Osmistovky Žďárských vrchů - adrenalinová výzva i výlet pro rodiny s dětmi

Užijte si nezapomenutelné vyhlídky bez nutnosti lezeckého vybavení nebo aktivního lezení ve Žďárských vrších. Naše osmistovky (vrcholy s nadmořskou výškou 800 metrů a více) nabízejí krásné výhledy pro všechny věkové kategorie. Vystoupejte na nejvyšší vrchol Devět skal nebo objevte Malinskou, Pohledeckou a Paseckou skálu, Žákovu horu nebo Křivý javor. Myslíte si, že zvládnete zdolat všechny osmistovky za jeden den? Věřte nám, je to možné! Ideálním výchozím bodem jsou krásné Křižánky.

Proč jsou právě osmistovky zajímavé? Je důležité vysvětlit, co na nich můžete vidět. Hlavně skály, které jsou odborně nazývány mrazové sruby. Jedná se o jeden z nejatraktivnějších jevů Žďárských vrchů, který byl utvářen klimatem od doby ledové. V oblasti se jich nachází desítky. Není však každá osmistovka zároveň skálou - přibližně polovina z nich je pokryta hustým lesem.

Přidejte se k nám a vyzkoušejte si trochu dobrodružství jako železní muži a ženy. Orientační běh k nejvyšším vrcholům má již jedenáctiletou tradici. Cílem je navštívit co nejvíce vrcholů během 24 hodin. Nejvzdálenější vrcholy jsou od sebe vzdáleny 17 km vzdušnou čarou. Procházka ke všem vrcholům a nevynechání žádného z nich vyžaduje minimálně 60 km cestu i mimo obvyklé trasy. Ti nejlepší závodníci to dokážou zvládnout za méně než deset hodin.

Ale nebojte se, není nutné to stihnout za jeden den. Je lepší si na to vzít dva dny, týden, klidně i celé prázdniny a návštěvu nejvyšších vrholů Žďárských vrchů si náležitě užít. Turisty po vrcholcích provede Poutníkův zápisník po nejvyšších vrcholech Vysočiny, který dostanete zdarma v Domě přírody Žďárských vrchů nebo v Turistickém informačním centru Nové Město na Moravě.

Vrchol Devět skal, který je nejvyšším bodem Žďárských vrchů, představuje zajímavou skalní formaci rozdělenou do bloků dosahujících výšky až 15  metrů, nazývaných kazatelny. Tyto bloky vytvářejí jakousi skupinu podobnou skalnímu městu. Na samotné skalní vyhlídce se otevírá téměř kruhový výhled na údolí horní Svratky a rozlehlé lesy hlavního hřebene.

Křovina je druhým nejvyšším vrcholem Žďárských vrchů na Českomoravské vrchovině. I když je ve stínu známých skalních dominant, jako jsou Děvět skal, Malinská skála, Dráteníčky a Čtyři palice, zaslouží si pozornost. Křovina se nachází přibližně uprostřed mezi Malinskou a Lisovskou skálou. Její souvisle zalesněný hřbet je dobře viditelný, zejména z věží Malinské skály. Severní svah Křoviny se sklání do údolí horního toku Svratky, zatímco silnička spojující Svratku s Kadovem je na jižním svahu.

Vrchol Křivého javoru, dosahující nadmořské výšky 824 metrů, představuje třetí nejvyšší bod v malebné oblasti Žďárských vrchů. Nachází se nedaleko obce Fryšava pod Žákovou horou. Místní obyvatelé dlouhá léta tvrdili, že na tomto vrcholu není žádný javor, což způsobovalo zmatení mezi turisty. Proto byl v roce 2004 na vrcholu vysazen jeden exemplář javoru.

Kopeček je vrchol nedaleko osady Studnice, které jsou nejvýše položenou obcí na Vysočině. Na jeho úpatí stávaly ještě nedávno tři stožáry, které měřily námrazu. Z vrcholu je možný výhled jihovýchodním až západním směrem, zejména z úbočí poblíž samoobslužného baru.

Pasecká skála je jedním z nejkrasnějších vrcholů, ke kterému se lze dostat ze silnice z Nového Města na Moravě směrem na Sněžné. Turisty sem přivedou modrá a zelená turistická značka. Pasecká skála je oblíbeným cílem turistů díky výhledu do okolní krajiny a snadné dostupnosti. Skalní útvar se skládá ze tří hlavních částí - Omšelý hřeben, Vyhlídka a Pernštějn, které jsou příkladem mrazového zvětrávání rulových hornin. V blízkém okolí skal lze nalézt zachovalé smrkové bučiny.

Nedaleko Malinské skály, v lesnatém prostoru nad Blatinami, se nachází vyvýšenina zvaná Suchý kopec, která je úzkým hřbetem, který se táhne asi 350 metrů mezi dvěma vrcholy. Vrchol samotný je pokrytý lesy. K nejvyšší části hřbetu vás dovede červeně značená turistická trasa, konkrétně úsek mezi rozcestníky Pod Lisovskou skálou a Malinská skála.

Buchtův kopec patří mezi jedny z nejvýraznějších vrcholů Žďárských vrchů a nabízí nádherné výhledy do okolní krajiny. Nachází se na trase červené turistické značky mezi Sněžným a Daňkovicemi a je snadno dostupný. Na vrcholu kopce se nachází budova Řízení letového provozu, díky čemuž je Buchtův kopec nejvyšším obydleným místem na celé Českomoravské vrchovině. Tato budova je dobře viditelná z dálky a nelze ji přehlédnout.

Pohledecká skála je skalní útvar, který je charakteristický svým mrazovým zvětráváním a naleznete ho přibližně 2 km severovýchodně od Pohledce. Na vrcholu se nachází oplocený vojenský objekt. Menší izolované skály se nacházejí mimo tento objekt, ale jsou umístěny za hranicí nepřístupného území I. zóny CHKO Žďárské vrchy. Důvodem zákazu vstupu na toto vymezené území je ochrana nerušeného hnízdění chráněných ptáků a zachování přírodního bohatství. Za hranicí zóny je možné využít vyhlídku s lavičkou.

Přírodní památka Malinská skála zahrnuje stejnojmenný skalnatý vrchol a jeho jihozápadní svah na hřebeni, který se táhne z Devíti skal na východ směrem k Dráteníčkám. Skupina rulových skal je uspořádána do kruhu kolem vrcholu a je svědectvím působení ledovce a mrazu ve čtvrtohorách. Skály dosahují výšky až 20 metrů a mezi nejvýznamnějšími útvary patří Výspa, Srnčí věž, Škuner a Buldok. Z vrcholu skály se naskýtá úžasný výhled na okolní krajinu.

Okolí vrcholu Žákovy hory představuje cennou ukázku dlouhodobého přirozeného vývoje původních lesů Žďárských vrchů. Od roku 1933 je toto území chráněno. V okolí hnízdí celkem 55 druhů ptáků, včetně ohroženého čápa černého, silně ohroženého holuba doupňáka, vzácného lejska černohlavého a sýce rousného.

Vysoký kopec představuje výrazný vrchol, který se nachází nedaleko Sněžného. Neexistuje zde žádná značená turistická trasa, ale pohodlně se sem dostanete po lesní cestě odbočující ze žluté trasy nad Podlesím. Vrchol je sice zalesněný, což znamená omezený rozhled, ale v okolí vrcholu najdete zajímavé skalní útvary a suťová pole.

Šindelný vrch je zalesněný vrchol, který se nachází 4 km jihozápadně od obce Herálec. Na vrcholu samotném stojí malá kamenná mohyla, která přesně vymezuje nejvyšší bod. Pro dosažení vrcholu Šindelného vrchu je třeba využít neznačených lesních cest, které vás provedou tímto krásným lesním prostředím. Jedním z nejzajímavějších prvků tohoto místa je fakt, že na úbočí Šindelného vrchu pramení řeka Sázava.

Kamenný vrch se nachází 4 km na západ od malé obce Herálec a 7 km od Devíti skal. Tento zalesněný vrchol bohužel nenabízí žádné výhledy na okolní krajinu, avšak na vrcholu samotném najdete malou kamennou mohylu, která slouží jako orientační bod. Při pohybu po svahu směrem k Šindelnému vrchu se určitě zastavte u pramene řeky Sázavy. Kromě toho se nedaleko vrcholu nachází památník letcům, kteří zde zahynuli při tragické letecké nehodě nadzvukového letounu MiG 23 dne 5. listopadu 1997.

Lisovská skála se nachází v oblasti s balvanovým mořem a je skvělým příkladem skalního útvaru vzniklého mrazovým zvětráváním rul v chladných obdobích čtvrtohor. Cesta k Lisovské skále vás zavede přes dva skalní hřebeny, které se nacházejí asi jeden kilometr od nejvyššího bodu Žďárských vrchů - Devíti skal. Přístup k Lisovské skále je možný po červené turistické značce.

Bohdalec se nachází nad obcí Odranec a představuje jednu z dominant této oblasti. Severní svah kopce je pokryt lesy a strmě klesá směrem k řece Fryšávce, zatímco jižní svah je otevřený s lučinami a roztroušenými remízky. Na vrcholu se nacházejí mrazové sruby, které jsou tvořeny rulovými skalami. Z vyvýšeniny jménem Kutina na jihovýchodě je nádherný výhled na Vysočinu. Nejlepší způsob, jak se na vrchol dostat, je po modré turistické značce z obce Odranec.

Tisůvka, také známá jako Čertův kámen, je skalnatý vrchol uprostřed hustých lesů nedaleko Cikháje. Na vrcholu se nachází rulová skála, která je chráněnou přírodní památkou. Podle pověsti se jedná o zbytky kostela ve Světnově, které ďábel odnášel a právě nad Tisůvkou je nechal spadnout. Z důvodu lesního porostu nabízí vrchol jen omezený rozhled do kraje.

Fryšavský kopec se nachází v malebném prostředí hustého lesního porostu. Nedaleko vrcholu pramení řeka Svratka. Na samém vrcholu stojí pomník partyzánské brigády Mistra Jana Husa a je zde umístěna replika dřevěnice, která připomíná historické události. Fryšavský kopec je od dalších významných vrcholů, jako je Křivý javor a Žákovy hora, oddělen pouze mělkými sedly.