Hlavní obsah
Cestování

Vejdoch: Od vojenské pozorovatelny po Strom života

Foto: Koruna Vysočiny

Vrchol kopce Vejdoch

Nedaleko Jam najdete místo, kde se historie proplétá s přírodou a uměním. Vejdoch nabízející nejen nádherné výhledy, ale i hluboké příběhy a symboly.

Článek

Dvě města a dvacet vysočinských vsí je pouhým okem k vidění z kopce Vejdoch mezi obcí Jámy a osadou Slavkovice. Pokud ale použijete dalekohled, můžete jich napočítat dvaačtyřicet. Se svojí nadmořskou výškou 663 metrů a také tím, že je nezalesněný, nabízí kopec kruhový výhled na část Novoměstska a Žďárska. Jak Vejdoch ke svému názvu přišel, si můžeme jenom domýšlet, hypotéz existuje několik, avšak nepodařilo se prokázat ani domněnku, že základem názvu se stalo jméno nějaké osoby. V 19. století při druhém vojenském mapování historické mapy kopec uvádějí jako Wedoch B. (Berg). Kóta u něj zapsaná je 347,74, nicméně jde o sáhy, v nichž se tehdy měřilo. Jeden staročeský sáh odpovídá 1,7928 metru.

Foto: Koruna Vysočiny

Cesta života

Nepřehlédnutelný vršek s výhledem byl díky své strategické poloze zajímavý i pro armádu. Podle doložených písemných zdrojů to bylo v roce 1866 v době prusko-rakouské války. Tehdy byla na kopci zřízena vojenská pozorovatelna a když rakouská vojska po prohrané bitvě u Hradce Králové narychlo ustupovala směrem k Olomouci, bylo v plánu rozmístění děl na jeho vrcholu. K tomu však už nedošlo.

Jednou ze zajímavostí Vejdochu jsou dvě lípy – západní z nich je česká a východní slovenská, přičemž v říjnu roku 1968 byly vysazeny jako připomínka půl století, které uplynulo od vzniku samostatné Československé republiky. O dalšího půlstoletí později pak na Vejdochu u příležitosti 100. výročí republiky přibyl další strom – tentokrát však nikoli skutečná dřevina, ale pískovcový Strom života, dílo sochaře Petra Váni, jenž je známý například i replikou Mariánského sloupu na pražském Staroměstském náměstí. Třímetrová skulptura na kopci představuje stromy propletené do kříže, kdy konce jeho ramen zdobí lipové listy ve tvaru srdce.

Foto: Koruna Vysočiny

Strom života

Ke Stromu života na vrcholu Vejdochu od jeho úpatí míří Cesta života, která na deseti kamenných zastaveních navozuje desatero v podobě pozitivních životních zásad, jimiž jsou víra, úcta, klid, vděk, život, slib, čest, pravda, rodina a dar. Jednotlivá zastavení vytvořil umělecký kovář Josef Tulis a prostřednictvím QR kódů na tabulkách si je možné poslechnout verše inspirované životními prožitky Rudolfy Vrbecké, obyvatelky Nového Města na Moravě, jež je sepsala ve svých 97 letech.

Foto: Koruna Vysočiny

Výhled z Vejdochu

K Jamám, obci s bezmála sedmi stovkami obyvatel, se vztahuje nejenom Strom života, jehož vztyčení bylo ideou tamního dlouholetého starosty Jiřího Šikla, ale i dva kameny při cestě, které mapují významné jamské události posledního století. Jde kupříkladu o první obecní volby a návrat legionářů v roce 1919, odlití tří nových kostelních zvonů v roce 1924, ale i otevření kulturního domu v roce 1975, dokončení stavby restaurace či zprovoznění zdravotního střediska o rok dříve, sloučení se Žďárem nad Sázavou v roce 1980, vznik samostatné obce o dvanáct let později, udělení práva používat prapor a znak v roce 1997, ale i získání titulu Vesnice Vysočiny 2013.

Zdroj: regionální web Koruna Vysočiny - www.korunavysociny.cz

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz