Článek
Trasa: - Svratka - Chlumětín - Filipovský pramen - Svratouch - Svratka
Ze Svratky, nejmenšího města žďárska, se vydáme k Filipovskému prameni řeky Chrudimky. Nacházíme se hned v několika (pří)hraničních oblastech současně – Svratku dělí někdejší zemská hranice na českou a moravskou část, jsme na hranici Kraje Vysočina a Pardubického kraje, prochází zde hlavní evropské rozvodí dělící úmoří Severního a Černého moře, a ačkoliv se nalézáme ve Žďárských vrších, zasahuje do nich výběžek Železných hor, a dokonce i jejich nejvyšší vrchol, jímž je nedaleký kopec U Oběšeného (738 m n. m.).
Poté, co projdeme Svratkou po červené značce směrem k Chlumětínu, ještě před vesnicí si uděláme zacházku do lokality Stará cihelna. V minulosti se tam těžila hrnčířská hlína, dnes se na zrevitalizovaném místě nachází několik tůněk, kde žijí vodní živočichové a hmyz. Poté se vrátíme zpět, projdeme Chlumětínem a u autobusové zastávky odbočíme do osady Paseky. Zelená značka pak míří až k Filipovskému prameni Chrudimky v nadmořské výšce 708 metrů.
U pramene je mimo lesní studánky také posezení ze smrkových kmenů, provizorní stolek a pamětní deska. Místo je současně východištěm vlastivědné stezky Krajem Chrudimky. Stezka měří dvaaosmdesát kilometrů a překonává výškový rozdíl 390 metrů. Na jednatřiceti místech je vybavena informačními tabulemi a první z nich je právě u Filipovského pramene. Ten je jedním z několika začátků Chrudimky, nicméně je brán za hlavní. Chrudimce se dříve říkávalo Kamenice a předtím také Ohebka, její tok je více než sto kilometrů dlouhý a v Pardubicích se řeka vlévá do Labe.
Pramen dostal svůj název podle nedaleké osady Filipov, místní části Kameniček. Osada vznikla koncem 18. století, původně byla panským dvorcem, přičemž jméno nese po hraběti Filipu Kinském, který měl od roku 1753 mimo jiné v držení i Kameničky. Cesta k tůňce vede místy, která si zamiloval český krajinář Antonín Slavíček, galerii s díly umělce najdete v Kameničkách.
Zpět do Svratky se od pramene vydáme přes Svratouch, nejdříve po zelené značce a dál okrajem lesa na silnici v blízkosti přírodní památky U Tučkovy hájenky, což jsou vlhké rašelinné louky v pramenné oblasti řeky Krounky s výskytem chráněných druhů živočichů a rostlin, až do obce. Ve Svratouchu je zajímavý i ‚vyhlídkový‘ Otavův kopec ve výšce 735 metrů nad mořem, kde už od roku 1951 funguje meteorologická stanice Českého hydrometeorologického ústavu - v nepřetržitém provozu je od roku 1971.
Navštívit můžeme i tamní muzeum historických motocyklů či se projít k evangelickému kostelu. Ve Svratouchu kdysi žilo velké množství nekatolíků a po vydání tolerančního patentu v roce 1781 se tam přihlásilo k evangelické víře osmačtyřicet rodin. Poté vznikla evangelická matrika, v roce 1783 modlitebna a evangelická škola. V roce 1911 byla modlitebna přestavěna na klasický kostel, takže se dočkal i věže s bání. Kromě kostela má obec ještě katolickou kapli z roku 1933.
Od čistírny odpadních vod na konci vesnice můžete k cestě do Svratky využít zánovní půlkilometrovou cyklostezku kolem potoka místně řečeného Řivnáč (Svratouch), který na dvou místech překonávají lávky. V místě původních meandrů vzniklo několik tůní pro obojživelníky. Po cestě ještě objevíme Račanu, což je část Svratky s původní dochovalou zástavbou.