Článek
V předchozím díle jsme se věnovali tématu přijetí restrukturalizačního plánu a jeho potvrzení restrukturalizačním soudem. Potvrzením restrukturalizačního plánu zjednodušeně řečeno končí fáze preventivní restrukturalizace, ve které musí podnikatel získat dostatečnou podporu věřitelů pro jím zamýšlená restrukturalizační opatření, případně přesvědčit také restrukturalizační soud. Neméně důležitou a rozhodující pro úspěšnost celé preventivní restrukturalizace je následná fáze, ve které podnikatel plní restrukturalizační opatření a další povinnosti podle jím sestaveného restrukturalizačního plánu jakožto klíčového dokumentu.
Zákon o preventivní restrukturalizaci předpokládá řadu způsobů skončení preventivní restrukturalizace. Pouze jeden z nich přitom představuje úspěšné naplnění účelu preventivní restrukturalizace, tedy adekvátní reakci podnikatele na jeho obtíže umožňující předejití úpadku a zachování nebo obnovu provozuschopnosti jeho obchodního závodu.
Způsoby skončení preventivní restrukturalizaci
Preventivní restrukturalizace může být skončena jak základě vůle samotného podnikatele, v důsledku splnění, nebo nesplnění restrukturalizačního plánu, případně na základě rozhodnutí soudu. Konkrétně lze způsoby skončení preventivní restrukturalizace shrnout následně:
- dojitím písemného oznámení dotčeným stranám, ze kterého vyplývá vůle podnikatele dále nepokračovat v jednáních o restrukturalizačním plánu;
- nepředložením návrhu restrukturalizačního plánu dotčeným stranám k hlasování nebo neuzavřením dohody o přijetí restrukturalizačního plánu do 6 měsíců od zahájení preventivní restrukturalizace;
- nepodáním návrhu na potvrzení neúčinného restrukturalizačního plánu restrukturalizačnímu soudu do 15 dnů od okamžiku skončení hlasování o přijetí restrukturalizačního plánu nebo od okamžiku uzavření neúčinné dohody o přijetí restrukturalizačního plánu;
- splněním, či nesplněním restrukturalizačního plánu;
- právní mocí rozhodnutí o úpadku podnikatele v insolvenčním řízení;
- právní mocí rozhodnutí restrukturalizačního soudu o nepotvrzení restrukturalizačního plánu, nebo
- právní mocí rozhodnutí restrukturalizačního soudu o zrušení účinnosti restrukturalizačního plánu.
Podnikatel musí vždy skončení preventivní restrukturalizace oznámit písemně všem dotčeným stranám.
K formálnímu skončení preventivní restrukturalizace dochází vždy rozhodnutím restrukturalizačního soudu, kterým vezme skončení preventivní restrukturalizace na vědomí. I z tohoto důvodu musí podnikatel skončení preventivní restrukturalizace způsoby uvedenými výše pod písmeny a) až e) oznámit bez zbytečného odkladu restrukturalizačnímu soudu.
Vůle podnikatele ukončit preventivní restrukturalizace
Podnikatel může z vlastní vůle skončit preventivní restrukturalizaci před tím, než dojde k předložení restrukturalizačního plánu dotčeným stranám k hlasování případně, než dojde k jeho potvrzení soudem.
V takovém případě podnikatel oznámí písemně svou vůli ukončit preventivní restrukturalizaci dotčeným stranám. Podnikatel by tak měl učinit zpravidla stejným způsobem, jakým dotčeným stranám oznámil zahájení preventivní restrukturalizace.
Nepředložení návrhu restrukturalizačního plánu dotčeným stranám
Ke skončení preventivní restrukturalizace z vůle podnikatele dále dochází také v případě, pokud podnikatel nepředloží dotčeným stranám návrh restrukturalizačního plánu k hlasování do 6 měsíců od zahájení preventivní restrukturalizace, případně pokud v uvedené lhůtě není uzavřena dohoda o přijetí restrukturalizačního plánu.
Uvedenou lhůtu 6 měsíců není možné prodloužit. Jinými slovy, podnikatel by měl jednání s dotčenými strany uzavřít právě v tomto časovém rámci. Bude nepochybně praktické, pokud podnikatel osloví klíčové dotčené strany i před formálním zahájením preventivní restrukturalizace.
Nepodání návrhu na potvrzení restrukturalizačního plánu a rozhodnutí soudu o jeho nepotvrzení
V případě, že se restrukturalizační plán přímo dotýká práva kterékoliv z nesouhlasících dotčených stran, zahrnuje poskytnutí nového financování nebo snižuje počet zaměstnanců v základním pracovněprávním vztahu nejméně o čtvrtinu, vyžaduje zákon k nabytí účinnosti takového restrukturalizačního plánu jeho předložení restrukturalizačnímu soudu k potvrzení.
Lhůta k předložení restrukturalizačního plánu k potvrzení činí v takovém případě 15 dnů od skončení hlasování o přijetí restrukturalizačního plánu nebo od okamžiku uzavření dohody o přijetí restrukturalizačního plánu. Marné uplynutí shora uvedené lhůty vede ze zákona ke skončení preventivní restrukturalizace.
Ke skončení preventivní restrukturalizace dojde rovněž v případě nabytí právní moci rozhodnutí, kterým restrukturalizační soud nepotvrdil předložený restrukturalizační plán.
Splnění, či nesplnění restrukturalizačního plánu
Z hlediska naplnění účelu preventivní restrukturalizace a zájmu podnikatele představuje splnění restrukturalizačního plánu bezpochyby nejvhodnější způsob skončení preventivní restrukturalizace.
Restrukturalizační plán je splněn, jestliže byly naplněny v něm stanovené skutečnosti osvědčující splnění restrukturalizačního plánu a s nimiž plán ukončení preventivní restrukturalizace spojuje, a pokud současně podnikatel splnil všechny povinnosti vůči dotčeným stranám vyplývající z restrukturalizačního plánu (ledaže příslušné neuspokojené dotčené strany na jejich splnění dále netrvají).
V ostatních případech dojde k nesplnění restrukturalizačního plánu, přičemž splnitelnost restrukturalizačního plánu by měl průběžně vyhodnocovat primárně podnikatel.
Rozhodnutí o úpadku podnikatele
Dalším důvodem skončení preventivní restrukturalizace je nabytí právní moci rozhodnutí soudu, kterým je zjištěn úpadek podnikatele. O úpadku podnikatele přitom rozhoduje zásadně insolvenční soud v rámci insolvenčního řízení vedeného s podnikatelem.
V této souvislosti je třeba zdůraznit, že vedení restrukturalizačního řízení obecně nebrání souběžně vedené insolvenční řízení s podnikatelem, včetně omezení podnikatele v nakládání se svým majetkem, která jsou spojena se zahájením insolvenčního řízení dle insolvenčního zákona.
K vydání rozhodnutí o úpadku podnikatele může v zásadě dojít ve kterékoli fázi preventivní restrukturalizace, včetně fáze mezi nabytím účinnosti restrukturalizačního plánu a jeho splněním.
Ve vztahu k insolvenčnímu řízení může být pro podnikatele praktické využití individuálního či všeobecného moratoria. Tomuto tématu se věnoval dřívější díl průvodce.
Rozhodnutí o zrušení restrukturalizačního plánu
Důvodem skončení preventivní restrukturalizace je i nabytí právní moci rozhodnutí restrukturalizačního soudu, kterým je zrušen již účinný restrukturalizační plán.
Rozhodnout o zrušení již účinného restrukturalizačního plánu může soud na návrh podnikatele nebo dotčené strany poškozené neplněním restrukturalizačního plánu v případě, že:
- podnikatel neplní některou ze svých podstatných povinností stanovených restrukturalizačním plánem;
- vyjde najevo, že podstatnou část restrukturalizačního plánu nebude možné splnit;
- nastala skutečnost předvídaná restrukturalizačním plánem, která osvědčuje jeho nesplnění a ukončení preventivní restrukturalizace, nebo
- podnikatel nebo člen jeho voleného orgánu byl pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin, kterým dosáhl přijetí nebo potvrzení restrukturalizačního plánu nebo podstatně zkrátil či nedovoleně zvýhodnil kteroukoliv dotčenou stranu.
Co naopak chybí
Zákon o preventivní restrukturalizaci neobsahuje pravidlo, že důvodem skončení preventivní restrukturalizace je situace, kdy podnikatel přestane plnit podmínky přípustnosti preventivní restrukturalizace. Pokud dojde k této situaci, restrukturalizační soud by neměl potvrdit přijatý restrukturalizační plán. Zákon nicméně nehovoří o možnosti ukončit preventivní restrukturalizaci dříve, přestože další vedení preventivní restrukturalizace za takové situace již postrádá smysl.
Vedení preventivní restrukturalizace by zásadně nemělo dotčené strany negativně ovlivnit či je jinak omezovat, nejde-li však o případ trvání všeobecného nebo individuálního moratoria. V tomto ohledu lze proto spíše navrhovat, aby jedním z výslovně uvedených důvodů pro zrušení všeobecného či individuálního moratoria (resp. důvodem pro jeho nevyhlášení či neprodloužení) bylo i nenaplnění podmínek přípustnosti preventivní restrukturalizace. Z hlediska teleologického výkladu nezbývá za současného stavu s ohledem na znění zákona než označit návrh na vyhlášení všeobecného či individuálního moratoria či jeho prodloužení za případ nepoctivého záměru.
Závěrem
Jak je z výše uvedeného textu patrno, získání dostatečné podpory věřitelů pro podnikatelem zamýšlená restrukturalizační opatření, přijetí restrukturalizačního plánu a jeho potvrzení restrukturalizačním soudem zdaleka nevede k úspěšnosti samotné preventivní restrukturalizace.
Teprve úspěšné splnění restrukturalizačního plánu za shora uvedených podmínek vede ke skončení preventivní restrukturalizace při naplnění jejího účelu a záměru podnikatele. Vedle toho však existuje celá řada skutečností, v jejichž důsledku je preventivní restrukturalizace skončena v zásadě neúspěšně.
Autoři:
Mgr. Martin Kiac, advokát RESOLV, advokátní kanceláře, s.r.o.
Mgr. Petr Sprinz, Ph.D., LL.M., společník RESOLV, advokátní kanceláře, s.r.o.,
člen Centra restrukturalizace a insolvence Harryho Pollaka a rozhodce
