Novela advokátních úschov

Pod tíhou aktuální kauzy advokátky Hany Sukové stíhané za zpronevěru 163 milionů korun, které ji svěřili klienti do advokátních úschovy, předložilo Ministerstvo spravedlnosti České republiky tolik očekávanou a potřebnou novelu zákona o advokacii. Ta by měla podobné trestné činnosti advokátů do budoucna zabránit případně zajistit, že poškození klienti budou odškodněni.

Novela prošla v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky koncem října druhým čtením a čeká ji třetí čtení. Vzhledem k tomu, že ji podporuje i většina opozice nemělo by jejímu schválení již nic bránit. Ve třetím čtení budou poslanci hlasovat o třech pozměňovacích návrzích, kdy právě jeden z nich řeší advokátní úschovy, které byly k původnímu textu novely přidány až dodatečně. Tento pozměňovací návrh předložil po jednání s se zástupci ČAK ministr spravedlnosti a poslanec Pavel Blažek. Ten při přípravě využil i návrh vypracovaný opozičními poslankyněmi Helenou Válkovou a Zuzanou Ožanovou a senátorkou Hanou Kordovou Marvanovou[1].

KLIENTŮM ZMIZELA VÍCE NEŽ MILIARDA KORUN

Případ advokátky Sukové není rozhodně v posledních letech ojedinělý. Podle údajů Ministerstva spravedlnosti ČR zmizelo klientům advokátů za posledních 15 let z účtů advokátních úschov až jedna miliarda korun. Zpronevěry z advokátních úschov se staly v posledních letech velkým společenským problémem a vyvolaly širokou veřejnou debatu o bezpečnosti a regulaci těchto praktik, přestože se Česká advokátní komora dlouhá léta zásadnějším změnám bránila a mluvila o individuálních selhání jednotlivců.

Vedle případu advokátky Sukové, můžeme však zmínit také další velké případy zpronevěry peněz z advokátních úschov. Jedná se například o kauzu advokáta Jaroslava Filipa, olomouckého advokáta Mariána Šťastného, který v roce 2015 odešel od soudu s trestem na 7,5 roku vězení či Miloše Vlasáka, kterého v roce 2017 poslal soud na osm let do vězení. Ve všech těchto případech vznikly klientům advokátů škody v řádech desítek milionů korun. Jedná se také o řadu menších kauz. Pro všechny z nich bylo příznačné, že advokáti nakládali s prostředky svých klientů bez omezení a kontroly, ať už ze strany peněžního ústavu, který účet advokátní úschovy vedl, tak i bez dostatečné kontroly ze strany České advokátní komory.

Nepříjemnou osobní zkušenost s podobnou kauzou má také současná senátorka a jedna z hlavních iniciátorek přijetí novely zákona o advokacii advokátka Hana Kordová Marvanová. Ta v minulosti působila jako společnice zkrachovalé advokátní kanceláře AK Veverka a Partneři (dříve AK Veverka & Marvanová), která za sebou nechala závazky ve výši cca 43 milionu korun a to právě včetně finančních prostředků, které byly zpronevěřeny klientům na advokátních úschovách[2]. Podstatou její kauzy bylo, že Jan Veverka vyplatil Haně Kordové Marvanové při jejím odchodu za její podíl v advokátní kanceláři částku ve výši 3,25 mil. korun. Přestože je nevyplatil přímo z účtu advokátní kanceláře, ale ze svých prostředků, podle jeho vlastních slov[3] šlo fakticky o prostředky advokátní kanceláře a dost možná tedy právě o prostředky poškozených klientů. Insolvenční správce zkrachovalé advokátní kanceláře se domáhal vrácení prostředků do majetkové podstaty, nebyl však se svou žalobou proti Haně Kordové Marvanové úspěšný. Jan Veverka byl za zpronevěru finančních prostředků následně odsouzen a Haně Kordové Marvanové se nepodařilo nikdy zcela vysvětlit jak se jí podařilo za několik měsíců více než zestonásobit hodnotu svého podílu v advokátní kanceláři.

Všechny výše uvedené kauzy ukazují na základní slabinu stávající právní úpravy advokátních úschov a to je plné dispoziční oprávnění advokáta k jím zřízenému účtu advokátní úschovy a to přesto, že peníze zde uloženou nejsou jeho majetkem. Podstatou úschovních účtů je řádné vypořádání kupní ceny při prodeji nemovitých věcí, při převodu podílů v družstvech a společnostech a také při vypořádání podílového spoluvlastnictví a společného jmění manželů.

Společným rysem případů zpronevěry peněz klientů obvykle bývá úzká spolupráce advokáta s realitní kanceláři, u takového advokáta pak může současně probíhat několik desítek úschov, peníze na účtech leží i delší dobu a tak může vzniknout pocit, že se nic nestane, když se s penězi složenými v úschovách bude „pracovat“. Zejména v případech kdy stále přibývají úschovy nové, ze kterých je možné vyplácet ty staré. Každé „letadlo“ ovšem jednou spadne.

Dle zdrojů Ministerstva spravedlnosti ČR poskytuje advokátní úschovy cca 5000 advokátů a ročně je otevřeno více než 60.000 účtů advokátních úschov, přes které projde ročně cca 500 miliard korun ročně. Přestože stanoviskem České advokátní komory je, že se jedná o individuální selhání jednotlivců, měla mít i ona delší dobu podezření, že pražská advokátka Suková převádí peníze klientů na jiné účty nebo je vybírá v hotovosti. Tyto informace jí předal Finančně analytický útvar, který bojuje proti praní špinavých peněz a finančním podvodům. Přestože u ní nechala Česká advokátní kontrola provést kontrolu, žádné pochybení neshledala[4]. Je tedy skutečně otázkou, zda se jedná o individuální selhání anebo o selhání či špatné nastavení kontrolních mechanismů. O to je přicházející novela jednoznačně potřebnější.

AKTUÁLNÍ PRÁVNÍ ÚPRAVA

Stávající právní úprava advokátních úschov předpokládá, že advokát peníze, které jsou mu svěřeny do úschovy uloží na zvláštní účet u banky[5]. Účet musí být veden na jméno advokáta. Z označení účtu musí být jednoznačně patrno, že jsou zde uloženy prostředky klienta, které tak jsou odděleny od dalších finančních prostředků advokáta. Advokát není oprávněn s finančními prostředky nedovoleným způsobem nakládat a musí je vyplatit klientovi okamžitě, nebo v nejbližším možném termínu, který je pro výplatu finanční prostředků sjednaných ve smlouvě pro vedení účtu.

Kontrola plnění povinností advokáta při provádění úschov peněz je realizován prostřednictvím elektronické knihy úschov prostředků klienta, kterou zřizuje advokátům Česká advokátní komora. Podle § 24 odst. 1 zákona o advokacii odpovídá advokát klientovi za újmu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát musí být rovněž pojištěn pro případ odpovědnosti za újmu, kterou klientovi způsobí a také komora sjednává pro advokáty pojištění pro případ odpovědnosti za újmu (hromadné profesní pojištění advokátů). Toto pojištění se však nevztahuje na škodu nebo jinou újmu způsobenou úmyslně nebo hrubou nedbalostí. Je zřejmé, že toto pojištění nemůže pokrýt situace zpronevěry finančních prostředků z advokátních úschov.

SLABÉ MÍSTA PLATNÉ PRÁVNÍ ÚPRAVY

Stávající právní úprava tak má tři hlavní slabé místa:

Všechny stávající i minulé kauzy jednoznačně narušují důvěru v institut advokátních úschov a také v samotný advokátní stav. Počet poškozených klientů a také vysoké majetkové škody vyvolaly potřebu provést novelizaci zákona o advokacii, na které proběhla široká politická shoda.

NAVRHOVANÉ ZMĚNY

Novela se snaží omezit všechny výše uvedená rizika stávající právní úpravy, zavádí nové povinnosti advokáta při vedení advokátní úschovy, kontrolu na finančními prostředky klientů a také Garanční fond Komory, který by měl zajistit poškozeným kompenzaci škody, která byla způsobena trestnou činností advokáta.

OMEZENÍ DISPOZICE ADVOKÁTA S FINANČNÍMI PROSTŘEDKY KLIENTA

Advokát bude moci přijímat finanční prostředky klientů na základě písemné smlouvy a ty budou uloženy na zvláštní účet označený jako „advokátní úschova“. Finanční prostředky mohou být na účet vloženy buď bezhotovostním převodem ze strany klienta, nebo je musí klient vložit na bankovní účet sám v bance. Advokát tak již nebude moci od klienta přijmout hotovost za účelem jejich následného vložení na bankovní účet. Nebude tak moct docházet ze strany advokáta k přelívání finančních prostředků z jednoho účtu na druhý nebo dokonce k výběrům a vkladům na účty odlišné od advokátních úschov.

Advokát může s finančními prostředky nakládat pouze způsobem stanoveným ve smlouvě a pouze na ty účty, které byly advokátem sděleny peněžnímu ústavu, spolu s relevantními údaji o složiteli a oprávněném. Předpokládá se, že i smlouva by měla obsahovat identifikaci bankovních účtů, na které mají být finanční prostředky z advokátní úschovy vyplaceny. Těch může být samozřejmě i více, ale musí jednoznačně identifikovány.

Peněžní ústav následně vystaví potvrzení o vedení účtu úschovy, které obsahuje číslo účtu úschovy a kontaktní údaje složitele a oprávněného. Složiteli zasílá banka potvrzení elektronickou cestou. Novela přímo zakazuje advokátovi vkládat i vybírat finanční prostředky v hotovosti, což byla ve výše uvedených kauzách cesta , kterou se advokáti k peněžním prostředkům klientů dostali.

POVINNOSTI BANK INFORMOVAT KLIENTY

Peněžní ústav musí složiteli i oprávněnému zasílat potvrzení o každém převodu peněžních prostředků nebo jiné transakci, přičemž potvrzení musí obsahovat číslo účtu úschovy a čísla účtů, na které byly prostředky převedeny, včetně výše převedené částky. Tato povinnost posiluje kontrolu nad prostředky uloženými na účtu úschovy a zajišťuje, že složitel a oprávněný mají aktuální informace o každém pohybu peněz.

Dochází také k „průlomu do bankovního tajemství“, když novela zákona o advokacii a navazující novela zákona o bankách stanoví, že peněžní ústav (banka a družstevní záložna) jsou povinny na písemnou žádost České advokátní komory sdělit údaje o účtech advokáta pro účely kontroly správy peněžních prostředků.

Česká advokátní komora je oprávněna v případě, že je podezření, že advokát porušuje povinnosti při správě cizího majetku, pozastavit advokátovi výkon správy cizího majetku a advokátních úschov peněžních prostředků.

ZVÝŠENÍ TRANSPARENTNOSTI

Nejen informační povinnost peněžních ústavů, které vedou účty advokátních úschov, ale také nová úprava elektronické knihy úschov povede k větší transparentnosti v oblasti advokátních úschov. Nově je povinnost vést elektronickou knihu úschov stanovena České advokátní komoře přímo zákonem, nikoliv jen pouze stavovským předpisem. Stavovský předpis bude pouze stanovovat způsob vedení elektronické knihy úschov.

Advokát bude mít povinnost odeslat do elektronické knihy úschov datum vyplacení finančních prostředků z účtu advokátní úschovy a Komora zašle elektronicky informaci o pohybu finančních prostředků na účtu advokátní úschovy jak složiteli, tak i oprávněnému. Klienti advokáta tak budou mít i od Komory aktuální informace o pohybu finančních prostředků na účtu advokátní úschovy.

Tyto opatření by měly zamezit jakékoliv neoprávněné a nedůvodné manipulaci s finančními prostředky ze strany advokáta.

ZŘÍZENÍ GARANČNÍHO FONDU KOMORY

Novela zákona předpokládá vznik Garančního fondu Komory. Garanční fond by měl fungovat od 1.1. 2026 a měl by sloužit ke kompenzaci škod, které vzniknou klientům trestnou činností advokát a to v důsledku nesprávného nakládání s finančními prostředky klientů svěřenými do advokátní úschovy. Pravidla tvorby a čerpání Garančního fondu komory stanoví nejvyšší orgán Advokátní komory sněm a to nejpozději na podzim roku 2025. Sněm bude především stanovovat výši příspěvků, které budou advokáti do fondu povinni odvádět. Diskuse se povedou o tom, jestli bude částka určená pevně z každé poskytnuté úschovy nebo například jako procento z částek, které budou do úschovy přijaty.

Sněm bude rovněž určovat jakým způsobem se bude škoda u Garančního fondu uplatňovat, včetně specifikace dokumentů, které bude k doložení škody nutno doložit. Může se samozřejmě jednat především o rozhodnutí, kterým byla poškozenému přiznána náhrada škody, ať už v trestním řízení nebo občanskoprávním řízení. Sněm by měl rovněž stanovit lhůtu pro uplatnění škody a způsob vyplácení finančních prostředků.

Novela zákona také stanovuje maximální výše náhrad, které bude možno z Garančního fondu Komory čerpat. Výše je odvozena od nastavení pravidel platných pro Fond pojištění vkladů, který je upraven v zákoně o bankách[6]. Náhrada škody by se tak měla poskytovat v maximální výši 2.500.000 Kč na jednu úschovu finančních prostředků. Pokud se však jedná o advokátní úschovu uzavřenou v souvislosti s kupní cenou na prodej nemovité věci, která podle evidence v katastru nemovitostí slouží k bydlení, poskytuje se náhrada až do výše 5.000.000 Kč.

Finanční prostředky by se z Garančního fondu Komory měly vyplácet pouze jednou ročně. Pokud by finanční prostředky ve fondu nepostačovaly na uspokojení všech nároků v požadovaném rozsahu nebo v maximální přípustné výši, uspokojovaly by se nároky poměrně. Nerozhodovalo by tedy pořadí uplatněných nároků. Neuspokojená část nároku by se poškozeným uspokojila v dalším období.

Je nutné doufat, že všechny navržené opatření povedou ke zvýšení bezpečnosti a transparentnosti advokátních úschov a tím i k zajištění finančních prostředků klientů advokátů a k obnovení důvěry v institut advokátních úschov.

Autor: Karolína Svobodová