Tam, kde se rodí Svratka: Výlet z Cikháje plný překvapení

Toužíte-li po výletě, který spojuje hluboké lesy, majestátní kopce a bohatou historii, vydejte se na čtrnáctikilometrovou túru se startem i cílem v malebné obci Cikháj v okrese Žďár nad Sázavou. Tato cesta vás zavede do samého srdce Žďárských vrchů a nabídne vám zážitky, na které jen tak nezapomenete.

Doporučená trasa: https://mapy.cz/s/jecajaravu

Cikháj, rozkládající se po obou stranách historické česko-moravské zemské hranice, má kořeny sahající až do roku 1366. Tehdy zde vznikla usedlost Walddorf pod správou žďárského cisterciáckého kláštera. O dva roky později byla založena osada Czykhaki. Zajímavý je samotný název obce - odvozený od německého „Ziegenhain“, složeného ze slov „Zeigen“ (kozí) a „hein“ (hájek, lesík), což odkazuje na malou vlhkou, bažinatou louku sloužící pro pastvu skotu. Prvními osadníky se stali Češi i Němci - lesní dělníci a uhlíři. Ti proměňovali zdejší les v ornou půdu a v milířích vyráběli dřevěné uhlí. Později se vesnice proslavila ruční sklářskou výrobou, jejíž tradice přetrvala až do 80. let 18. století.

Ideálním výchozím bodem je parkoviště poblíž restaurace a penzionu Tisůvka, kde najdete nejen místo k odpočinku, ale také dětské hřiště a zajímavou dřevěnou sochu čerta, který odkazuje k legendě o nedalekém vrcholu Tisůvka. Odtud se vydejte po modré turistické značce k památníku partyzánského odboje. Místní obyvatelé úzce spolupracovali s partyzány během druhé světové války, za což někteří zaplatili životem. Památník v podobě 24 tun těžkého kamene se znakem partyzánského štábu M. J. Hus byl odhalen v roce 1975.

Pokračujte dále po modré značce trasou, kde ve 30. letech 20. století fungovala lesní železnice. Tato úzkokolejka byla postavena po ničivé vichřici z října 1930 a sloužila k odvozu popadaných stromů až do konce roku 1934. Na rozcestí se pak vydejte po červené značce vzhůru k první z osmistovek na vaší cestě.

Skalní vrchol Tisůvky, přezdívaný Čertův kámen, je impozantní: 58 metrů dlouhý a 15 metrů vysoký, rozdělený úzkou průrvou. I zdatnější turista bez horolezecké výbavy se může vyšplhat nahoru, ačkoli výhled bohužel zakrývají vzrostlé stromy. Legenda praví, že čert škodil dělníkům stavějícím kostel v nedalekém Světnově. Co přes den postavili, to v noci čert odnesl v pytli. Když letěl nad Tisůvkou, pytel se o stromy roztrhl a vysypaná kamenná zátěž tam leží dodnes.

Z Tisůvky pokračujte po červené značce k další osmistovce – k Žákově hoře. Zdejší lesní komplex je od 30. let 20. století přírodní rezervací chránící mimořádně zachovalý prales. O jeho vznik se zasloužil tehdejší majitel panství Zdenko Radslav hrabě Kinský v roce 1929, což připomíná pamětní deska na rozcestí pod horou.

S horou se pojí tajemná legenda o třech studentech, kteří zde během vandru objevili ukrytou jeskyni s hostinou a zlatými kuželkami. Přizvali k sobě i líného tovaryše ze skláren jménem Žák, aby jim příští den pomohl jeskyni znovu najít. Když se však studenti třetí den chystali na další návštěvu podzemí, Žák zmizel. Od sklárenského učedníka se později dozvěděli, že Žák se vrátil do jeskyně s pytlem, aby si odnesl zlaté kuželky. Hora se za ním zavřela a nikdy ho již nevydala. Od té doby nese kopec jeho jméno jako varování pro chamtivé duše.

Žákova hora má také význam geodetický – poprvé byla do měřičské sítě zařazena při katastrálním mapování v letech 1821-1864. V pozdějších letech se zde prováděla přesná geodetická i astronomická měření.

Z vrcholu sestupte na rozcestí a pokračujte po zelené značce ke Stříbrné studánce, jednomu z přítoků řeky Svratky. Nad pramenem stojí kamenný památník připomínající, že právě zde prezident Ludvík Svoboda v červnu 1970 vyhlásil CHKO Žďárské vrchy.

Odtud pokračujte k Fryšavskému kopci, třetí osmistovce na trase. Na jeho vrcholu najdete partyzánský památník se znakem oddílu M. J. Hus a zemljanku připomínající úkryt partyzánů. Poté se vraťte na rozcestí a po modré značce se vydejte zpět do Cikháje.

Cestou nezapomeňte odbočit ke skutečnému prameni řeky Svratky, který se nachází v houštině vpravo od cesty. Spíše než klasickou studánku zde najdete rašeliniště s tůňkou. Svratka, dlouhá 174 kilometrů, získala své jméno buď od staročeského „svorti“ (vinout se) nebo od německého „schwarz“ (černý) – podle tmavé vody z rašelinného podloží.

Před návratem do Cikháje minete ještě technickou zajímavost v místě zvaném Sražená voda – pozůstatky umělého kanálu, kterým naši předkové v případě potřeby převáděli vodu ze Svratky do Stržského potoka, aby zajistili dostatek vody pro mlýny a sklářské provozy.

Tato nenáročná, ale pestrá túra vám nabídne jedinečný pohled do nitra Žďárských vrchů a umožní vám objevit jejich přírodní krásy i historické bohatství.

Zdroj: regionální turistický web Koruna Vysočiny - www.korunavysociny.cz