Riziko promlčení pohledávek

Jedním z nejvýznamnějších posunů v rozhodovací praxi je rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 31. května 2023, který se týká určení počátku běhu promlčecí lhůty v případech, kdy splatnost závisí na věřiteli. Dříve platilo, že promlčecí lhůta začíná běžet dnem následujícím po splatnosti faktur. Nově však Nejvyšší soud konstatoval, že pokud je splatnost pohledávky vázána na vystavení faktury věřitelem, pak promlčecí lhůta začíná běžet již ode dne, kdy věřitel mohl fakturu vystavit a uplatnit poprvé tak svou pohledávku.

Tato změna má zásadní dopady na podnikatele a obchodníky. Dříve jste mohli spoléhat na to, že promlčecí lhůta začíná běžet až po splatnosti faktur. Nyní však musíte pečlivě hlídat, kdy jste mohli poprvé fakturu vystavit a uplatnit svou pohledávku. Pokud tuto lhůtu promeškáte, riskujete, že Váš dlužník bude moci námitkou promlčení zcela zablokovat vymáhání dluhu.

Představte si, že jste se dohodli se svým obchodním partnerem na dodání zboží za cenu 100 000 Kč. Ve smlouvě jste se dohodli, že podkladem pro úhradu bude faktura se 14denní splatností, kterou vystavíte po dokončení dodávek. Pokud jste zboží dodali 1. ledna, mohli jste fakturu vystavit hned následující den, tedy 2. ledna. Promlčecí lhůta by v tomto případě začala běžet již 3. ledna, nikoliv až po splatnosti faktury 16. ledna. Máte-li tedy neuhrazené faktury, je nutné pečlivě zkontrolovat, zda jste byli nastaveni příliš pozdě a nezačala již běžet promlčecí lhůta.

Další zásadní změnou v judikatuře je posun v chápání vztahu mezi moderačními smluvními pokutami a posuzováním její absolutní neplatnosti z důvodu rozporu s dobrými mravy. Dříve soudy rozlišovaly přístup k těmto otázkám v závislosti na tom, zda se jedná o podnikatelský nebo nepodnikatelský vztah. Nové však toto rozlišení ztratilo význam a soudy musí posuzovat přiměřenost smluvní pokuty jednotně, bez ohledu na status smluvních stran.

Moderace smluvní pokuty stanoví smluvní pokutu v tom, že soud může snížit nepřiměřeně vysokou smluvně sjednanou pokutu. Naproti tomu, pokud je smluvní pokuta v rozporu s dobrými mravy, je takové ujednání absolutně neplatné. Nové soudy musí posuzovat oba tyto aspekty samostatně – moderace se zaměřuje na konkrétní výši nároku na smluvní pokutu, posouzení rozporu s dobrými mravy se týká samotného ujednání o smluvní pokutě.

Pro podnikatele to znamená, že při sjednávání smluvních pokut musí být zvláště důslední. Nestačí spoléhat na to, že soud bude moci nepřiměřeně vysokou pokutu zmírnit – soud totiž může dojít k závěru, že celé ujednání o smluvní pokutě je v rozporu s dobrými mravy a bude ho považovat za neplatné. Zároveň však soudy nově mohou při posuzování přiměřenosti smluvních pokut zohlednit i okolnosti, které nastaly až po jejím jednání, nikoli jen ty, které byly známé v době jejího jednání.

Jedním z efektivních způsobů, jak se vyhnout riziku promlčení Vašich pohledávek, je aktivní komunikace s dlužníky. Občanský zákoník nově umožňuje, aby zahájení mimosoudního jednání mezi věřitelem a dlužníkem dočasně přerušilo běh promlčecí lhůty. To vám dávám cenný čas na vyjednávání a hledání vzájemně přijatelného řešení.

Při komunikaci s dlužníky je nezbytné: Vést si záznamy o veškeré komunikaci – e-maily, telefonáty, osobní schůzky apod. Tyto záznamy budou nezbytné pro případné pozdější prokazování. Písemně zaznamenat dohodu o mimosoudním jednání a její ukončení. Tým se vyhnete pochybnostem o začátku a konci této lhůty. Být neústupný, ale zároveň vstřícný a připravený k nalezení kompromisu. Cílem by mělo být uspokojení Vaší pohledávky, nikoliv pouze tvrdé vymáhání.

Váš odběratel neuhradil fakturu ve splatnosti. Místo okamžitého podání žaloby byste se s ním mohli nejprve pokusit domluvit na splátkovém kalendáři nebo prodloužení splatnosti. Takové mimosoudní jednání by zastavilo běh promlčecí lhůty, a dalo by vám čas na vhodné přijatelné řešení. Pokud by se Vám nepodařilo uzavřít dohodu, promlčecí lhůta by začala znovu běžet až poté, co byste jednání ukončili.

Jak již bylo zmíněno, soudy nově rozlišují mezi moderačními smluvními pokutami a posouzením její absolutní neplatnosti z důvodu rozporu s dobrými mravy. Zatímco dříve se soudy zaměřovaly především na okolnosti v době sjednání pokuty, nyní mohou zohlednit i pozdější vývoj.

Soud při posuzování přiměřenosti smluvních pokut nově přihlíží nejen k okolnostem, které byly známé v době jejího jednání, ale také k těm smluvním, které nastaly až po porušení povinnosti. To může zahrnovat například vznik dodatečných škod v důsledku prodlení dlužníka. Tímto přístupem se soudy snaží zajistit, aby výsledná smluvní pokuta odpovídala konkrétní situaci a zájmům obou stran.

Pro podnikatele to znamená, že při sjednávání smluvních pokut musí být zváženo nejen výchozí okolnosti, ale také to, jak by se mohla situace dále vyvíjet. Vysoká smluvní pokuta, která se může jevit jako přiměřená v době jejího jednání, může být soudem následně snížena, pokud by její uplatnění vedlo k nepřiměřenému zvýhodnění věřitele. Zároveň však stále platí, že soud může zcela odmítnout vymáhat smluvní pokutu, která je v rozporu s dobrými mravy.

Vedle promlčení samotných pohledávek je důležité mít na paměti také promlčení nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem. Občanský zákoník i zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci zde stanovují specifická pravidla.

Obecně platí, že nárok na náhradu škody se promlčí za 3 roky ode dne, kdy jsou poškozené roky o škodě a kdo za to odpovídá (subjektivní promlčecí lhůta). Zároveň je stanovena objektivní promlčecí lhůta 10 let ode dne, kdy bylo doručeno rozhodnutí, které způsobilo škodu.

Pokud je podmínkou uplatnění nároku na náhradu škody zrušení původního nezákonného rozhodnutí, začíná subjektivní promlčecí lhůta běžet až ode dne doručení (oznámení) rozhodnutí, které toto nezákonné rozhodnutí zrušilo. Navíc je nutné vyčkat, až toto zrušovací rozhodnutí nabude právní moci.

Samostatnou kategorií je nárok na náhradu nemajetkové újmy, která byla promlčena již za 6 měsíců ode dne, kdy byla poškozena nebo tato újma zjištěna. Tato lhůta však neskončí dříve než 6 měsíců po skončení řízení, se kterým byla způsobena nemajetková újma.

Při posuzování smluvních pokut soudy nově uplatňují princip autonomie vůle stran a snaží se hledat spíše důvody pro platnost ujednání než pro jeho neplatnost. To se vyjadřuje i v přístupu k moderaci smluvní pokuty.

Soudy vycházejí z předpokladů, že strany jednají racionálně a jejich úmysly byly uzavřeny platně a účinně. Pokud by doslovný výklad vedl k nesmyslným závěrům, soudy raději hledají interpretaci, která ujednání zachová v platnosti.

Dokonce i v případů, kdy smluvní ujednání neodpovídá přesně žádnému zákonnému typu smlouvy, soudy hledají způsob, jak její zachovat v platnosti. Namísto prohlášení takového ujednání za neplatné jej můžete potvrdit jako nepojmenovanou smlouvu nebo jiný smluvní institut.

Pro podnikatele to znamená, že soudy budou v rámci moderace smluvních pokut a posuzování jejich platnosti postupovat flexibilně a spíše ve prospěch zachování ujednání v platnosti. To klade větší důraz na pečlivé formulování smluvních podmínek, ale zároveň dává prostor pro nalezení vhodného řešení v případech, kdy došlo k chybám při projednávání.

Vzhledem k dynamickým změnám v rozhodovací praxi soudů je pro podnikatele důležité, aktivně a systematicky komunikovali se svými dlužníky a pečlivě dokumentovali veškerou relevantní komunikaci.

Zahájení mimosoudního jednání mezi věřitelem a dlužníkem může dočasně přerušit běh promlčecí lhůty. To vám dávám cenný čas na vyjednávání a hledání přijatelného řešení. Zároveň je nezbytné mít písemné záznamy o začátku a konci takového jednání.

Pokud dojde k soudnímu řízení a dlužník namítne promlčení, bude muset věřitel prokázat, že k přerušení běhu promlčecí lhůty mimosoudním jednáním skutečně došlo. Pečlivá dokumentace veškeré komunikace bude v takovém případě klíčové.

Aktivní a systematická komunikace s dlužníkem se tak stává nezbytnou prevencí proti riziku promlčení pohledávek. Podnikatelé musí věnovat čas a pozornost nejen vymáhání dluhů, ale také pečlivému zaznamenávání každého kroku v této oblasti. Tato investice času a úsilí se v dlouhodobém horizontu může ukázat jako nezbytná pro ochranu obchodních zájmů.

Nedávná rozhodnutí českých soudů přinesla významné změny v interpretaci pravidel promlčení pohledávek a smluvních pokut. Jako podnikatel obchodník musíte být ostražití a pečlivě sledovat tyto posuny v judikatuře, abyste se vyhnuli nepříjemnému riziku promlčení Vašich pohledávek.

Včasné vystavování faktur a hlídání počátku běhu promlčecí lhůty.

Pečlivé sjednávání smluvních pokut a sledování jejich přiměřenosti.

Aktivní komunikace s dlužníky a systematická dokumentace všech kroků.

Flexibilní přístup soudů k moderaci smluvních pokut a zachování platnosti ujednání Tato dynamická změna v rozhodovací praxi soudů klade na podnikatele dává cenné nástroje nároky, ale zároveň jim dává výhody pro efektivní vymáhání pohledávek a snižování rizika jejich promlčení.

Jedním z hlavních aspektů je nutné pečlivě sledovat vývoj judikatury a adaptovat své postupy na nové trendy. Jen tak lze včas identifikovat změny ve výkladu relevantních právních předpisů a přijmout odpovídající opatření.

Pravidelná revize interních procesů a dokumentace v oblasti řízení pohledávek se tak stává nezbytností. Podnikatelé musí důsledně sledovat termíny vystavování faktur, zahájení mimosoudních jednání a další klíčové milníky, které mohou mít dopad na začátek běhu promlčecí lhůty.

Zároveň je třeba věnovat zvýšenou pozornost sjednávání smluvních pokut. Jejich výše musí být pečlivě zvážena s ohledem na možný budoucí vývoj situace, neboť soudy nyní mohou při posuzování přiměřenosti zohlednit i okolnosti, které nastaly až po porušení smluvních povinností.

Neméně důležité je také udržovat otevřenou a aktivní komunikaci s dlužníky. Zahájení mimosoudního jednání může dočasně přerušit běh promlčecí lhůty a poskytnout prostor pro nalezení přijatelného řešení. Systematické zaznamenávání veškeré komunikace pak hraje klíčovou roli v případném soudním řízení.

Současná podoba rozhodovací praxe soudů klade na podnikatele vyšší nároky, ale zároveň jim dává příležitost k efektivnějšímu vymáhání pohledávek. Flexibilní přístup soudů k moderaci smluvních pokut a zachování platnosti ujednání motivuje podnikatele k pečlivější přípravě smluvní dokumentace a aktivnímu řešení problémů s dlužníky.

Investice času a úsilí do těchto oblastí se mohou v dlouhodobém horizontu ukázat jako naprosto zásadní pro ochranu obchodních zájmů a finanční stability podniku. Pečlivé sledování vývoje judikatury, revize interních procesů a systematická komunikace se zákazníky se tak stále nezbytnou součástí efektivního řízení pohledávek v dnešním dynamickém podnikatelském prostředí.

Autor: Mgr. Petr Janša, MBA, LL.M.