvě, o jejichž aktuální činnosti či existenci nemá žádné informace. Tyto pohledávky dosahují řádově stovek milionů korun a jsou prakticky nedobytné.
Insolvenční návrh odhalil i další problémy v rámci koncernu Kovosvit MAS. Řada vnitropodnikových půjček a investic se ukázala jako riziková a nerentabilní. Koncern se také potýkal s odlivem zaměstnanců a poklesem zakázek v důsledku nejisté situace. Tyto faktory prohloubily finanční problémy a ztížily možnost záchrany podniku. Osud Kovosvitu MAS nyní leží v rukou insolvenčního soudu a věřitelů. Scénářů je několik od reorganizace a prodeje životaschopných částí podniku až po konkurz a rozprodej majetku. Klíčové bude najít strategického investora, který by dokázal podnik stabilizovat a nastartovat jeho další rozvoj. To však bude obtížné s ohledem na složitou vlastnickou strukturu a přetrvávající vazby na Rusko.
Příběh Kovosvitu MAS tak ukazuje, jak ošidné mohou být úzké vazby českých průmyslových podniků na Rusko v době geopolitického napětí a ekonomických sankcí. I tradiční a úspěšná firma se může rychle ocitnout v existenčních problémech, pokud je příliš závislá na jednom trhu a investorovi. Případná záchrana Kovosvitu bude testem odolnosti a adaptability českého průmyslu v turbulentních časech.
Detaily insolvenčního návrhu společnost
KOVOSVIT MAS Management, a.s. se sídlem v Sezimově Ústí podala 4. dubna 2024 insolvenční návrh Krajskému soudu v Českých Budějovicích. Dlužník v návrhu uvádí, že se nachází v úpadku ve formě platební neschopnosti. Celková výše závazků přesahuje 250 milionů korun, přičemž většinu tvoří neuhrazené pohledávky za koncernově propojen osobami, zejména ruskými společnostmi OOO KOVOSVIT Rusko a R-HOLDING se sídlem v Moskvě. Dlužník se již několikrát neúspěšně pokoušel o jejich zaplacení, avšak o aktuální činnosti či existenci těchto společností nemá v současné době žádné informace.
Příčiny platební neschopnosti Hlavní příčinou finančních potíží KOVOSVIT MAS Management se zdají být právě neuhrazené pohledávky od ruských obchodních partnerů. Tato situace je pravděpodobně důsledkem kombinace několika faktorů – ekonomických dopadů pandemie covid-19, geopolitického napětí mezi Ruskem a západními zeměmi a v neposlední řadě i sankcí uvalených na Rusko po jeho invazi na Ukrajinu v únoru 2022. Společnost se v minulosti pokoušela o restrukturalizaci své finanční pozice, mimo jiné i prostřednictvím žádostí o externí financování od akcionářů, avšak tyto snahy nebyly úspěšné.
Možné scénáře dalšího vývoje Osud KOVOSVIT MAS Management bude záviset na rozhodnutí insolvenčního soudu a postoji věřitelů. Jednou z možností je reorganizace podniku, která by mu poskytla čas a prostor pro restrukturalizaci a ozdravení finanční situace. To by však vyžadovalo souhlas věřitelů a předložení životaschopného reorganizačního plánu. Druhou variantou je prohlášení konkurzu na majetek dlužníka a jeho následný rozprodej za účelem uspokojení pohledávek věřitelů. Tento scénář by pravděpodobně znamenal zánik společnosti a ukončení její podnikatelské činnosti.
Prověřování podniku úřady Skupina KOVOSVIT se v minulosti dostala do hledáčku českých úřadů kvůli svým vazbám na Rusko a podezření z porušování protiruských sankcí. Deník N se touto kauzou zabýval již v loňském roce. Je pravděpodobné, že v souvislosti s aktuálním insolvenčním řízením budou státní orgány situaci i nadále monitorovat, aby vyloučily možnost jakéhokoliv obcházení sankcí či nelegálních finančních toků. Případ KOVOSVIT MAS Management tak může posloužit jako lakmusový papírek odhalující zranitelnost českých podniků s významnými ruskými vazbami v současné geopolitické situaci a zároveň prověřit připravenost a odhodlání českých institucí při vymáhání dodržování mezinárodních sankcí.
Důvody pro prověřování Kovosvitu v souvislosti se sankcemi
Strojírenský koncern Kovosvit MAS se dostal pod drobnohled českých úřadů kvůli svým vazbám na Rusko. Prověřování firmy probíhalo v kontextu sankcí, které západní země uvalily na Rusko v reakci na jeho agresi vůči Ukrajině. Cílem sankcí je oslabit ruskou ekonomiku a přimět Kreml ke změně kurzu. Kovosvit má dlouhodobé obchodní vztahy s ruskými partnery. Vlastnická struktura firmy také naznačuje ruský vliv, byť přesné majetkové poměry nejsou zcela transparentní. Úřady proto chtěly ověřit, zda aktivity Kovosvitu nejsou v rozporu se sankčním režimem a zda firma neslouží jako prostředek pro obcházení restriktivních opatření.
Do prověřování Kovosvitu se zapojilo několik státních institucí. Klíčovou roli sehrála Finanční analytický úřad (FAÚ), který má na starosti odhalování podezřelých finančních transakcí a boj proti praní špinavých peněz. FAÚ se zaměřil na finanční toky mezi Kovosvitem a jeho ruskými partnery, aby odhalil případné nesrovnalosti. Dalším aktérem byla Česká národní banka, která dohlíží na finanční stabilitu a integritu bankovního sektoru. ČNB monitorovala, zda banky zapojené do transakcí s Kovosvitem dodržují sankční pravidla a zda neposkytují firmě služby v rozporu s omezeními.
Celní správa se zase soustředila na pohyb zboží mezi Kovosvitem a ruskými subjekty. Prověřovala, jestli nedochází k vývozu strategických technologií a materiálů, na které se vztahuje embargo. Zapojeny byly i zpravodajské služby, které vyhodnocovaly bezpečnostní rizika spojená s ruským vlivem ve strategickém průmyslu. Šetření probíhalo několik měsíců a zahrnovalo analýzu rozsáhlé dokumentace, výslechy svědků i fyzické kontroly. Úřady postupovaly obezřetně, aby nepoškodily legitimní obchodní zájmy, ale zároveň důsledně, aby odhalily případná porušení sankcí.
Vyšetřování odhalilo některé problematické aspekty fungování Kovosvitu, ale přímé porušení sankcí se neprokázalo. Firma sice udržovala čilé kontakty s ruskými partnery, ty však většinou spadaly do období před zavedením přísnějších sankcí. Úřady také nezjistily, že by docházelo k systematickému obcházení omezení přes třetí země. Přesto mělo šetření pro Kovosvit nepříjemné důsledky. Firma musela omezit spolupráci s některými ruskými subjekty a přišla o část tržeb. Dostala se také pod drobnohled médií a čelila reputačním rizikům. Banky zpřísnily podmínky pro poskytování úvěrů a pojišťovny zvýšily sazby. To vše se podepsalo na finanční kondici podniku.
Případ Kovosvitu ukázal, že sankce mohou mít dalekosáhlé dopady i na firmy, které je přímo neporušují. Pouhé podezření a nejistota dokážou narušit obchodní vztahy a zkomplikovat fungování. Firmy se silnými vazbami na Rusko se dostávají do nezáviděníhodné pozice a musí pečlivě vážit každý krok.
Širší kontext kauzy Kovosvitu
Kauza Kovosvitu je součástí širšího trendu, kdy se západní země snaží omezit ekonomický vliv Ruska. Sankce mají být účinným nástrojem k vyvíjení tlaku na Kreml, ale zároveň přinášejí řadu vedlejších efektů. Komplikují život firmám, které v Rusku podnikají, a vytvářejí atmosféru nedůvěry. Případ také odkrývá zranitelnost českého průmyslu vůči geopolitickým otřesům. Řada podniků je závislá na vývozu do Ruska a postsovětského prostoru. Omezení přístupu na tyto trhy pro ně představuje existenční hrozbu. Ukazuje se, že přílišná orientace na jeden region s sebou nese značná rizika.
Sankce vůči Rusku zdaleka nekončí a lze očekávat jejich další zpřísňování. Firmy jako Kovosvit budou muset hledat nové trhy a diverzifikovat svou exportní strategii. Zároveň budou čelit zvýšené kontrole ze strany úřadů a bank. Cesta k ozdravení nebude jednoduchá, ale je nezbytná pro dlouhodobou stabilitu a odolnost českého průmyslu. Příběh Kovosvitu je varováním pro všechny podniky, které balancují na hraně sankčních pravidel. Ukazuje, že obcházení omezení se nemusí vyplatit a že transparentnost a odpovědnost jsou v mezinárodním obchodě klíčové. Firmy by měly pečlivě zvažovat rizika a budovat vztahy založené na důvěře a respektu k pravidlům. Jen tak mohou obstát v turbulentních vodách geopolitiky.
Dopady protiruských sankcí na českou ekonomiku a průmysl
Zavedení rozsáhlých sankcí proti Rusku v reakci na jeho agresi vůči Ukrajině má nevyhnutelně dopady i na českou ekonomiku a průmysl. Případ společnosti KOVOSVIT MAS Management, která se ocitla v insolvenci, je jedním z příkladů, jak mohou být firmy s vazbami na ruský trh zasaženy. Česko patří mezi země EU s relativně vysokou mírou exportu do Ruska. V některých odvětvích, jako je strojírenství nebo auto motive, představoval ruský trh významnou exportní destinaci. Omezení obchodu s Ruskem tak pro řadu firem znamená citelný výpadek tržeb a nutnost hledat náhradní odbytiště. To se neobejde bez dodatečných nákladů a rizik spojených se vstupem na nové trhy.
Sankce se dotýkají i dovozu strategických surovin a komponent z Ruska. Firmy musí urychleně hledat alternativní dodavatele, což může vést k růstu cen vstupů a narušení zaběhnutých dodavatelských řetězců. Energeticky náročná odvětví pak těžce nesou vysoké ceny plynu a ropy důsledku omezení dodávek z Ruska. Vedle KOVOSVIT MAS se s problémy potýkají i další podniky. Příkladem může být výrobce ocelových kol Maxion Wheels Czech, který musel omezit výrobu kvůli nedostatku ocelového šrotu, jenž dovážel z Ruska a Ukrajiny. Problémy hlásí i výrobci hnojiv kvůli zdražení zemního plynu, klíčové suroviny pro jejich produkci.
Situace jasně ukazuje na rizika přílišné závislosti na jednom trhu či dodavateli. Diverzifikace exportních destinací a zdrojů strategických surovin je nezbytná pro zvýšení odolnosti firem i celé ekonomiky vůči podobným externím šokům. Cesta k snížení závislosti na Rusku však nebude jednoduchá ani rychlá. Vyžaduje cílené investice do inovací, hledání nových příležitostí a partnerství. Firmy se musí naučit lépe pracovat s rizikem a být flexibilnější.
Stát by měl tento proces podpořit na diplomatické úrovni otvíráním dveří na perspektivní trhy, ale i poskytnutím vhodných nástrojů pro exportní financování a pojištění. Klíčové bude i posilování odolnosti dodavatelských řetězců skrze užší spolupráci firem v rámci EU. Příklad KOVOSVIT MAS je varovným mementem, že geopolitická rizika nelze podceňovat. Zároveň je příležitostí k hlubší reflexi nastavení českého průmyslu a k nezbytným změnám, které zvýší jeho konkurenceschopnost v turbulentním 21. století. Cesta k větší soběstačnosti a strategické autonomii nebude snadná, ale z dlouhodobého pohledu se České republice jednoznačně vyplatí. Možné ponaučení a řešení
Potřeba důkladného prověřování obchodních partnerů a investorů
V dnešním globalizovaném a propojeném světě je naprosto zásadní, aby společnosti důkladně prověřovaly své obchodní partnery a investory. Případ Kovosvitu jasně ukazuje, jak důležité je mít přehled o pozadí a vazbách firem, se kterými spolupracujeme. V době zostřujících se geopolitických konfliktů a zavádění mezinárodních sankcí může nedostatečná kontrola vést k vážným problémům – od poškození reputace až po právní postihy.
Firmy by měly implementovat robustní systémy due diligence, které dokáží odhalit potenciálně rizikové vztahy a transakce. Nestačí se spoléhat jen na veřejně dostupné informace. Je třeba jít do hloubky, zkoumat vlastnickou strukturu, historii a aktivity v zahraničí. Zvláštní pozornost si zaslouží partneři z jurisdikcí, které jsou známé jako daňové ráje nebo destinace pro praní špinavých peněz. Komplexní prověrka vyžaduje značné zdroje a expertízu, ale ve výsledku se bohatě vyplatí. Pomáhá chránit integritu a dlouhodobou prosperitu podniku. Odhalení kontroverzních vazeb v pozdní fázi, jako v případě Kovosvitu, může mít fatální následky. Insolvence kvůli ztrátě klíčových trhů a partnerů je velmi trpkou pilulkou, které šlo předejít důslednějším screeningem.
Význam compliance programů a interních kontrol pro předcházení porušování sankcí
Osud Kovosvitu je varovným mementem, proč compliance není žádnou byrokratickou zátěží, ale životně důležitou součástí řízení firmy. V éře sankcí a zostřeného dohledu nad mezinárodním obchodem mohou i neúmyslná pochybení přijít draho. Společnosti proto musí vybudovat silnou kulturu dodržování předpisů, podpořenou konkrétními procesy a kontrolami. Jádrem efektivního compliance programu jsou jasné interní politiky, které reflektují aktuální sankční režimy a identifikují rizikové oblasti. Tyto politiky musí být srozumitelně komunikovány všem zaměstnancům a pravidelně aktualizovány. Jejich dodržování by mělo být monitorováno a vynucováno, ideálně nezávislým compliance týmem s přímou linkou k nejvyššímu vedení.
Klíčovým nástrojem jsou také „red flags“ mechanismy, které automaticky upozorní na podezřelé transakce či entit na sankčních seznamech. Moderní technologie umožňují efektivní screening velkých objemů dat v reálném čase. Jejich nasazení může ušetřit značné náklady spojené s ex-post vyšetřováním a nápravou škod. Proaktivní přístup k compliance se vyplatí i ve vztahu k úřadům. Pokud firma prokáže, že učinila maximum pro prevenci porušení sankcí, může se vyhnout tvrdým postihům. Naopak zanedbání povinné péče, jako v případě Kovosvitu, vede ke ztrátě důvěry regulátorů i obchodních partnerů. Důsledná compliance je zkrátka investicí do odolnosti a dobrého jména firmy.
Státní podpora a poradenství pro firmy zasažené sankcemi a hledající nové trhy
Insolvence Kovosvitu odhaluje zranitelnost firem silně navázaných na sankcionované trhy. V takové situaci je klíčová rychlá adaptace a hledání nových odbytišť. Stát by měl postiženým podnikům aktivně pomáhat, aby se minimalizovaly negativní dopady na ekonomiku a zaměstnanost. Jedním z nástrojů je poskytování cíleného poradenství ohledně sankcí a možností diverzifikace exportu. Státní agentury jako CzechTrade disponují sítí zahraničních kanceláří a kontaktů, které mohou firmám otevřít dveře na nové trhy. Specialisté také dokáží poradit, jak upravit produkty a služby, aby vyhovovaly specifickým požadavkům odlišných trhů.
Finanční podpora je další důležitou složkou pomoci. Firmy zasažené sankcemi často čelí akutnímu nedostatku provozního kapitálu. Stát by měl nabídnout zvýhodněné úvěry, záruky či pojištění exportních rizik, které umožní překlenout krizové období. Cílem je udržet jinak perspektivní podniky nad vodou a zachovat pracovní místa. Z dlouhodobého hlediska je zásadní posilovat odolnost a soběstačnost strategických odvětví. Příliš velká závislost na jednom trhu či dodavateli, jak se ukázalo u Kovosvitu, je značným rizikem. Vláda by měla investovat do rozvoje domácích technologií a podporovat spolupráci firem v rámci dodavatelských řetězců. Diverzifikace a inovace jsou klíčem k minimalizaci dopadů externích šoků.
Varovný signál pro celý český průmysl
Insolvence společnosti Kovosvit v důsledku ruských sankcí je varovným signálem pro celý český průmysl. Ukazuje, jak zásadní je důkladné prověřování obchodních partnerů, dodržování sankcí a diverzifikace trhů. Firmy, které podcení tato rizika, se vystavují hrozbě vážných finančních i reputačních škod. Případ také vyzývá k zamyšlení nad strategickou orientací českého exportu. Přílišná závislost na ruském trhu, pramenící z historických vazeb, se může ukázat jako Achillova pata. Současná geopolitická situace si žádá hledání nových příležitostí v stabilnějších a předvídatelnějších destinacích.
Stát by měl firmám na této cestě aktivně asistovat – poskytovat informace, poradenství i finanční podporu. Zároveň je třeba posilovat odolnost klíčových odvětví vůči externím tlakům. Investice do inovací, vzdělávání a budování silného domácího dodavatelského ekosystému se v dlouhodobém horizontu bohatě vyplatí. Insolvence Kovosvitu je nepříjemnou lekcí, ale může být i impulsem k pozitivní změně. Pokud se z ní český byznys i státní správa dokáží poučit, vyjdou z aktuálních turbulencí silnější a odolnější. Důsledné řízení rizik, flexibilita a prozíravá průmyslová politika budou klíčovými ingrediencemi úspěchu v nejisté budoucnosti.
Autor: Mgr. Petr Janša, MBA, LL.M.
