Nebezpečná hra s budoucností dlužníků i ekonomiky

Společnost InsolCentrum pro Konkursní noviny zpracovala reálná data z aktuálních oddlužení, aby poskytla veřejnosti, ale také politikům, skutečný obrázek dlužníka v oddlužení, výši jeho dluhů i předpokládané uspokojení věřitelů.

Dlužníci, kteří vstoupili do oddlužení po novele účinné od 1.6.2019, mají podle Insolcentra průměrný dluh 1 350 tis. Kč. Jedná se pouze o nezajištěné pohledávky. Oproti roku 2013 se průměrný dluh osob v oddlužení zvýšil 2,5krát (z 540 tis. na 1 350 tis. Kč). Naproti tomu míra uspokojení věřitelů se snížila 3krát, a to z 56 % na 18 %. Jde o přesná data, která stát nemá k dispozici. V odpovědi na dopis premiérovi se Svaz českých a moravských bytových družstev dozvěděl, že odhady současného uspokojení se pohybují mezi 30 procenty a 35 procenty. Aktuální situace je tedy o polovinu horší, než se vláda domnívá.

InsolCentrum dlouhodobě poukazuje na to, že převažujícím dlužníkem není rodič samoživitel nebo senior, který má dluhy z nezaplacené jízdenky. Typickým dlužníkem je muž v produktivním věku bez zdravotního hendikepu, který v průměru dluží 13 věřitelům. Věřitelskou strukturu tvoří z necelých 60 % nebankovní finanční instituce a banky, a pak následuje s 15 % stát. Jde o nezaplacené zdravotní pojištění (9 %), sociální pojištění (4 %) a daně (2 %). Zbývajících 25 % tvoří věřitelé, kteří nepřesáhnou v souhrnu 3 % z hodnoty celkové výše pohledávek (exekutoři, dodavatelé energií, obce a města, pronajímatelé, dopravní podniky atp.).

Nezaplacené dluhy se však neztrácí, musí být sanovány. Občané tak musí za své neplatící spoluobčany doplácet náklady státu. I ostatní dluhy se promítají do cen produktů a služeb. Současná výše dluhů 98 tis. osob v oddlužení (stav ke konci roku 2023) činí 131 mld. Kč (pouze nezajištěné pohledávky). Z této hodnoty zaplatí dlužníci věřitelům necelých 18 %, více než 82 % musí být tedy sanováno řádně platícími občany.

Stát odpouští dluhy zejména lidem s vysokými závazky, kteří nejsou ohroženi chudobou a žijí v bohatších krajích. To dokládá i mapa krajů s průměrnými dluhy jejich obyvatel a s mírou uspokojení věřitelů. Výmluvné je srovnání zadlužených osob v Praze a v Ústeckém kraji. Pražené mají 2,5krát vyšší dluh než Ústečané (2,54 mil. Kč, 0,99 mil. Kč), splatí však v poměru k dluhu výrazně méně (11.2 %, 23,2 %).

Před schválením aktuální novely oddlužení bohužel nedošlo ze strany státu k vyhodnocení novely předešlé z roku 2019. InsolCentrum analýzu prvních ukončených tříletých oddlužení seniorů provedlo a výsledky jsou velmi překvapivé. Průměrný dluh seniorů oproti roku 2013 vzrostl 5krát na astronomickou výši 2,1 mil. Kč. Průměrná míra uspokojení věřitelů se snížila 7krát a činila pouhých 7,1 % z hodnoty přihlášených pohledávek. Z údajů je zřejmé, že dlužníkům na výši dluhů nezáleží. Je velmi pravděpodobné, že stejný morální hazard projeví i ostatní hluboce zadlužení lidé. Nelze vyloučit, že inspiraci naleznou také lidé, kteří teprve uvažují o půjčkách. V případě obecného snížení platební morálky občanů by došlo k ohrožení bilance veřejných rozpočtů, o dopadech na ekonomické či mezilidské vztahy nemluvě.

Novela insolvenčního zákona s plošným tříletým oddlužením pro každého dlužníka bez rozdílu pohlaví, věku, zdravotního stavu, profese či dokonce výše dluhu nerozlišuje ve svých krocích ohrožené skupiny zadlužených osob a dlužníky, kteří půjčování a neplacení dluhů považují za svůj životní styl. Přitom nejhorší vliv může mít politika bezhlavého odpouštění dluhů přímo na zadlužené lidi. Již nyní legitimně očekávají, že jim stát dluhy odpustí, a že na výši dluhů nezáleží. Spoření a uvážlivé finanční hospodaření nebude v budoucnu patřit do standardního vzorce jejich chování, a navíc i do chování jejich dětí. Stát svým přístupem motivuje lidi k neplacení závazků.

Autor: Petr Blahuš