Hlavní obsah
Cestování

Výlet za pokladem, partyzány i kostely na pomezí Vysočiny a jižní Moravy

Médium.cz je otevřená blogovací platforma, kde mohou lidé svobodně publikovat své texty. Nejde o postoje Seznam.cz ani žádné z jeho redakcí.

Foto: Se souhlasem autora Miloše Neumana

Dřevěný most v Černvíru

Vydejte se na výlet z Nedvědice, který nabízí cestu historií, přírodními památkami i legendami. Navštivte expozici stříbrných mincí, dřevěný most v Černvíru, vyhlídky v Křížovicích a Chlébském údolí.

Článek

Sedmnáct kilometrů je dlouhý výlet se startem v Nedvědici, malebném městysi na rozhraní Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje. Trasa nejdříve vede „na městečko“, tedy do centra Nedvědice, kde se nachází turistické informační centrum a je k vidění ojedinělá expozice mincovního pokladu. Zahrnuje celkem 284 stříbrných mincí nalezených v zemi u nedalekého Dolního Čepí, které pocházejí z období od druhé poloviny 16. století do třicetileté války. A protože nález nebyl v lokalitě pouze jeden, s největší pravděpodobností v roce 2025 by do vitrín mělo přibýt ještě dalších 699 stříbrných mincí, které aktuálně procházejí procesem konzervace.

Otázkou už zřejmě navždy zůstane, za jakých okolností se stříbrňáky představující dnes jednu z mála mincovních expozic v republice do země dostaly. Jako jedno z možných vysvětlení se nabízí, že s ohledem na širokou škálu platidel pocházejících z mnoha evropských zemí šlo o válečnou kořist, kterou si v době obléhání Pernštejna Švédy v květnu 1645 v těch místech někdo uložil - možná některý z důstojníků. Odpověď na otázku, proč si onen člověk poklad později nevyzvedl, rovněž zůstává bez jednoznačné odpovědi. Třeba to nestihl, anebo padl v boji? Mince však poté přečkaly v zemi více než čtyři a půl století, než se náhodou opět objevily na denním světle.

Foto: Se souhlasem autora Romana Šulce

Muzeum stříbrného mincovního pokladu v Nedvědici

Červená značka poté kopíruje tok řeky Svratky směrem do nedalekého Černvíru, kde upoutá pozornost nejstarší dřevěný krytý most na Moravě. Přemostění se šindelovou střechou bylo z jedlového a dubového dřeva postaveno v roce 1718, spojuje dvě části vsi, je dlouhé dvaatřicet a široké 2,6 metru. Za zhlédnutí stojí rovněž kostel Nanebevzetí Panny Marie z roku 1228 stojící na ostrohu nad řekou, v jehož interiéru jsou vzácné dřevořezby a rovněž pozoruhodné gotické fresky, které byly objeveny až koncem 60. let 20. století. Bez zajímavosti není ani oltář, který kdysi sloužil v kostele v Mušově, vesnici zatopené Novomlýnskými nádržemi.

Foto: Se souhlasem autora Miloše Neumana

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Černvíru

Další část trasy vede prvně po červené a následně po modré turistické značce. Po cestě stoupající lesem se dostanete k osadě Křížovice. Té dominuje kaple sv. Cyrila a Metoděje a poté, co projdete kolem Galerie z ruky zaměřené na moderní umění, na konci vsi se nabízí atraktivní výhledy na Doubravník a Nedvědici rozkládající se v údolí řeky Svratky. Pak zbývá už jenom otočka zpět a u kapličky následuje cesta po modré značce kopírující silničku do Skorotic. Obdélníkové návsi obce, kam první osadníci přišli někdy na přelomu 12. a 13. století a nyní je i křižovatkou turistických cest, dominuje kaplička se šindelovou střechou a vedle stojícím mramorovým křížem. Zajímavá je rovněž nízká obdélníková budova bývalé školy z roku 1895, do níž žáci naposledy chodili v roce 1956. Severovýchodně od Skorotic údajně stávalo město Přibyslavice, které se podle legendy propadlo do země, ale svině prý později ze země vyryly přibyslavický zvon. Když se před lety v místech prováděl archeologický výzkum, přinesl nálezy keramiky a železných předmětů ze 14. století.

Foto: Koruna Vysočiny

Vyhlídka u Křížovic

Ze Skorotic trasa výšlapu vede nejdříve po silničce směrem k osadě Chlébské, kam z ní vpravo uhýbá zelená značka mířící do údolí Chlébského potoka. To bývá středem pozornosti zejména na jaře, kdy podél břehů potoka rozkvétají tisíce chráněných bledulí jarních, které jezdí obdivovat davy turistů z celé republiky. V Chlébském stojí za pozornost kaple sv. Křtitele, dřevěné roubené domy, ale třeba i původní a dosud funkční čtyřkolová hasičská stříkačka firmy R. A. Smeykal umístěná v proskleném přístřešku. Tu tamní dobrovolní hasiči vystavili u příležitosti 100. výročí založení SDH Chlébské v roce 2001.

Foto: Koruna Vysočiny

Rouubenky v Chlébském

Z Chlébského se vydejte po silnici z kopce k nedalekému Dolnímu Čepí. Na rozcestí pod Horním Čepím uvidíte partyzánský památník v podobě monumentu se čtyřmi nepravidelnými trojúhelníkovými tvary, jenž byl odhalen 6. května 1975 jako připomínka působení štábu partyzánské brigády Jermak v Horním Čepí. Nápisy na památníku upomínají i na odbojovou činnost skupin Jan Kozina a Zarevo, které v oblasti v době druhé světové války působily a podporovali je také místní obyvatelé. Monument, jenž je kulturní památkou, k 30. výročí osvobození republiky sovětskou armádou brigádnicky vybudovali lidé z Dolního a Horního Čepí i okolí za podpory pracovníků Uranových dolů v Dolní Rožínce.

Foto: Koruna Vysočiny

Partyzánský památník v Dolním Čepí

V Dolním Čepí poutá pozornost kolemjdoucích starobylý kostel sv. Václava, jehož vznik se datuje do 15. století, nicméně někteří historici se domnívají, že by mohlo jít už o první polovinu 13. století. Každopádně za dobu své existence prošel pouze minimálními stavebními úpravami. Cesta dál vede po komunikaci proti proudu řeky Svratky až k hlavní silnici procházející Ujčovem a po červeném značení zpět k Nedvědici. Cestou se ještě nabízí možnost osvěžení vodou ze studánky Slovanky nacházející se na okraji chatové oblasti nedaleko rozcestí Pod Heršinkou. Pramen byl upraven už v roce 1839 a v průběhu let opakovaně obnoven, naposledy v roce 2014.

Foto: Koruna Vysočiny

Kostel sv. Václava v Dolním Čepí

V Nedvědici se závěrem nezapomeňte ještě jednou zastavit v turistickém centru – tentokrát pro regionální suvenýr v podobě Pernštejnského elixíru, pokud jste tedy skleněnou láhev s originální pečetí i obsahem nenesli celou cestu s sebou. Bylinný likér podle speciální receptury je možné v Nedvědici zakoupit od roku 2004, vyráběný je v Palírně u Zeleného stromu, protože i ta má stejně jako Nedvědice spojitost s Pernštejny. Právě Vilém II. z Pernštejna v roce 1518 udělil domu U Zeleného stromu společně s třiceti dalšími prostějovskými domy várečné právo.

Doporučená trasa výletu: https://mapy.cz/s/dojafosufe

Zdroj: regionální web Koruna Vysočiny - www.korunavysociny.cz

Máte na tohle téma jiný názor? Napište o něm vlastní článek.

Texty jsou tvořeny uživateli a nepodléhají procesu korektury. Pokud najdete chybu nebo nepřesnost, prosíme, pošlete nám ji na medium.chyby@firma.seznam.cz.

Sdílejte s lidmi své příběhy

Stačí mít účet na Seznamu a můžete začít psát. Ty nejlepší články se mohou zobrazit i na hlavní stránce Seznam.cz