Článek
Nejvyšší soud vynesl 20. února rozsudek 26 Cdo 3535/2022, ve kterém dovodil, že společenství vlastníků jednotek je oprávněno „odstřihnout“ od určitých dodávek služeb ty vlastníky jednotlivých jednotek, kteří dluží úhradu za jejich poskytování.
V minulosti se Nejvyšší soud zabýval možností odepření poskytování služeb souvisejících s užíváním bytu pouze ve vztahu pronajímatele a nájemce. Judikatura v této otázce říkala (a nadále říká) jasné NE. Pokud nájemce neplatí, může na něm pronajímatel dlužné částky vymáhat a případně dát nájemci výpověď z bytu. Nemůže však nájemci „zavřít kohoutky“.
„Ve vztahu mezi vlastníkem jednotky a SVJ však Nejvyšší soud otázku možnosti odpojení dodávek až dosud neřešil,“ tvrdí Mgr. Vendula Nejedlá, advokátka AK Z/C/H Legal v.o.s. a dodává, že Nejvyšší soud v tomto případě dovodil, že judikatura vztahující se k nájemnímu vztahu se mezi SVJ a vlastníky jednotek neprosadí, protože tento vztah se řídí jinou právní úpravou a jinými principy než nájemní vztah. „Nejvyšší soud proto dovodil, že může-li společenství vlastníků rozhodnout o tom, jaké služby bude vlastníkům jednotek zajišťovat, může také rozhodnout o tom, že tyto služby zajišťovat nebude, nebo je-li to samozřejmě technicky v daném domě možné, že je nebude dodávat vlastníkům jednotek, kteří dluží úhradu za jejich poskytování,“ doplnila Mgr. Nejedlá.
Připomeňme, že Nejvyšší soud se ale v této věci zabýval ještě jednou důležitou otázkou - a to přechodem dluhů souvisejících s bytem na nového vlastníka jednotky. Nově Nejvyšší soud potvrdil, že i v případě nabytí vlastnictví k bytu ve veřejné dražbě dobrovolné přechází na nového vlastníka dluhy předchozího vlastníka vůči SVJ.
Zdroj: epravo.cz
Autor: Petr Blahuš
