Prezident Soudcovské unie Vávra kritizuje ministra Blažka a navrhuje šetření v české justici

Že situace v české justici není růžová, ať už v otázce platů, personálu, či chybějící digitalizace, psaly Konkursní noviny v minulosti již několikrát, když citovaly právníky i mnohé soudce. Nyní stejný názor vyslovil také prezident Soudcovské unie České republiky JUDr. Libor Vávra. Ten zároveň nadhodil, že by bylo vhodné kvůli šetření osekat přebujelou soudní soustavu.

Připomeňme, že vláda přislíbila po společném jednání ministrů financí a spravedlnosti (oba ODS) od ledna zvýšení platů.  Nejhůře placeným zaměstnancům justice, tedy že se k 1. lednu 2025 celkový objem mzdových prostředků na náš odborný aparát dorovná průměr platů státních úředníků s výjimkou školství a ozbrojených sborů. Zatím ale podle prezidenta Soudcovské unie tvrdí, že návrhy rozpočtů, které mají k dispozici, tento slib nerealizují, respektive že těch peněz nebude tolik. Podle JUDr. Vávry to bude minimálně znamenat nesplnění slibu ministrů JUDr. Blažka a Stanjury (oba ODS).

„Chápu, že vláda peníze prostě nemá, ale měla by tedy říct: Ano, nejde to. Každopádně jsem si jistý, že když nebude větší objem peněz, tak na to zaměstnanci soudů budou nějak reagovat. Je to ale na nich,“ varoval nedávno v rozhovoru pro Právo prezident Soudcovské unie s tím, že současná velká fluktuace a nenaplněnost těchto, pro chod soudů nezbytně nutných pracovníků znamená ztráty vysoké personální kvality.

A pokud by vládou slibované navýšení odměn nepřišlo, dá se očekávat, že jich odejde ještě více. „Zatím se to tak zdá. Řekněme si cynicky, že se to bude také odvíjet od toho, jak se bude dařit ekonomice a jaká bude nabídka jinde. Problém je, že stát investuje obrovské finanční prostředky na proškolení těchto lidí, již získají speciální dovednosti, které mimo justici nikdy neuplatní. I kdyby přešli do jiné veřejné instituce, stát na jejich odchodu tratí, protože zbytečně utratil peníze na jejich dvou až čtyřleté proškolování. Přitom ty peníze slíbené vládou byly jen dorovnáním průměru ve státní správě, nešlo o nic navíc,“ uvedl na toto téma JUDr. Vávra.

Nedávno sněmovní rozpočtový výbor doporučil dolní komoře Parlamentu, aby schválila státní rozpočet na příští rok se schodkem 241 miliard korun. V jeho rámci podpořil několik návrhů na přesuny peněz uvnitř něj, například 533 milionů uvnitř rozpočtu ministerstva spravedlnosti, které se mají přidat právě na platy v justici) ovšem i samotným soudcům, nikoliv jen těm nejpotřebnějším, tedy zapisovatelkám a dalšímu servisnímu personálu).

Jak prezident Soudcovské unie už v minulosti také uvedl, vládní politici hodně spoléhají na to, že české justici se v evropském průměru daří velmi dobře a patří mezi nejrychlejší. Což podle jejich způsobu uvažování znamená, že to tím pádem nevytváří na ně tlak, aby se o ni starali. „Na konci ministr spravedlnosti řekne: Podívejte, spravuju tady čtvrtou nerychlejší justici v Evropě, přitom jednu z nejlevnějších, to jsem kabrňák! A bude mít pravdu, myslím v těch prvních dvou argumentech. Ale to, že tam vzniká nějaký vnitřní dluh, který dlouhodobě koroduje, je očividné,“ rýpl si soudce Vávra do českých politiků.

Podle JUDr. Vávry existuje obava, že se zhorší rozhodování justice a jeho kvalita. „Čelíme tomu dlouhodobě a někde to narazí. Začíná to už narážet lokálně. Samozřejmě hůř se pracuje s administrativou v bohatých městech, typicky Praze, jako jednom z nejbohatších regionů Evropy. Tady opravdu nejsme konkurenceschopní. V některých okresech, kde je poměrně stabilní obyvatelstvo a není tam velká nabídka dobře placených míst, je situace klidnější a soudy jsou na tom o trochu lépe.

Ale už i tam vidí, že jim lidé utíkají. Nevím, proč čekat, až se to zhroutí,“ řekl v rozhovoru JUDr. Vávra. Jedním dechem dodal, že pokud by tuzemská justice přišla o tyto zkušené lidi z administrativy, hrozí krach fungování celé soudní soustavy. Poukázal třeba na následky nedávné třídenní stávky, když většina soudů především na trestním úseku lepila problémy nasazením asistentů soudců. Jenže jejich práce spočívá v něčem úplně jiném, než je dělat zapisovatele. „V situaci, kdy bychom museli odročovat opravdu velká soudní jednání, tak už jen tím by šly škody do milionů,“ varuje JUDr. Vávra.

Vávra také zdůraznil, že vůbec největším problémem tuzemské justice, existující už minimálně 15 let, je nedostatek pokroku v digitalizaci soudů. „Bohužel to jsou programy, které přesahují dobu jedné vlády, takže nejsou politicky zajímavé v tom, že se toho úspěchu nedočkají. Budete jenom utrácet peníze a síly a pak někdo za jedno či dvě volební období slízne smetanu,“ upozornil na řekněme nedostatek státnosti u tuzemských politiků soudce Vávra. „Anebo je to tak složité, což vidíme v posledních měsících, že ne všude se digitalizace daří. Takže možná je pro ministry jednodušší udržovat ten stav. Nemyslím si, že jsme v nějaké krizové situaci, ale úplně zbytečně vyklízíme pole vůči soudním systémům, které šlapou dál. Možná i té pomocné administrativy bychom potřebovali méně, kdybychom nežili v době papíru jako v 19. století,“ dodal prezident Soudcovské unie České republiky.

Soudce Vávra se také pozastavil nad ostrými výroky ministra spravedlnosti JUDr. Pavla Blažka (ODS) na adresu nejvyšší soudní autority Ústavního soudu. A to v souvislosti s vládou navrhovaného navýšení platů ústavních činitelů o sedm procent. (Připomeňme, že původně si politici na návrh ministra Jurečky z KDU-ČSL chtěli přidat dokonce dvakrát tolik: a to za situaci, kdy živnostníkům a soukromému sektoru zvyšují o 16 procent daně a poplatky za sociální a zdravotní péči a ostatním státním zaměstnancům chtěli přidat asi o 300 procent méně než sami sobě. Od čehož odstoupili až po zuřivé odezvě celé společnosti).

„Je to v příkrém rozporu s tím, co řekl Ústavní soud (ÚS), na což už si společnost trošku zvyká. Problém je, že to ještě doprovázejí výroky typu „nález Ústavního soudu je neústavní“, což by asi politik říkat neměl, a ministr spravedlnosti poslední v řadě,“ konstatoval toto počínání vlády prezident Soudcovské unie. „Ústavní soud v květnu zrušil úpravu zmrazení platů a řekl, že u soudců to musí být trojnásobek průměrné mzdy vyplácené o dva roky dříve, což bylo účinné rovnou jeho nálezem, a zároveň dal politické reprezentaci čas upravit zákon od 1. ledna 2025 tak, jak bude chtít, míněno tedy v politické části,“ uvedl JUDr. Vávra. Soudci podle něj dostávají nyní vypláceno tolik, kolik jim náleželo, a pokud místopředseda vlády Marian Jurečka (KDU-ČSL) mluvil o tom, že dojde k navýšení o 6,9 procenta u ústavních činitelů, tak to fakticky znamená, že se to navýšení soudců vůbec týkat nebude.

JUDr. Vávra se také distancoval od slov šéfa resortu spravedlnosti JUDr. Blažka (ODS) na adresu Ústavního soudu, když tento řekl, že nepovažuje rozhodnutí o platech soudců za ústavní. „Upřímně řečeno si obtížně vzpomínám, jestli za posledních pětadvacet až třicet let takový výrok padl,“ řekl v rozhovoru pro Právo JUDr. Vávra. Ministr Blažek podle něj přitom nebyl pod tlakem nějakých okamžitých emocí, ale vyřkl ho po řadě měsíců, které uplynuly od ústavního nálezu.

„Je úplně legitimní říct, že mám jiný právní názor, že existují jiné právní teorie, což ostatně Ústavní soud připouští, ale říct, že jeho nález je neústavní, je podle mě opravdu něco nebývalého. Jestli chcete po občanech, aby dodržovali zákon, a rozhodnutí Ústavního soudu má sílu zákona, tak říct, že ho ministr spravedlnosti nerespektuje? Proč bychom pak měli respektovat dopravní předpisy?“ pronesl řečnickou otázku JUDr. Vávra. Nepřímo tím ale prezident Soudcovské unie přiznal, že zdaleka ne všichni právníci souhlasí s tím, aby si soudci a soudkyně jako jediní v zemi sami o sobě rozhodovali o výši svých nadstandardně vysokých platů. A to i v době, kdy se všichni ostatní občané státu solidárně kvůli těžké ekonomické situaci části svých příjmů zbaví.

„Česká justice není mizerně placená, ale patří mezi nejrychlejší a zároveň nejlevnější v Evropě. Jestli chce vláda na justici šetřit, tak by měla přijít s nápadem, jak například omezit počet soudců nebo jak zmenšit nápor na administrativní aparát. Jsem přesvědčen o tom, že vnitřních rezerv je obrovské množství. Je otázkou, jestli má u nás být soudní soustava tak bohatá,“ naznačila řešení výtek a stesků politiků hlava Soudcovské unie. „Významná část evropských zemí počet soudců velmi redukuje tím, jak se pro lidi zlepšuje dopravní dostupnost i vzdálenějších soudů. My přitom územně správně kopírujeme začátek 20. století, což znamená řadu budov a obslužného personálu. Jestli někdo tvrdí, že musíme za každou cenu šetřit, tak tohle by bylo minimálně v řádech stovek milionů korun, byť chápu, že pro některá města by to bylo obtížné,“ dodal JUDr. Vávra.

Jedním dechem také dodal, že by se tak mohl snížit počet okresních soudů, a třeba takto uvolněné budovy by stát mohl prodat. „Je tady ale spousta dalších věcí. Proč máme počítačové systémy, které jsou navzájem nekompatibilní, takže když chci něco poslat odvolacímu soudu, musím to ze svého počítače vytisknout? A tím, že jde o obrovské spisy, tak je poté převézt autem a tam si to zase zpět vkládají do počítačů? Protože chybí společné systémy. To jsou útraty, kde se vyhazují obrovské peníze z okna,“ nechápe prezident Soudcovské unie. A jedním dechem dodal: „Obávám se, že ministerstvo samo není schopné velké digitalizační projekty řešit.“

Autor: Petr Blahuš