Článek
Doporučená trasa: https://mapy.com/s/haretekebe
Start zhruba dvacetikilometrového výšlapu je v Radešíně, malé vysočinské vesničce v okrese Žďár nad Sázavou. Její výraznou dominantou je zámek, jenž začátkem 17. století vznikl z někdejší tvrze. O sto let později pak nechal opat žďárského cisterciáckého kláštera Václav Vejmluva provést jeho přestavbu a rozšíření, aby plnil funkci letohrádku pro odpočinek významných zástupců církve. Autorem návrhu byl patrně významný architekt Jan Blažej Santini Aichel, kterému v té době opat zadal řadu projektů v regionu, nicméně zcela jistě to doloženo není. Další přestavba, tentokrát klasicistní, přišla na řadu až po zrušení žďárského kláštera, přičemž v 19. století byl založen okolní park. Řadu necitlivých zásahů zámek doznal v druhé polovině 20. století, tudíž v roce 2005 získali stávající majitelé prakticky ruinu. Objekt postupně opravují, přičemž takzvaný Balónový zámek je dnes známý provozováním letů horkovzdušných balónů. Občerstvit se je možné v restauraci Balónového hotelu s pivovarem na břehu Pivovarského rybníka.

Balónový zámek v Radešíně
Z Radešína trasa zamíří nejdříve po červené značce před rozcestí u Sklenského rybníka, dále po cyklotrase 5259 a následně po žluté značce přes lesy a mezi rybníky Horní a Dolní Tis a cestou mezi poli do Pikárce. Odtud po silnici II/360 dorazí do vedlejšího Moravce. Nejdříve obejde část vsi zadem kolem hřbitova a poté si stojí za to udělat malou odbočku do středu obce k zámku vedle kostela Nalezení a povýšení svatého Kříže. Šlechtické sídlo, jehož současný klasicistní vzhled pochází z první poloviny 19. století, kdy zámek po požáru prošel obnovou, je nepřístupné. V objektu se nachází depozitář brněnského Moravského zemského muzea, nicméně volně k prohlédnutí je tříhektarový zámecký anglický park s řadou vzácných dřevin, které na konci 19. století nechal vysadit zámecký pán Gabriel Ludwig Franz Ghislain hrabě Gudenus (1853–1915), jenž se sám věnoval dendrologii. K nejvzácnějším dřevinám patří borovice Jeffreyova, jedle stříbrná, magnolia soulangiana či třeba barevné formy javoru.

Zámek v Moravci
Další část putování vede po cyklotrase 5256 mířící do Mirošova, za nímž je pod Mirošovským vrchem v provozu lom na amfibolit. Z Mirošova trasa vede po spojovací silničce ústící na komunikaci II/360 a za ní po pěšině k Bobrové. Na zalesněném kopci Valy, který se vypíná vpravo, kdysi stával hrad totožného jména, který byl postaven ve 13. století, avšak dlouho svému účelu nesloužil – o sto let později se již uvádí jako pustý. Dnes na vršku zbyly pouze terénní pozůstatky valů.
Kolem rybníka Kaňovec cesta pokračuje do Bobrové, městyse, který vznikl sloučením Dolní a Horní Bobrové. V Dolní Bobrové stojí filiální kostel sv. Markéty a dominantou Horní Bobrové, respektive celého dnešního městečka je kostel sv. Petra a Pavla, jehož barokní přestavba ze středověkého svatostánku byla na zadání opata Vejmluvy podle návrhu architekta Santiniho dokončena v roce 1722. Architekt obdélníkovou loď přilehlou k západní věži využil jako nové kněžiště a v místě původního vyprojektoval novou chrámovou loď, takže kostel získal opačnou orientaci, než bývá zvykem. V letní sezoně nebo po předchozí domluvě se v Bobrové nabízí také možnost návštěvy unikátního Muzea panenek. To je umístěno ve zrekonstruované budově staré školy a prohlédnout si je v něm možné soukromou sbírku čítající na dva tisíce panenek z různých období.

Kostel sv. Petra a Pavla v Bobrové
Po trase naučné stezky a poté i červené turistické značce vede poslední úsek výšlapu. Cesta směřuje zčásti proti proudu řeky Bobrůvky, na jejímž opačném břehu se vedle Bílkova mlýna tyčí pětadvacet metrů vysoká památná lípa, až vyústí na silnici II/388 před radešínským zámkem.
Zdroj: regionální turistický web Koruna Vysočiny - www.korunavysociny.cz