Užijte si masopustní veselí se staročeskou maškarou v Herálci

Masopustní obchůzky v Kraji Vysočina jsou oblíbeným zvykem, které se v současnosti konají zhruba v polovině obcí. Veselá lidová tradice hraje podstatnou roli v sepětí obyvatel na venkově, kde se dosud obvykle koná. Zároveň plní funkci společenskou a zábavní. Průvod začíná v sobotu 1. března 2025 v 7 hodin před obecním úřadem v Herálci. Obchůzka rozlehlou obcí pod Žákovou horou trvá do pozdního odpoledne. Těšit se na setkání s maskami můžete také večer na Maškarním plese.

Staročeská herálecká maškara je od roku 2023 zapsána na seznamu nemateriálních statků tradiční lidové kultury kraje. V Kraji Vysočina je herálecká maškara svým provedením zcela unikátní. Má poměrně dlouhou tradici, první písemný doklad pochází z přelomu 19. a 20. století. Typově ji lze zařadit mezi masopustní průvody hlineckého charakteru, které jsou zapsány na Reprezentativním seznamu nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Podobně jako na Hlinecku také v obchůzce v Herálci chodí pouze muži. Každá maškara má svoji neměnnou podobu, význam a funkci. Masky v průvodu jdou za sebou v ustáleném pořadí. V čele jde pasáček s krávou, za ním kráčí kašpárci, laufr se ženou, kapela, turci, kobyly, rasové, kominíci, židé, slamění a policajti.

Co činí heráleckou maškaru tak výjimečnou? Je to most mezi českými a moravskými tradicemi. Zatímco masky jako slaměný, turci či židé připomínají blízké Hlinecko a jeho chráněné masopustní tradice, postavy jako kašpárek či pasáček s krávou přinášejí moravský nádech. Každá maska je malým uměleckým dílem - vezměte si třeba slaměného. Jeho kostým, pracně spletený z povřísel, představuje 35 hodin mravenčí práce. Všechny kostýmy si místní vyrábějí sami.

Představte si sobotní úsvit 1. března 2025. Zatímco většina vesnice ještě spí, před heráleckým obecním úřadem se již v sedm hodin ráno začínají scházet podivuhodné postavy. Muži v pečlivě připravených maskách za doprovodu hudby se řadí do průvodu. U úřadu na ně čeká starosta obce, kterého laufr požádá o povolení a průvod vyráží na obchůzku. Laufr se ženou vchází do každého domu, popřejí hospodyni a hospodáři štěstí, zdraví a následně na dvoře turci zatancují. Obchůzku masky ukončují pozdě odpoledne před obecním úřadem závěrečnou písní. Večer maškary zahajují místní maškarní ples, který se koná v kulturním domě, kde proběhne i poražení krávy a následně její slavnostní oživení. Tato divadelní scénka symbolizuje konec zimy – období hladu, mrazu, nemocí a smrti – a přicházející začátek jarního období, ve kterém se probouzí veškerá vegetace a nový život. Po oživení krávy pokračuje maškarní ples a veselí až do brzkých ranních hodin.

V době, kdy mnoho tradic upadá v zapomnění, herálecká maškara vzkvétá a spojuje celou obec. Je živým důkazem, že i v moderním světě mají své místo lidové zvyky, které nám připomínají koloběh života a smrti, zimy a jara, a především sílu společenství.

Zdroj: regionální web Koruna Vysočiny - www.korunavysociny.cz