Článek
Představte si ten okamžik, kdy lidské ucho poprvé slyšelo hlas zaznamenaný mechanickým zařízením. Dne 19. února 1878 se stal tento sen skutečností, když Thomas Edison patentoval svůj revoluční vynález – fonograf. Tento přístroj, založený na principu záznamu a přehrávání zvuku, navždy změnil způsob, jakým lidstvo sdílelo hudbu, zpěv i mluvené slovo.
Ono to funguje
Edison, na rozdíl od svých vynálezů předchůdců, vymyslel fonograf ne jako pouhý experiment, ale jako praktický přístroj. Jeho zařízení umožňovalo zachytit zvukové vlny a zaznamenat je na fonografický válec. Představte si, jak se asi cítil, když se ozývaly první zaznamenané tóny – mluvené slovo, později i hudba. Vše ještě poněkud nemotorně zabalené do praskajícího aranžmá a spousty šumu, ale byl to zázrak.
Když umělci nahrávali své umění mechanicky
Ani v době už běžného používání fonografu nebyly možnosti nahrávání téměř nekonečné jako dnes. Každé zaznamenání bylo závazným výkonem. Umělci museli své skladby, projevy či recitace pečlivě nacvičit, protože se nahrávalo „na ostro“. Neexistovala žádná následná editace či postprodukce. Veškerá magie se odehrávala v reálném čase, kdy bylo nutné dodat perfektní výkon na první pokus.
Tato skutečnost přidávala nahrávkám zvláštní kouzlo – každý záznam byl unikátním dílem, ve kterém se snoubila nervozita, umělecká zručnost a technická preciznost. Umělci si tak byli vědomi, že záznam jejich hlasu či hudby není jen obyčejnou kopii, ale autentickým záznamem jejich okamžiku. Ať už šlo o nahrávání populárních písní, poezie nebo projevů, každý výkon měl své neopakovatelné kouzlo, protože šance na opakování byla omezená.
Jak fonograf fungoval? Mechanický zázrak své doby
Fonograf byl technicky jednoduchý ale zároveň geniální. Fungoval na čistě mechanickém principu, kdy se zvuk přenášel na voskový válec pomocí jehly.
Princip nahrávání
1. Zvuk byl zachycen přes akustický trychtýř – tedy velkou plechovou troubu, která směrovala zvukové vlny na vibrující membránu.
2. Membrána přenášela vibrace na jehlu, která zapisovala zvukové vlny do válce.
3. Válec se otáčel ručním nebo hodinovým mechanismem a jehla do něj mechanicky ryla drážku odpovídající zvukovým vibracím.
Princip přehrávání
1. Když byl válec jednou záznamem „popsaný“, bylo možné jej přetočit na začátek.
2. Jehla se opět spustila do vyryté drážky a díky vibracím přenesla zpět pohyb na membránu.
3. Membrána rozechvěla vzduch, čímž se reprodukoval původní zvuk.
Zvuk se tedy mechanicky vyřezával do válce a zpětně přehrával stejně jednoduchým způsobem – vibrace jehly ve vyřezané drážce se zpět převedly na zvukový signál.
Cesta od voskových válců k digitálnímu věku
Dnes se, když si poslechneme naši oblíbenou hudbu na streamovacích službách nebo si snadno zaznamenáme hlasový záznam na chytrý telefon, je těžké si představit, jak „zázračně“ působil první fonograf. Tento kontrast mezi minulostí a přítomností nám připomíná, jak daleko jsme se za těch necelých 150 let dostali. Z voskových válců, jsme přes vinylové desky a magnetické pásky, CD a DVD přešli k digitálním formátům, jež umožňují uchovávat obrovské množství dat a přenášet je okamžitě po celém světě. Bezdrátově. Přesto si i dnešní milovníci hudby stále váží fonografu, neboť symbolizuje počátek cesty ke zvukové revoluci.
Je to příběh o lidské kreativitě, vytrvalosti a neustálém hledání nových způsobů, jak uchovat a sdílet naše zkušenosti a emoce . Každý tón, který dnes slyšíme, má své kořeny v tom nezdolném duchu, který přivedl Edisona k jeho vynálezu.
Použité zdroje:
Ve videu níže můžete vidět původní fonograf:
