Článek
To, co stát v předchozích letech nechal lidem z výplaty navrch tím, že snížil daň z příjmů, to vláda Petra Fialy (ODS) většině zase vzala zvýšením jiných daní. Nebo odebráním či seškrtáním některých podpor a slev. Vyplývá to z analýzy společnosti PAQ Research, podle které změny ve zdanění příjmů od roku 2020 pomohly především vysokopříjmovým zaměstnancům. Naopak ti nízkopříjmoví odvádějí státu dokonce více, než v době, kdy byl ministrem financí kontroverzní a nepopulární Miroslav Kalousek (KDU-ČSL, resp. TOP09). Důvodem PAQ Research je zejména stagnace daňových slev, které vláda slíbila ve svém programovém prohlášení valorizovat.
Připomeňme, že Kalousek, jenž nedávno opustil TOP 09, byl jako ministr financí v letech 2007-2009 a 2010-2013 ve vládách Mirka Topolánka a Petra Nečase (oba ODS) symbolem škrtání ve státním rozpočtu, změn v zákoníku práce a zavedení takzvané superhrubé mzdy, jež pro zaměstnance znamenala efektivní zdanění ve výši 20,1 procenta.
Kupodivu i tehdejší daňová politika ale byla podle ekonomů z PAQ Research k nízkopříjmovým vstřícnější než dnes. Od roku 2020 totiž v České republice proběhlo několik výrazných změn ve zdanění příjmů, včetně zrušení superhrubé mzdy a zvýšení slevy na poplatníka. Pak ale došlo v rámci tzv. konsolidačního balíčku ke zrušení některých daňových úlev. Také se zavedlo nemocenské pojištění zaměstnanců ve výši 0,6 procenta jejich hrubých příjmů a brutálně se zvýšily rovněž odvody živnostníkům. Jak známo, zrušení superhrubé mzdy bylo největší změnou, která snížila sazbu daně většině zaměstnanců na 15 procent, zároveň ale připravila stát o zhruba 100 miliard korun; tato změna přitom pomohla hlavně lidem s vyššími příjmy, ti s nižšími si polepšili jen maximálně o stovku za celý rok, zatímco ti s nejvyššími až o 44000 korun, tedy 4400krát více.
„Celkově se mezi lety 2020 a 2024 snížilo daňové zatížení pro 88 procent zaměstnanců, nejvíc na tom vydělali bohatší. Více než desetina zaměstnanců ti nejchudší si naopak pohoršili,“ konstatuje ekonom PAQ Research Petr Vilím.
Společně se zrušením superhrubé mzdy vzrostla sleva na poplatníka, kterou si mohou zaměstnanci odečíst z daně. jenže loňský vládní konsolidační balíček ji zase částečně odmazal, když v jeho rámci vzrostly odvody zavedením nemocenského pojištění zaměstnanců, omezily se další slevy, například na nepracující manželku či studenta, a zrušeno bylo i takzvané školkovné. Toto zdanění podle Vilíma vzrostlo větší části nízkopříjmových zaměstnancům kvůli zastarávání slevy na poplatníka, jejíž výše neudržela tempo s růstem mezd. „Referencí může být rok 2009 po reformách daňového systému Miroslava Kalouska. Tehdy činila sleva na poplatníka 24 840 Kč, dnes dělá 30 840 Kč za stejnou dobu ale mzdy vyrostly téměř dvojnásobně,“ citovaly Vilíma před časem Novinky. Jelikož má podle něj výše slev menší efekt na snížení vyměřené daně, člověk s nižší mzdou nyní zaplatí na dani procentuálně více. „Pro ilustraci si vezměme zaměstnance s hrubou mzdou 12 tisíc korun v roce 2009, což je polovina tehdejšího průměru. Sleva 24 840 Kč mu snižovala platbu daně o 2070 Kč, tedy o 17 procent mzdy. Zaměstnanec v podobné pozici v roce 2024 s polovinou průměrné mzdy, tedy 22 tisíci, si sníží daň o 2570 Kč. To tvoří snížení už jen o 12 procent mzdy,“ spočítal Vilím. Celkově si tak podle něj v dnešních mzdách zaměstnanec s dítětem a mzdou 22.000 korun oproti roku 2009 pohoršil na daních o více než šest tisíc ročně. „Naopak na člověka s vysokými příjmy nemají slevy velký efekt, zaměstnanec vydělávající dvojnásobek průměrné mzdy si od roku 2009 díky zmíněným daňovým změnám polepšil téměř o 30 000 korun,“ dodal Vilím s tím, že zdanění nízkopříjmových je v tuzemských reálných podmínkách vysoké nejen v porovnání s minulostí, ale dokonce i v celoevropském měřítku. Podle údajů OECD by zaměstnanec s polovinou průměrné mzdy zaplatil v jiných zemích na daních o 21.000 korun ročně méně.
Snížení daňové zátěže pro nízkopříjmové zaměstnance ekonomové přitom jednoznačně doporučují. Podle nich by to zvýšilo motivaci k legální práci, podpořilo spotřebu a pomohlo by v boji s chudobou. Řešením by mohlo být zvýšení slevy na poplatníka a její pravidelná valorizace, jak ostatně slibovala vláda ve svém programovém prohlášení. Jenže současná už vláda potřebuje vyrazit z lidí na daních co nejvíce, aby vůbec udržela bez tak nebezpečně vysoký státní dluh bez dalšího navýšení, což by jí ve volbách v příštím roce už definitivně zlomilo vaz.
Navýšení daní se také podepsalo
Experti PAQ Research také navrhují jako další krok převedení slevy na poplatníka do bonusu, což by umožnilo snížit daně i těm, kteří nyní nemohou využít všechny slevy kvůli nízkým příjmům. „Na valorizaci daňových slev se snadno zapomíná, mění se skokově, což samozřejmě dopadá zejména na chudší obyvatele, pro které mají tyto slevy největší ekonomický efekt. Jednodušší a přehlednější by ovšem bylo mít v daňovém systému standardní progresi, v rámci níž by se snížilo zdanění nízkopříjmových a zvýšilo zdanění vysokopříjmových. To se týká i OSVČ,“ uvedl před časem v médiích ředitel Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí Robin Maialeh, který zmínil také efekt nepřímých daní, spotřebních a DPH, které nadproporčně dopadají na chudší část obyvatel.
Nedosti na tom všem: více dopadlo na nízkopříjmové občany v posledních letech také osekání dalších státních podpor jako například slev na jízdné nebo aktuální zkrácení státní podpory u stavebního spoření na polovinu. Daňové změny z minulého roku pak navzdory provoláním premiéra Fialy i jeho kolegy z ODS a ministra financí Stanjury, že tato jejich vláda nebude zvyšovat lidem daně, zvýšily daňovou zátěž chudších domácností i dalšími cestami. Například se jedná o výrazné navýšení daně z nemovitých věcí, která v důsledku zastaralé konstrukce z 90. let velmi málo zohledňuje hodnotu pozemků, a tak dopadá zejména na vlastníky s nízkými příjmy a hodnotou nemovitostí.
Podpora OSVČ, jak je to skutečně?
A biti vládou Petra Fialy přes kapsu jsou i živnostníci, typicky OSVČ. Těm dnes už vláda šokově zvýšila minimální vyměřovací základ sociálního pojištění z 25 procent průměrné mzdy na 40 procent (do roku 2026). Což opět dopadne hlavně na nízkopříjmové OSVČ, jejichž výše odvodů může dorovnat i zaměstnance. Naopak vysokopříjmové OSVČ vláda zvýhodnila zvýšením limitu pro platbu štědře nastavené paušální daně. A to podle PAQ Research zadělalo na další problémy v daňovém systému, protože pokud stát zvýhodní jednu skupinu, nevybere od ní tolik a musí zatlačit na jinou, nedává to u téměř stejné činnosti velký smysl.
Ekonom Petr Janský z Institutu ekonomických studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy (který je také členem Národní ekonomické rady vlády – pozn. red.) si v této souvislosti také všiml, že u živnostníků využívajících paušální daň stát podle něj navíc neví, jak vysoký vlastně mají příjem. Nerovnosti v danění lidí s podobnou či stejnou prací pak podle ekonomů vedou i k nelegálnímu tzv. švarcsystému. Se zvyšováním daňové zátěže a dalšími opatření navíc přišla podle výzkumu PAQ Research. Život k nezaplacení Fialova vláda v době, kdy se domácnosti potýkají s dopady vysoké inflace, a kdy podíl domácností, které nejsou schopny ze mzdy ušetřit téměř nic, vzrostl z 20 procent, v roce 2021 na 33 procent jen během dvou let. To hlavně kvůli historicky obří, a i v rámci celé Evropské unie nejvyšší inflaci sice podle Českého statistického úřadu stoupla nominálně průměrná mzda mezi lety 2009-2023 o 84,7 procenta, reálný nárůst ve skutečnosti byl za stejné období jen směšných 14,6 procenta.
Autor: Petr Blahuš
