Článek
Začnu tím, že od zahájení působnosti insolvenčního zákona se insolvenčním správcům neustále navyšuje objem práce a inflací snižuje reálná odměna, a to tak, že v současnosti jsme již za hranicí rentability naší činnosti. To je zkrátka fakt, na který je třeba reagovat. Prvního října 2024 vstoupila v účinnost novela insolvenčního zákona, která slibuje navýšení odměn insolvenčních správců.
K navýšení dochází v období mezi povolením oddlužení a jeho schválením na dvojnásobek předešlé odměny. Činí například za 6 měsíců v případě jednotlivce mezi povolením oddlužení a jeho schválením 5400 Kč bez DPH. Toto navýšení je zcela adekvátní s ohledem na rozšířený rozsah prací, které stanovuje poslední novela insolvenčního zákona. Jde například o povinnost stanovit osobní cíl dlužníka (stanovit míru uspokojení věřitelů a průměrnou splátku), zkoumat jeho aktuální, ale i jeho minulé příjmy, jeho specifické dovednosti, handicapy, jeho možnost uplatnění na trhu.
Dále po celou dobu oddlužení je povinností insolvenčního správce aktivně dlužníka hlídat, zda plní svůj osobní cíl, neodkladně ho upozorňovat na nedostatky a následně informovat soud. Navýšení odměny z přezkumu pohledávek z 250 Kč na 1000 Kč pak považuji za nápravu dlouhodobě trvajícího nedůvodného rozdílu v odměňování insolvenčních správců, kdy za stejnou vysoce odbornou a časově náročnou práci jako v konkurzu či reorganizaci jim náležela pouze čtvrtina částky.
Toto navýšení však může být pouze příslibem, protože v rámci novely insolvenčního zákona nedošlo k zajištění finančních zdrojů na úhradu této složky odměny u všech insolvenčních řízení řešících oddlužení. Platí totiž, že úhrada odměny za přezkum může být uskutečněna v období mezi povolením oddlužení a jeho schválením za předpokladu, že dlužník má dostatečné příjmy a může tak dojít ke srážce z příjmu nad rámec 1800 Kč bez DPH u jednotlivce. K tomu dojde, pokud dlužník má exekuci a zaměstnavatel mu deponuje zabavitelnou část mzdy, nebo příslušný soud je aktivní a solidární s insolvenčním správcem a dlužníkovi nařídí hradit zálohy nad rámec 1800 Kč bez DPH u jednotlivce.
Dále k úhradě odměny za přezkum může být použita „37. a 38. splátka“ po skončení tříletého oddlužení. Ta může činit nejvýše však 10 000 Kč, u manželů pak 15 000 Kč / měsíc bez DPH. Nevyjasněná je také otázka dlužníků, kteří mají minimální zabavitelný příjem okolo 2200 Kč, nebo nemají žádný zabavitelný příjem jako je tomu u důchodců, rodin s více dětmi, matek na mateřské. Jde o dlužníky, jež jsou závislí na třetích osobách a jejich darech nebo vypláceném důchodu, kterým insolvenční zákon také umožňuje se oddlužit. V tomto případě vidím možnost pouze v „37. a 38.“ splátce, jejíž výše bude v součtu činit 3600 Kč a je otázkou, zda vůbec bude možné u této skupiny předmětné splátky realizovat.
V souvislosti s odměnami z přezkumu pohledávek je důležité vzít v potaz počet přezkoumávaných pohledávek v rámci insolvenčního řízení. V průměru jich je 14, ale není výjimkou, kdy insolvenční správce přezkoumává 30, 60 a více přihlášek. Půjde tedy čistě o hru na náhodu, zda příslušný dlužník bude nebo nebude schopen dle aktuální novely a odměňovací vyhlášky uhradit insolvenčnímu správci jeho zákonnou odměnu z přezkoumaných přihlášek.
Co z toho plyne? U proklamovaného navýšení odměny insolvenčního správce v rámci novely insolvenčního zákona není vůbec jasné, zda průměrná odměna za přezkoumané pohledávky bude vyšší, než byla doposud. Vraťme se ještě k penzu práce insolvenčních správců. Soustavně se totiž zvyšuje její objem včetně povinností, které musejí insolvenční správci plnit. Z toho pramení i stále zvyšující se náklady na personální a materiální vybavení insolvenčních správců.
A nejde přitom o nic nového. Povinnosti na straně insolvenčních správců se zvyšují každou přijatou novelou insolvenčního zákona. Uvedu pár příkladů. Novelou č. 64/2017 Sb. bylo přezkumné jednání ze soudu přesunuto na provozovnu insolvenčního správce a plně do jeho kompetence. Do oddlužení také vstoupilo více podnikatelů. Jejich oddlužení je přitom časově i odborně náročnější než-li v případě prostých srážek ze mzdy. Novelou č. 31/2019 Sb. se možnost oddlužení rozšířila pro širší skupinu dlužníků, kteří na oddlužení dříve nedosáhli.
Často se však jedná o dlužníky sociálně slabé či jinak znevýhodněné. Komunikace s takovými dlužníky je skutečně výzvou a časově neskutečně náročné, neboť jednou z hlavních povinností insolvenčního správce je dlužníky řádně poučit o průběhu oddlužení tak, aby dlužník svým povinnostem rozuměl a mohl je řádně plnit. Zvýšily se také náklady spojené s výpočtem a zpracováním chráněného obydlí, prací navíc představovaly i podřízené pohledávky.
Platí přitom, že od nabytí účinnosti insolvenčního zákona nedošlo k žádné valorizaci odměny insolvenčních správců související s agendou oddlužení splátkovým kalendářem. Kumulovaná inflace od zavedení institutu oddlužení přitom přesáhla 45 % a má zásadní vliv na mzdové náklady, ale i ceny energií, pojistek, dopravy a spoustu dalších položek. V rámci poslední novelizace dochází ke zkrácení oddlužení splátkovým kalendářem u všech dlužníku z 5 let na 3. Při pětiletém cyklu jsou poslední dva roky nejméně pracné, problematické a měsíčními platbami se refundovaly náročnější práce z počátku oddlužení.
Insolvenčním správcům však rozhodně neubyly dvě pětiny práce, aby se jim stejnou měrou zmenšila odměna. Již před aktuální novelou byly náklady na řádný výkon a povinnosti insolvenčního správce v rámci oddlužení splátkovým kalendářem často vyšší než jeho zákonná odměna plynoucí z této činnosti, a to i přes výraznou pomoc automatizovaných insolvenčních systémů.
Zda bude mít insolvenční správce nějakou odměnu za svoji práci, závisí nyní na loterii, zda v rámci jemu přidělených insolvenčních řízeních bude nějaký majetek, který se zpeněžuje a dostane odměnu ze zpeněžení. Takže, milí správci, budeme svoji činnost dotovat z jiných zdrojů a doufat v lepší budoucnost?
Autor: Ing. Tomáš Kučera, insolvenční správce
