Výlet: Roubenky na každém kroku aneb jak se kdysi žilo na Horácku

Zaparkovat se dá třeba u vyhlášené restaurace v Daňkovicích, stejně jako se tam po či před túrou můžete občerstvit. Tamní kuchyně je vyhlášená. Nezapomeňte si také prohlédnout daňkovickou Toleranční modlitebnu vystavěnou podle pravidel Tolerančního patentu Josefa II., takže nemá věž ani zvony a její vchod je z polí. Červená značka vás pak povede na Buchtův kopec, a pokud se cestou občas otočíte, můžete se pokochat vyhlídkou na Žďárské vrchy. Na vrcholu kopce stojí objekt s nepřehlédnutelnou modrou kupolí patřící podniku Řízení letového provozu ČR, který je současně nejvyšším obydleným místem Českomoravské vrchoviny (883 m n. m.).

Dolů se pusťte po zelené turistické značce, po níž dorazíte do Krásného. Vesnička s katastrem rozkládajícím se po obou stranách někdejší zemské hranice Markrabství moravského a Království českého, kterou tvoří řeka Svratka, nabízí pohled na řadu původních horáckých stavení včetně Chalupy pod lípou, jež mimo ubytování nabízí i různé akce pro veřejnost. Lidovou architekturu najdete i ve vesničce Spělkov, přes kterou půjdete z Krásného po žluté značce až do Telecího. Tam se bude teprve na co dívat.

Spodní část na šesti kilometrech roztažené vesnice Telecí, kde je z tohoto důvodu dokonce šest autobusových zastávek, byla v roce 2004 vyhlášena vesnickou památkovou zónou. Předmětem ochrany jsou četné roubené chalupy, na něž navazují hospodářské budovy a společně tvoří uzavřené ‚poličské‘ dvory. Zástavba tím připomíná i období pobělohorské rekatolizace, kdy se mnoho pronásledovaných rodin uchýlilo na Vysočinu, osídlilo opuštěné statky a preferovalo vnitřní dvory skryté před zraky zvědavců. Typické jsou i dřevěné štíty – lomenice – sestavované do ozdobných vzorů. Ve vsi je k vidění také devítiboká stodola se šindelovou střechou, která jako jediná v kraji zůstala součástí původního uspořádání uzavřeného dvorce. Později se stodoly kvůli riziku rozšíření požáru budovaly opodál stavení.

Známá je Zpívající neboli Lukasova lípa, údajně druhý největší strom východních Čech. Podle odborníků je stará více než sedm století, obvod jejího kmene dosahuje bezmála dvanáct metrů, vysoká je šestadvacet metrů a uvnitř se nachází rozměrná dutina zabezpečená mříží. Ta je spojena s legendou o písmákovi, který v době pobělohorské přišel o svoje knihy a ve vykotlaném stromu při světle lojových svíček z vypůjčené Bible opisoval zakázané žalmy. U toho si prozpěvoval, a protože zvenčí byla dutina nepostřehnutelná, lidé jdoucí okolo tvrdili, že strom zpívá. Obyvatelé Telecího i okolí se v té době většinou hlásili k církvi bratrské či jiným reformačním směrům. Když pak v roce 1781 císař Josef II. vydal Toleranční patent, téměř stovka tamních rodin se okamžitě přihlásila k evangelické církvi.

Z Telecího trasa výšlapu pokračuje do Lačnova a poté po cyklotrase č. 4106 do Borovnice. Tam se zajděte podívat i na zrekonstruovaný objekt Feltlova mlýna, jehož kořeny sahají nejméně do 17. století. Pokračujte dál po cyklotrase, silnici II/ 353 i polních cestách až do Javorku. V malé vesničce s tradičními horáckými stavbami můžete využít možnost občerstvení v místní hospůdce, nebo v samoobslužném výčepu.

Po modré značce pak dorazíte na nedaleký kopec Štarkov, kde se tyčí pozůstatky hradu Skály. Unikátní sídlo ze tří stran tvořené skalami vzniklo v 70. letech 14. století a čekalo ho jen šest desítek let existence. V kamenných zdech postupně žili šlechtičtí majitelé, družina loupeživých rytířů, po bitvě u Lipan sirotci a závěrem dobytou a opuštěnou ruinou vzali zavděk penězokazci, kteří si v ní zřídili tajnou dílnu. Nakonec byly zbytky hradu zavaleny, aby se tam již nikdo nemohl usadit. Historii Skal zmapoval dvě desítky let trvající archeologický výzkum – četné artefakty jsou k vidění v brněnském Moravském zemském muzeu. Až prozkoumáte hrad, vydejte se po červené značce, která vás přes Jimramovské Paseky zavede zpět do Daňkovic.

Doporučená trasa: https://mapy.cz/s/returehuca

Zdroj: regionální web Koruna Vysočiny - www.korunavysociny.cz