Nejprudší výlet Vysočiny: 400 výškových metrů z Víru na rozhlednu Horní les

Hledáte opravdovou turistickou výzvu i na Vysočině? Zdolání téměř čtyř stovek výškových metrů na pouhých šesti kilometrech zdá se být možné jen v horských oblastech, ale stejně náročnou trasu můžete zažít i v údolí řeky Svratky. Stačí se dostat do Víru a vydat se na devatenáctikilometrovou cestu, která spojuje přírodní krásy, historické památky a dechberoucí výhledy.

Doporučená trasa: https://mapy.cz/s/fuvaregabu

Výchozím bodem výletu je Vír, obec ležící v hlubokém údolí řeky Svratky v nadmořské výšce 384 metrů. Pohodlně zaparkovat můžete pod přehradní hrází vedle revitalizovaného areálu Továrny Vír. Již zde stojí za pozornost impozantní skalní stěna na protějším říčním břehu, která v zimě slouží jako oblíbené místo pro ledolezení a po zbytek roku tvoří součást ferratových cest lemujících údolí pod přehradou.

Než se vydáte na trasu, stojí za to prozkoumat samotný Vír – obec s bohatou turistickou tradicí sahající až do 80. let 19. století. Právě tehdy se o rozvoj turistického ruchu zasloužil místní hostinský František Šťastný, jenž své hosty hýčkal bylinným likérem „Vírský vánek“ a dalšími specialitami. V jeho pohostinném podniku se postupně vystřídaly významné osobnosti kulturního a politického života své doby – básník Petr Bezruč, spisovatelé Karel Čapek, Alois Mrštík, Eduard Bass, slavná operní pěvkyně Ema Destinová či politik Jan Masaryk. Dnes si můžete prohlédnout upravený domek s pamětní deskou věnovanou tomuto průkopníkovi turistiky, kde potomci Františka Šťastného nabízejí ubytování s nádechem kouzla starých časů.

V obci se rovněž zachovalo několik pěkných staveb lidové architektury, které stojí za vaši pozornost. A pokud máte čas, nevynechte návštěvu Továrny Vír, kde vás letos budou čekat novinky v podobě komentovaných prohlídek původní prvorepublikové elektrárny, propojení infocentra s kavárnou v rámci projektu Kaf-íčko. Pro milovníky adrenalinu je zde připravena atrakce v podobě skoků či lezení na původní cihlový komín bývalé uhelny továrny Rotter.

Naše trasa začíná po modré turistické značce, která vás nejprve vede kousek podél silnice, ale záhy začíná stoupat směrem k tři kilometry vzdálené vesnici Chlum. Ta už se rozkládá v nadmořské výšce 533 metrů, což znamená, že jste během krátkého úseku zdolali téměř 150 výškových metrů. Odměnou za toto stoupání jsou nádherné výhledy na okolní kopce a zatopenou část údolí Vírskou přehradou.

Na návsi v Chlumu si všimněte historické stříkačky místních hasičů, umístěné v proskleném přístřešku. Zajímavostí je, že tato vesnice je administrativně spojená se sousední Korouhvicí – obcí s pohnutým osudem. Původní Korouhvice s dvaadvaceti popisnými čísly v 50. letech minulého století zůstala pod hladinou Vírské přehrady. Když bylo v roce 1946 rozhodnuto o vysídlení obyvatel do Litobratřic u Znojma, kde zůstaly po poválečném odsunu volné statky, pět rodin se odstěhovat odmítlo. Místo toho si vystavěly nové domky nad zátokou, kam se přestěhovaly po zaplavení jejich původních obydlí. Tak vznikla nová Korouhvice, která má dnes již jen několik obyvatel a dohromady s Chlumem čítá necelé tři desítky.

Z Chlumu modrá značka pokračuje dál na Javorův kopec (683 m n. m.), který je nejen přírodní památkou se zachovalou květenou, ale i vrcholem nabízejícím unikátní výhledy do okolí. Pro odvážnější návštěvníky slouží jako oblíbené startovní místo pro paragliding.

Od rozcestí Dudkovice následuje poslední úsek stoupání k rozhledně Horní les. Vrchol kopce se jako nejvyšší kóta přírodního parku Svratecká hornatina nachází ve výšce 774 metrů nad mořem, zatímco rozhledna stojí o devět metrů níže, tedy ve výšce 765 m n. m.

Tradice vyhlídkových věží v Horním lese je pozoruhodně dlouhá. Již historická pohlednice z roku 1918 připomíná rozhlednu zvanou Rakušanka. V letech 1936-1954 zde stála jedenadvacet metrů vysoká věž a další rozhledna o výšce osmatřicet metrů sloužila návštěvníkům v letech 1968-1974. Její zbytky byly odstraněny až v roce 2000. Stávající telekomunikační věž s vyhlídkovým ochozem v osmatřicetimetrové výšce, kam vede přesně 201 schodů, je v provozu od roku 2002. Při příznivém počasí je odtud vidět nejen Svratecká hornatina a část Žďárských vrchů, ale za ideálních podmínek také Jeseníky nebo dokonce i Krkonoše.

Od rozhledny už trasa klesá do Rovečného – buď po červené značce tzv. Hřídelnou cestou, anebo některou z neznačených pěšinek. V této obci s přibližně šesti stovkami obyvatel můžete obdivovat novorenesanční evangelický kostel, který byl v letech 1897-1898 vystavěn na místě zbořené toleranční modlitebny. Najdete zde ale i katolický kostel sv. Martina v barokním slohu, který je památkově chráněným objektem.

Z Rovečného vás žlutá značka dovede k Malému Tresnému – osadě s nepravidelnou návsí a rozptýlenými původními usedlostmi. I zde se můžete pokochat krásnými vyhlídkami na okolní krajinu, kde lesy střídají louky a pole s remízky. V Malém Tresném pak vyměníte žlutou značku za zelenou a vydáte se zpět směrem k Víru.

U rozcestí Nad Věstínkem stojí za to odbočit vlevo na cestu spojující Věstínek s Bolešínem a z ní pak uhnout vpravo přes louku a lesem po pěšině, která vás dovede až na skalní vyhlídku nad meandrem řeky Svratky, nazvanou Hraběcí stolek. Na tomto romantickém místě najdete dřevěnou lavičku a o kousek dál i altán. Vyhlídka získala své jméno po hraběti Františku Coudenhove-Honrisch z Kunštátu, který do okolí jezdil lovit a místo využíval k odpočinku a občerstvení. Do roku 1930 zde dokonce stála dřevěná vyhlídková věž, kterou šlechtic nechal na své náklady postavit v roce 1902.

Od vyhlídky vede zpět neznačená pěšina, která vyústí na zelenou značku směřující do Víru. Tím se kruh uzavírá a vy se vracíte do výchozího bodu našeho výletu – do malebné obce, která se stala kolébkou turistiky v této části Vysočiny.

Zdroj: regionální turistický web Koruna Vysočiny - www.korunavysociny.cz