Článek
Politická debata je někdy zvláštní divadlo. Vznikne pravidlo, které od počátku nedává moc smysl, a když se nakonec zruší, působí to jako senzace století. To je i případ zdanění kapitálových zisků nad 40 milionů korun. Kdo by podlehl heslům opozice, mohl by nabýt dojmu, že ministr financí právě obdaroval nejbohatší Čechy obálkou plnou peněz - zatímco všem ostatním jen bere. Jenže realita je trochu méně dramatická, a ještě víc nudná: stát prostě jen uklidil nesystémový nesmysl.
Daň, která trestala jen „moc velký úspěch“
Zkuste si to představit. Prodáte svou firmu, nebo se vám vydaří investice, vyděláte 39 milionů – a stát řekne: „V pořádku, nic nám neplaťte.“ A nikdo si na to pochopitelně nestěžuje. Ale pokud vyděláte milionů 40, už vás vezme finančák do parády. To není daňová logika, to je spíš příběh o Popelce, kde kouzlo bůhví proč končí o půlnoci. Zkuste si vymyslet důvod, proč zrovna od 40 milionů…
Vícenásobně zdaněné peníze
Navíc je dobré a důležité připomenout, že kapitálové zisky nejsou žádný dar z nebe. Peníze, které se v nich zhmotní, musel nejprve někdo svou prací a/nebo šikovností vydělat a samozřejmě prošly už několika koly výběru daní.
- Firma odvedla daň ze zisku.
- Zaměstnanci odvedli daně a odvody.
- Investor zaplatil daň z dividend (srážkou 15 %).
Ale státu to přijde málo? Jistě, přihodíme ještě jednu daň navrch, coby ne.
Dárek? Nebo jen návrat k logice
Kritici mluví o „dárku pro miliardáře“. Jenže jaký dar je to pro někoho, kdo si stejně může koupit daňovou optimalizaci v Lucemburku? Realita je taková, že stát by na téhle dani vybral směšné částky. Symbolické gesto, které ale dávalo signál: „Když se vám příliš daří, budete potrestáni.“
Zrušení této hranice neznamená, že jsme se rozhodli nadržovat miliardářům. Znamená to, že jsme si přiznali, že buď budeme kapitálové zisky danit všem od první koruny, nebo je necháme být. Vybrat si náhodných 40 milionů jako kouzelnou hranici, za níž už asi začíná hřích, prostě nedává smysl.
Proč by nás to mělo zajímat
Možná si řeknete – mně se to netýká, 40 milionů fakt nevydělám. Pokud stát nastaví pravidla, která jsou nesrozumitelná a postavená na populismu místo na logice, týká se to nakonec nás všech. Protože zítra může hranice padnout i u něčeho, co se už dotkne každého. Co třeba taková slovenská daň z bezhotovostního převodu? Ale nebojte, bude třeba od, co já vím, 8000 kč. Takže nájem bez ní už nezaplatíte, teda pokud neplatíte do 8 tis. Kč.
Závěrem
Zrušení zdanění kapitálových zisků nad 40 milionů korun je krok, který zní asociálně, ale ve skutečnosti je návratem k racionálnímu uvažování. Daně mají být jednoduché, předvídatelné a hlavně férové. A férovost znamená jedno: netrestat úspěch.
