John Eisenman - hrdina, který pomstil dceru nebo vrah?

Táta hrdina

Když policie zatkla Johna Eisenmana, jeho příběh vypadal na první pohled jako z akčního filmu: zabil muže, který měl jeho nezletilou dceru prodat do sexuálního byznysu. Internet si okamžitě vybral stranu. Pro sociální sítě nebyl vrahem, ale otcem, který udělal to, co by podle nich „udělal každý táta“.

Policie uvedla, že Eisenman Sorensena v listopadu 2020 unesl. Po krátké intenzivní konfrontaci ho svázal, dal do kufru auta, bil ho do hlavy a opakovaně bodal. Vůz pak zaparkoval na odlehlém místě v severní části okresu Spokane. Tělo zůstalo v kufru téměř rok, než si auta všimli nenechavci, kteří si z něj chtěli něco odnést a objevili tak ostatky.

Eisenman tvrdil, že jednal po zjištění, že Sorensen měl jeho dceru prodat v oblasti Seattlu za tisíc dolarů. Právě tahle věta z něj udělala na sociálních sítích symbol otcovské pomsty. Jeho snoubenka Brenda Krossová tehdy veřejně říkala, že je na něj „hrdá“, a na podporu Eisenmana se dokonce vybíraly peníze.

Důkazy chybí

Jenže vyšetřovatelé nikdy nenašli důkazy, že by Sorensen byl zapleten do jakéhokoli nezákonného obchodu s Eisenmanovou dcerou. Podle soudních dokumentů se v komunikaci mezi Sorensenem a dívkou nic podezřelého nenašlo; policie také uváděla, že Eisenman přiznal, že byl v době vraždy mladého muže pravděpodobně pod vlivem metamfetaminu.

Andrewova rodina od začátku odmítala, že by byl zapojený do sexuálního obchodování. Popisovala ho jako zranitelného mladého muže s autismem a dětskou mozkovou obrnou, kterého adoptovali a o kterého pečovali. Jeho blízcí u soudu mluvili nejen o vraždě, ale i o bolesti která přišla když internet rychle přijal obvinění proti Andrewovi jako fakt.

Ukázalo se, že do vraždy je zapletena i Eisenmanova snoubenka Brenda Krossová. Policie ji zatkla v roce 2022 s tím, že měla být aktivní účastnicí činu. Nakonec se přiznala k zabití prvního stupně a dostala osm a půl roku vězení.

Rozsudek přišel v březnu 2025

Sám Eisenman se v listopadu 2024 přiznal k vraždě prvního stupně. V březnu 2025 mu soudkyně Annette Pleseová uložila trest 25 let vězení. Státní zástupce ho označil za hlavního pachatele.

Soud Johnu Eisenmanovi uložil 25 let vězení za vraždu prvního stupně, přestože žalobce i obhajoba v rámci dohody navrhovali nižší trest kolem 22 let. Během jednání zaznívaly emotivní výpovědi rodiny Andrewa Sorensena, která opakovaně připomínala, že policie nikdy nenašla důkazy o údajném sexuálním obchodování.

Eisenmanova obhajoba stavěla na tom, že nešlo o chladnokrevného násilníka s kriminální minulostí — jeho právník Robert Cossey upozorňoval, že Eisenman nikdy nebyl odsouzen za závažný trestný čin a celý život pracoval v dobře placených fyzicky náročných profesích. Podle Cosseyho si jeho klient motiv nevymyslel a skutečně věřil tomu, že jeho dcera byla obětí zneužívání.

Eisenman prý původně chtěl jít před porotu a veřejně vysvětlit svou verzi příběhu. Nakonec se ale rozhodl přiznat vinu, protože nechtěl rodinu Sorensenových znovu vystavit dlouhému soudnímu procesu. Jeho právník zároveň řekl, že Eisenman počítá s tím, že ve vězení zemře. Opravdu věří své verzi příběhu? Je mstitelem, který přijal svůj trest? Soudkyně při vynesení rozsudku zdůraznila brutalitu činu i fakt, že pro hlavní motiv vraždy nikdy nebyl předložen jasný důkaz.

Slabé místo příběhu

Eisenmanova dcera, kvůli které měl být celý čin údajně spáchán, nikdy neposkytla větší veřejný rozhovor ani detailní svědectví. Nenašel jsem žádné veřejné vyjádření, kde by podrobně popsala, zda ji Andrew Sorensen skutečně prodal. Většina informací pochází pouze z toho, co policii tvrdil John Eisenman po svém zatčení.

Možná právě její mlčení říká o celém příběhu nejvíc. Pokud by veřejně potvrdila otcova tvrzení, pravděpodobně by se z Johna Eisenmana definitivně stal v očích části veřejnosti „otec-mstitel“. Jenže ona nikdy otevřeně nevystoupila. Důvodů může být mnoho — trauma, strach, pocit viny nebo snaha zmizet z příběhu. Podle některých zdrojů má možná problémy s drogami. Stejně tak je ale možné, že realita ještě zamotanější, než jak ji po zatčení popsal její otec.

Na začátku byl virální příběh: zoufalý otec, ztracená dcera, predátor a spravedlivá pomsta. Jenže skutečnost byla mnohem temnější. Nebyl to příběh o hrdinovi, který zachránil dítě. Byl to příběh o muži, který uvěřil — nebo chtěl uvěřit — vlastní verzi pravdy a za tu pak někdo jiný zaplatil životem. A nebo je to úplně jiný příběh, jehož skutečný průběh se nikdy nedozvíme.

Ale rozhodně je to také příběh o tom, jak rychle dokáže internet někoho odsoudit, z někoho udělat hrdinu a jak špatně se to bere zpátky.