Rozhovor s prezidentem Exekutorské komory: Mgr. Jan Mlynarčík o reformách a výzvách

V současné době vrcholí snahy Exekutorské komory České republiky o aktualizaci exekučního řádu, říká její prezident Mgr. Jan Mlynarčík. Zároveň je podle něj nutno ihned a co nejrychleji v rámci novelizace insolvenčního zákona vyřešit nastavení efektivního systému srážek ze mzdy dlužníkům. Ovšem problémů, co exekutory pod tlakem zákonodárců ve vleku často zahraničních „neziskovek“ trápí, je mnohem více: „I během posledního roku stále sílí tendence posilovat pozici dlužníků, tedy povinných, v neprospěch věřitelů, tedy oprávněných,“ dodává hlava českých exekutorů.

I během posledního roku stále sílí tendence posilovat pozici dlužníků, tedy povinných, v neprospěch věřitelů/oprávněných. V praktické rovině se to například projevuje neustálým snižováním možností provádět srážky ze mzdy, které se dlouhodobě ukazují jako nejefektivnější nástroj naplňování oprávněných nároků věřitelů. Aktuálně nastavená nezabavitelná částka u exekuční srážky dosahuje téměř 50 procent průměrné hrubé mzdy. Od roku 2018 do konce roku 2023 došlo více než 10× k jejímu růstu a v letošním roce dosáhla více než 19 tisíc korun. V posledních letech také proběhlo několik vln tzv. milostivého léta, ale jejich výsledky neměly významný dopad na snížení počtu exekucí. A momentálně administrujeme desítky tisíc tzv. marných exekucí, které by měly být zastaveny, protože se nepodařilo v zákonem stanovené době oprávněný nárok věřitele na dlužníku vymoci.

To všechno působí negativně v celospolečenském kontextu. Neposiluje to důvěru věřitelů, ale ani široké veřejnosti v právní stát, přímo naopak. U některých povinných to vede ke vnímání, že je jednoduché dluhy dělat, ale že se dluhy nemusí platit.

Je také nutné uvést, že dlouhodobě není adekvátně nastavený exekutorský tarif. Ten je pro vztah exekutor – věřitel velice důležitý. Je to dlouhodobě neřešená náhrada za práci soudních exekutorů, která dosáhla takové míry, že někteří soudní exekutoři se rozhodli skončit svou profesní cestu v této oblasti.

A z pohledu praktického výkonu exekutorských úřadů musíme upozornit na dlouhodobě neřešenou situaci u exekutorského tarifu, který neodpovídá ekonomickému vývoji trhu. Již nyní jsou mezi námi exekutoři, kteří opouští své úřady z ekonomických důvodů.

Nastavení exekučních pravidel je plně v kompetenci národních zákonodárných orgánů a porovnání je velice obtížné. Ale jsme samozřejmě v rámci Mezinárodní unie soudních exekutorů v kontaktu se svými kolegy. Například v Belgii či v Estonsku mají otevřenější přístup k možnosti provádět mimo exekuční činnosti, jedná se o tzv. amicable recovery. To znamená, že když dlužník odmítne uhradit splátku úvěru, dochází ke smírnému vymáhání, kdy je cílem vymáhat dlužnou částku bez soudního zásahu. I když tato fáze vymáhání může trvat i několik týdnů, je to rychlejší a méně to zatíží soudní systém, než když je nutné to řešit standardní soudní cestou. Určitě je celá řada přístupů, kterými se může náš systém soudních exekucí inspirovat.

To, co vidíme jako nejdůležitější a co je potřeba řešit nejrychleji v rámci novelizace insolvenčního zákona, je nastavit efektivní systém srážek ze mzdy. Exekutorská komora je aktivní v této oblasti, předkládáme zákonodárcům návrhy, které by vedly k systému spravedlivému pro věřitele i dlužníky. Je v zájmu všech, tedy věřitelů, dlužníků a exekutorů, ale také zákonodárců nastavit cestu, která uspokojí oprávněné požadavky věřitelů a umožní cestu z dluhů se ctí a důstojností.

A s tím souvisí i další nutná aktualizace exekučního řádu. Ten současný neakceptuje požadavky doby. Sice prošel celou řadou novel, to však nevedlo ke zlepšení situace, ale naopak kvůli téměř 60 novelám je zcela nepřehledný a složitý. Jsme připraveni aktivně spolupracovat na novém exekučním řádu, který bude jednoduchý a bude definovat pozici soudního exekutora jako spolehlivého garanta právního státu.

Právní úprava insolvenčního zákona je další ze změn systému, která posiluje pozici dlužníka v neprospěch věřitele. Věřitel v systému oddlužení přijde o drtivou většinu svých pohledávek a u dlužníků, kteří jsou schopní splácet 5 let, by to znamenalo alespoň nějakou úhradu dluhu, k čemuž při zkrácené době oddlužení nedojde.

Tříletá doba oddlužení by z našeho pohledu dávala smysl pouze ve výjimečných a odůvodněných případech, jako je tíživá situace dlužníka, jinak nám plošné zkrácení doby oddlužení nedává smysl.

Jak jsem již uvedl, nezabavitelná částka je téměř na 50 % průměrné hrubé mzdy, dosahuje více než 19 000 korun. Nejen, že to znemožňuje uspokojit oprávněné nároky věřitelů, ale poškozuje to samotné dlužníky, kterým se tak exekuce neadekvátně prodlužuje. Výrazná ochrana dlužníků měla své opodstatnění v době kovidu či v době energetické krize. Ale když pominuly tyto extrémní situace, mělo by dojít k napravení stavu. Srážky ze mzdy jsou stále jedním z nejméně zatěžujících způsobů provedení exekuce. Nebude-li tento způsob vedení exekuce fungovat, soudní exekutor musí sáhnout k invazivnějším způsobům exekuce zasahujícím více do života dlužníků, a to je například prodej movitých či nemovitých věcí.

V současné době je v Senátu projednávaná novela insolvenčního zákona, která tuto oblast právě řeší. My jsme zastánci modelu tzv. dorovnání na minimální srážku. Je to mechanismus, který zajišťuje srážku ze mzdy i u dlužníků, kteří cíleně formálně vykazují čistou mzdu na takové úrovni, aby jim nebylo možné nic srážet. Model dorovnání na minimální srážku, nastavuje rozumné podmínky i pro osoby sociálně znevýhodněné, které jsou v exekuci. Je to spravedlivý přístup umožňující věřitelům získat své pohledávky, a zároveň vytváří podmínky pro důstojné splácení závazků ze strany dlužníků.

Událost vnímáme jako velice citlivou, Exekutorská komora byla po celou dobu aktivní. Kontrolní komise Exekutorské komory již od roku 2018 prověřovala tento úřad, Komora podala kárnou žalobu k Nejvyššímu správnímu soud a trestní oznámení, které však Policie ČR odložila. V úřadě probíhala i dlouhodobá kontrola Ministerstva spravedlnosti.

Jsme si vědomi, že se jedná o záležitost, která může znamenat narušení důvěry společnosti ve spravedlivý výkon exekuce. Zároveň musíme uvést, že se jedná výhradně o pochybení jednotlivce. A připomínám v této souvislosti oficiální vyjádření Exekutorské komory, které je například zde: https://ekcr.cz/vyjadreni_k_ukonum_trestniho_rizeni_judr_ivanko

Anoo. Víte, vedle nutnosti nastavit správně systém srážek ze mzdy, řešení exekutorského tarifu a komplexní novelizaci exekutorského řádu bych ještě rád upozornil na to, že se v poslední době zapomíná, že soudní exekutor je důležitým článkem justice a vymahatelnosti práva. Velice často se stáváme terčem populistických a líbivých nařčení jak z úst politické reprezentace, tak i nejrůznějších aktivistických skupin. Také média často pracují s daty o exekucích zpracovanými dalšími subjekty, avšak se jedná o data z Centrální evidence exekucí vedené Exekutorskou komorou. Naše data jsou veřejně dostupná, doporučili bychom tak médiím, aby pracovali s naším zdrojem. Informace v Centrální evidenci exekucí jsou ve formě otevřených dat, jsou tak k dispozici mediálním datovým analytikům. Samozřejmě se na nás také mohou novináři přímo obrátit, abychom jim data dodali.

Práce soudních exekutorů je velice důležitá, ač je nepopulární. A rozhodně je potřeba řešit především příčinu, a ne důsledek na konci řetězce, a útočit na exekutory, kteří konají na základě soudních rozhodnutí. Je nutné vytvářet podmínky pro minimalizaci nezodpovědného zadlužovaní, tam vidíme především roli neziskového sektoru, který pomáhá a může pomoci primárně v oblasti finanční gramotnosti.

Novela insolvenčního zákona je předmětem diskuzí jak mezi odbornou veřejností, tak je často i předmětem mediálních komentářů. Jedna z oblastí, které se dotýká, jsou i srážky ze mzdy. Exekutorská komora nepředkládá vlastní návrh, podporuje zavedení tříleté doby oddlužení pouze ve výjimečných případech, jako je tíživá situace dlužníka (protože podle ní v jiných případech zkrácení doby oddlužení nedává smysl). Exekutorská komora se přiklání k návrhu Asociace věřitelů, tedy o model srážky ze mzdy, kdy by se povinnému z čisté mzdy vždy nejprve odečetla částka ve výši 10 procent z minimální mzdy. Tedy, že částka ve výši 1 890 Kč (podle letošní minimální mzdy) by se srazila vždy a šla by na úhrady pohledávek věřitelů. A ze zbývající čisté mzdy by byla provedena standardní srážka. Návrh by dopadl na všechny povinné, ale především by se týkal osob s nižšími příjmy nebo vysokou nezabavitelnou částkou, kterým podle současné zákonné úpravy není sráženo nic, nebo velmi málo. Jak soudní exekutoři, tak insolvenční správci a soudci se shodnou na tom, že srážky ze mzdy patří k nejefektivnějším nástrojům vymáhání.

Jak známo, v posledních letech byla tzv. nezabavitelná částka navýšená několikrát, někdy i vícekrát během jednoho roku, a v současné době dosahuje základní nezabavitelná částka na jednoho bezdětného a svobodného dlužníka 12 705 korun. Jenže takových dlužníků moc není, pokud má dlužník třeba manželku a dvě děti, pak jeho nezabavitelná částka činí více než 22 tisíc korun. A pokud povinný nedosáhne nad tuto měsíční částku, není provedená žádná srážka a dlužník tak neplatí žádné ze svých závazků.

Protože podle Exekutorské komory takový přístup dával smysl v době covidové pandemie a následně v době energetické krize, v současné době, kdy tyto extrémní skutečnosti pominuly, chce Exekutorská komora nastavit podmínky, kdy je možné srážet ze mzdy takovou částku, která uspokojí alespoň základní oprávněné nároky věřitelů-především u přednostních pohledávek.

Podstata návrhu Exekutorské komory spočívá na modelu tzv. dorovnání na minimální srážku. Znamená to, že u dlužníků, u kterých jsou srážky prováděny v rozumné míře, nedojde k jejich zvýšení, a v případě, že příjem dlužníka neumožní provést standardní srážku z čisté mzdy, aspoň se dorovná výše srážky na stanovenou minimální srážku. Považuje za vhodné, aby byla prováděna srážka ze mzdy i u dlužníků, kteří obvykle záměrně vykazují čistou mzdu na takové úrovni, aby u nich ke srážce nedocházelo. Celý systém Exekutorská komora označuje jako dorovnání na minimální srážku a věří, že takový model dorovnání na minimální srážku bude uspokojovat primárně pohledávky na úhradu výživného nebo na náhradu škody způsobené trestním činem, případně i pohledávky státu. Pohledávky ostatních věřitelů by byly uhrazeny až potom. Systém podle stavovské organizace exekutorů zohledňuje i sociálně slabší skupiny obyvatel, tedy starobní důchodce a invalidy, u kterých by docházelo k dorovnání pouze do výše poloviny minimální srážky. „Především v základní rovině systém dorovnání na minimální srážku nastavuje spravedlivé podmínky pro vymáhání pohledávek věřitelů a na druhé straně nastavuje model pro dlužníky, kteří mohou dostát svým závazkům důstojně.

Zároveň navržený systém povede k rychlejší úhradě pohledávek na výživném a u přednostních pohledávek. Je to tedy systém, který vytváří pozitivní podmínky pro úhradu alimentů u samoživitelů a nebude je přivádět do složitých životních podmínek či případně i do druhotné platební neschopnosti jenom z toho důvodu, že zákon nastavuje takové podmínky, které umožňují vyhýbání se závazkům,“ říká Mgr. Mlynarčík, prezident Exekutorské komory České republiky a dodává, že pozice věřitele a dlužníka musí být v rovnováze. Zatím totiž tomu tak v současnosti není, když je tento vztah mezi povinným a oprávněným nastaven spravedlivě a rovnoprávně. Tuto nerovnováhu budou muset podle názoru Mgr, Mlynarčíka následně řešit opět zákonodárci, protože jiná než legislativní úprava, není možná.

Jak vyplývá z dat veřejně přístupné Centrální evidence exekucí (CEE) kterou spravuje Exekutorská komora, dochází k setrvalému trendu v poklesu počtu exekučních řízení. V roce 2023 byly vedeny čtyři miliony exekučních řízení, což oproti předcházejícímu roku 2022 znamená poklesu o více než 400 tisíc řízení. Za stejné období došlo k poklesu i u počtu povinných, a to o více než 30000 osob. V rámci probíhajících či ukončených insolvenčních řízení, kvůli kterým nelze velkou část exekučních řízení provádět, je aktivně vedeno exekuční řízení pouze vůči asi 550.000 dlužníků, protože insolvence se dotýká více než 580.000 exekučních řízení. Celkově tak počet aktivních exekučních řízení podle dat CEE klesl pod čtyři miliony.

Autor: Petr Blahuš