Článek
Známý bonmot říká, že hodnota peněz je relativní, protože „tisícikoruna, o které manželka neví, má pro jejího muže větší hodnotu než tisícovka, o které ví“. To ale bohužel platí i o penězích, které mnozí dlužníci dokážou umně „odklonit“ od svých věřitelů do vlastní kapsy.
To ale bohužel platí i o penězích, které mnozí dlužníci dokážou umně „odklonit“ od svých věřitelů do vlastní kapsy. Konečně, něco o tom ví i vykutálená žena, jejíž kauzu v těchto dnech řeší soud v Klatovech: padesátnice, která má kvůli exekucím odstavené všechny své účty, obdržela přes prostředníky od 82letého muže celkem 65 milionů korun v hotovosti. Že je následně nepoužila na umoření svých dluhů, ale pro své potřeby, asi nikoho nepřekvapí. Jenže způsobů, jak zatajit své peníze, mají dlužníci více.
Ano, i tak se lze u nás poměrně snadno vyhnout placení svých dluhů. Názorně to předvedla padesátiletá Jitka Kendricks ze Sušice, která, ač měla své účty odstavené kvůli exekucím na ni uvalených obdržela za pouhé dva roky od dvaaosmdesátiletého důchodce sumu 65 milionů. Ty jí muž zasílal na účty jejích známých, a teprve od nich se zprostředkovaně a v hotovosti dostaly do rukou Kendrics. Podle klatovského Deníku, který na kauzu upozornil jako první, jí nyní hrozí za poškozování věřitele trest až pět let vězení.
Sama Kendrics, která není pro klatovské soudce vůbec neznámou osobou, protože zde již byla v minulosti souzena za podvody či vydírání důchodce toužícího po sexu, popřela, že by se dopustila něčeho nezákonného. Podle její obhajoby z těch desítek milionů nic neměla, protože byly určeny k léčbě její údajně nemocné dcery v USA (kde v minulosti měla pracovat i ve státních službách – pozn. red.) a tam je také poté, co jí je prostředníci v hotovosti předali, také měla údajně poslat. Přes opakované žádosti soudu i státní zástupkyně ale odmítla sdělit jakékoliv bližší informace k onemocnění své dcery, ba dokonce ani to, že vůbec nějakou má.
Kauza bude pokračovat ještě příští měsíc.
Dlužníci „odklánějí“ peníze i přes cizinu
Ovšem uniknout lze exekutorům i jinak. V současnosti tak mezi českými dlužníky „frčí“ nový trik: peníze si nechávají posílat na účty, na které jsou exekutoři krátcí.
Například u banky Revolut, která má jen u nás 700000 klientů (oblíbená je i mezi cestovateli – pozn. red.). Podle prezidenta Exekutorské komory České republiky Mgr. Jana Mlynarčíka je problém v tom, že ačkoliv má Revolut u nás bankovní licenci, je velmi složité dohledat skutečné majitele účtů, a zabavovat peníze na těchto účtech je pak už kvůli tomu prakticky nemožné. Podle Mgr. Mlynarčíka by to chtělo vyřešit změnou příslušného zákona.
Připomeňme, že podle dosavadních právních předpisů si účet u banky Revolut nyní může založit každý člověk. Tím také získá platební kartu, kterou lze běžně platit a odkudkoli lze na svůj účet také převádět peníze, tedy třeba váš „šedý“ zaměstnavatel vám na účet u Revolutu může posílat mzdu někam na pláže v Thajsku nebo na Filipínách. Banka ale přitom nemá v Česku žádnou svou kamennou pobočku a sídlí až v pobaltské Litvě. Přesto má tato společnost u nás kvůli pravidlům o společném trhu Evropské unie svou bankovní licenci a její vklady jsou pojištěné stejně jako u ostatních bank v České republice. Jenže to, že eventuální dlužník nemá své peníze de facto i de iure v České republice, způsobuje podle hlavy českých exekutorů Mgr. Mlynarčíka problémy při postihování tohoto jeho účtu. Exekutoři proto chtějí, aby Revolut banka poskytovala data exekutorům stejně, jako to dělají ostatní banky v České republice. Jinak se podle Mlynarčíka jedná o nekalou konkurenci a pomáhání těm, kteří nechtějí platit své dluhy. Vše by podle Exekutorské komory šlo snadno vyřešit změnou zákona.
Sama Revolut banka tvrdí, že v tuzemsku 700000 klientů (hodně mezi cestovateli, pro které je výhodné, že za výběr peněz v exotických krajinách neplatí žádné poplatky, jako u většiny tuzemských bank – pozn. red.) ale jakékoli možné pochybení proto zákonům vylučuje. „Pokud zjistíme nebo máme podezření na něco nezákonného, tak proti lidem, kteří používají účty k podvodným účelům, velmi přísně postupujeme,“ sdělila již před časem pro CNN Prima mluvčí Revolutu pro Českou republiku Ingrida Daunoravičienė. Zároveň dodala, že případné exekuce na účty u ní vedené mohou probíhat jen přes litevské exekutory anebo tamní vyšetřovatele. Což potvrdil také mluvčí České národní banky Jaroslav Krejčí: „Česká národní banka má vůči této zahraniční bance velmi omezené dohledové pravomoci,“ uvedl Krejčí.
Nedosti na to: na Revolut jako pro ně nepříjemnou konkurenci si stěžují také některé další tuzemské banky. „V situacích, kdy jsme kvůli kyberbezpečnostním rizikům potřebovali obrátit se na společnost Revolut, tak komunikace z její strany byla velmi pasivní a součinnost minimální,“ uvedl pro CNN Prima mluvčí České spořitelny Filip Hrubý.
Naopak Policie České republiky na fungování a působení banky Revolut v Česku nevidí nic špatného. „Spolupráci považujeme za standardní a na stejné úrovni jako s jakoukoliv jinou bankou. Tím, že se jedná o zahraniční subjekt, je ale postup odlišný a pro nás více administrativně náročný,“ sdělil mluvčí Policejního prezidia plk. PhDr. Ondřej Moravčík.
Autor: Petr Blahuš
