Kartel CJNG si snadno spletete s armádou

Na první pohled je to vojenská kolona - obrněné auto za autem, Pick-upy s pancéřováním, na korbách těžké kulomety, všude kam se podíváte moderní uniformy, balistické helmy, taktické vesty. Na první pohled to působí jako průjezd speciální vojenské jednotky. Jenže tady nejde o armádu ani o policii, ale o „vojáky“ jednoho z nejbrutálnějších drogových kartelů současnosti – Cártel de Jalisco Nueva Generación, zkráceně CJNG.

Právě CJNG se stal symbolem toho, jak daleko může zajít militarizace organizovaného zločinu. V terénu je snadno zaměníte za státní ozbrojené složky – jen s tím rozdílem, že neuznávají žádná pravidla a jejich jediným cílem je kontrola území a toku peněz z drog.

Kořeny CJNG sahají k takzvanému Milenio kartelu, napojenému na mocný Sinaloa Cartel. Po zabití šéfa „Nacho“ Coronela a vlně zatýkání se původní struktura rozpadla. Jedna z větví se však odtrhla, získala zázemí ve městě Guadalajara a začala psát vlastní příběh. Nový kartel si říkal Jalisco New Generation – nová generace z Jalisca.

V čele stojí Nemesio Rubén Oseguera Cervantes, „El Mencho“. Pod jeho vedením se CJNG během pár let vypracoval z regionální skupiny na jednoho z nejmocnějších hráčů v Mexiku a hlavního rivala Sinaloy. Pomohla tomu agresivní expanze, brutální násilí a schopnost rychle využít nové drogové trendy: metamfetamin a později fentanyl. Právě fentanyl dnes představuje hlavní motor obřích zisků, díky nimž si kartel může dovolit výbavu, o které se mnoha bezpečnostním složkám může leda zdát.

Na přelomu února 2026 mexické úřady oznámily, že „El Mencho“ byl zabit při rozsáhlé vojenské operaci v horách Jalisca. Zásah připravovaný i s pomocí amerických zpravodajských služeb okamžitě spustil vlnu odvetného násilí – vypalované auta, zablokované dálnice a střety s Národní gardou. Smrt šéfa ale zřejmě organizaci sama o sobě nezlomí. CJNG funguje spíše jako volná síť „franšíz“ – lokálních buněk, které mají vlastní velení i ekonomiku. V některých regionech může boj o nástupnictví naopak násilí ještě zvýšit.

Na začátku druhé dekády se CJNG výrazně připomněl, když se ve videích na internetu objevila skupina nazývající se „Matazetas“ – „zabijáci Zetas“. Maskovaní ozbrojenci v nich slibovali „očistit“ některé státy od konkurenčního kartelu Los Zetas a stavěli se do role samozvaných ochránců obyvatel. V praxi šlo samozřejmě o boj o teritorium, ale bylo jasné, že CJNG umí pracovat s veřejným obrazem a propagandou.

Kartel se rychle šířil z pacifického pobřeží na východní stranu Mexika, přebíral pašerácké trasy, bojoval s regionálními skupinami a postupně se stal jedním z hlavních dodavatelů kokainu, metamfetaminu a později fentanylu na sever. S růstem území a počtu soupeřů rostla potřeba ozbrojené síly. A právě tady se z drogového kartelu začala stávat „armáda“.

Namísto klasických gangů v džínách a s pistolí za pasem začaly do ulic mexických měst vyjíždět kolony pick-upů plné vojáků v jednotných uniformách, s taktickou výstrojí a zbraněmi, které byste čekali spíš u jednotek rychlého nasazení než v rukou zločinců.

Pokud se podíváte na záběry, které mexická armáda přisuzuje elitní jednotce CJNG nazývané „Grupo Élite“, uvidíte desítky mužů v takřka identickém vybavení. Maskáčové uniformy, balistické helmy moderního střihu, plátové nosiče s balistickými vložkami, rukavice, nákoleníky, komunikační prostředky.

K tomu přidejte jasně viditelné nápisy „CJNG“ nebo „Grupo Élite“ na vestách, helmách i vozidlech. Kartel vědomě pracuje s vizuálem, který připomíná profesionalizované speciální jednotky, ale zároveň si buduje vlastní „brand“. V některých případech mají jednotliví členové i jmenovky či volací znaky, což působí až bizarně – jako by šlo o regulérní součást ozbrojených sil.

Analýzy zabavené výstroje ukazují, že CJNG běžně používá kopie moderních balistických přileb, kvalitní plátové nosiče, radiostanice, a u části jednotek i noktovizory či optiku, která se jinak objevuje u armád západního typu. To je pro mnoho mexických policistů, kteří stále vyrážejí na zásahy v lehce improvizované výstroji, frustrující realita.

Snad nejikoničtější ukázkou militarizace CJNG jsou takzvané „monstruos“ – improvizované obrněné vozy. Jde o běžné pick-upy nebo nákladní auta, která kartel obalí ocelovými pláty, mřížemi a přidá střílny. Vznikne tak jakýsi domácí obrněnec, schopný odolat palbě z běžných zbraní a v některých případech i menším výbuchům.

Uvnitř je prostor pro přepravu celé jednotky, na střeše často najdete otvor s lafetovaným těžkým kulometem nebo granátometem. V některých případech byly tyto „narco-tanky“ nalezeny ukryté v návěsech kamionů, připravené k rychlému přesunu na jinou frontu. Kartel je tak může nasadit stejně flexibilně, jako armáda přesouvá obrněné jednotky podle aktuální potřeby.

Pro mexické vojáky a policisty znamená střet s takovým monstrem úplně jinou úroveň rizika než klasická přestřelka v ulici. Čelí vozidlu, které dokáže přiblížit ozbrojenou skupinu na dosah a zároveň ji chrání před palbou.

Standardní výzbroj členů CJNG tvoří dobře známé útočné pušky typu AK-47 a AR-15/M4, pistole, brokovnice a lehké kulomety. To samo o sobě není u mexických kartelů nic neobvyklého. CJNG ale jde dál.

Ve výbavě se běžně objevují těžké kulomety větších ráží, protitankové a protiletadlové zbraně, granátomety a dokonce i pušky ráže .50 BMG. Ty jsou schopné ničit lehce pancéřovaná vozidla i nízko letící vrtulníky.

Mnoho z těchto zbraní pochází z legálního civilního trhu v USA. Pušky, optiky a doplňky jsou v některých státech relativně dostupné, a když se spojí volný trh se zbraněmi na sever od hranice s dobře organizovaným pašeráckým systémem na jihu, výsledkem je arzenál, který by leckterý stát využil v regulérním válečném konfliktu.

CJNG navíc – podobně jako některé teroristické organizace – experimentuje s moderními technologiemi. Záběry z Michoacánu ukazují komerční drony upravené k nošení a shazování improvizovaných bomb. V jiných oblastech se objevují nášlapné miny a improvizovaná výbušná zařízení, která poškozují vojenské konvoje i civilisty. To všechno přibližuje boj s kartelem spíš realitě asymetrické války než policejní práci.

Zvláštní kapitolou je elitní jednotka CJNG známá jako „Grupo Élite“. Právě ona se objevuje v nejznámějších videích – dlouhé kolony obrněných vozidel, disciplinované řady vojáků, povely, choreografie připomínající přehlídku.

Smysl je dvojí. Na jedné straně jde o reálnou bojovou sílu, nasazovanou v klíčových konfliktech v problematických státech jako Michoacán nebo Guanajuato. Tady má Grupo Élite sloužit jako kladivo, které rychle a brutálně rozdrtí soupeře. Na druhé straně jde o sofistikovanou propagandu. Videa mají ukázat rivalům, obyvatelům i státu, že CJNG není „banda uličníků“, ale organizace s vlastní „armádou“, které se má každý bát.

Pro část mladých mužů v chudých oblastech Mexika může mít taková estetika bohužel i náborový efekt. Místo toho, aby viděli v kartelu jen brutální zločineckou skupinu, vnímají téměř filmovou verzi elitní jednotky – s uniformami, zbraněmi a domnělým statusem.

Mexické kartely se přirozeně vyvíjejí. Sinaloa Cartel, dlouho vnímaný jako „král“ podsvětí, má také své ozbrojené složky – například Gente Nueva nebo různé frakce napojené na „děti“ bývalého bosse El Chapa. Ty rovněž disponují moderními zbraněmi a často využívají bývalé vojáky či policisty.

Rozdíl je v tom, jak moc se CJNG nebojí ukazovat. Zatímco Sinaloa bývá fragmentovanější a v některých regionech spoléhá více na korupci a „tiché dohody“, CJNG staví na agresivní expanzi a spektakulárním násilí. Veřejné přehlídky kolon obrněnců s logem kartelu, videa Grupo Élite nebo otevřené útoky na armádní jednotky jsou v poslední dekádě častěji spojovány právě s Jalisckým kartelem.

Historicky se s vysokou mírou militarizace pojily i skupiny jako Los Zetas, tvořené z velké části bývalými elitními vojáky. V posledních letech jsou ale oslabeny a rozdrobeny, zatímco CJNG převzal v mnoha regionech roli hlavního „paravojenského“ aktéra.

To, že zločinecká organizace vizuálně i taktickým vybavením připomíná armádu, má několik zásadních důsledků.

Pro samotné bezpečnostní složky je každá konfrontace s CJNG mnohem riskantnější. Místní policie, často hůře vycvičená a vybavená, se ocitá v situaci, kde stojí proti soupeři s lepšími zbraněmi, obrněnými vozidly a silnější logistikou. Není výjimkou, že jejich patroly spadnou do léčky, pod minometnou palbu nebo skončí pod palbou z těžkých kulometů.

Civilisté se navíc ocitají v permanentní nejistotě. Když do jejich města vjede kolona pick-upů plných ozbrojenců v uniformách, často netuší, zda vidí armádu, Národní gardu nebo kartel. Rozdíl poznají až ve chvíli, kdy začnou mizet lidé nebo kdosi přijde vybírat „daň za ochranu“.

Rozsah a brutalita násilí mají mezinárodní dopady. CJNG je dnes jedním z hlavních zdrojů fentanylu, který v USA i jinde ročně zabíjí desetitisíce lidí. Obchod s touto látkou, vyrobenou v mexických laboratořích z prekurzorů dovezených z Asie, výrazně mění povahu drogového trhu – a zároveň přináší kartelu takové zisky, že si může dovolit fungovat jako polovojenská organizace. Není náhodou, že americké úřady začaly CJNG označovat nejen za drogový kartel, ale i za teroristickou organizaci.

Při pohledu na obrněné pick-upy, moderní optiku a balistické vesty je možná lákavé mluvit o „armádě“ CJNG. Je ale důležité si neustále připomínat, že za tím vším stojí zločinecká organizace.

CJNG systematicky vraždí civilisty i soupeře, unáší a mučí lidi, vydírá celé komunity, ničí rodiny. Prostřednictvím drog destabilizuje regiony a podkopává legitimitu státu. Všechny ty helmy, taktické vesty a obrněná vozidla nejsou znakem profesionality v zájmu veřejnosti, ale jen další nástroj teroru.

Zdroje:

https://ct24.ceskatelevize.cz/clanek/svet/po-zabiti-sefa-kartelu-zasahly-nekolik-mexickych-statu-nasilnosti-370628

https://en.wikipedia.org/wiki/Jalisco_New_Generation_Cartel

https://mexiconewsdaily.com/news/2-convoy-videos-were-the-work-of-jalisco-cartels-elite-group-army-chief/

https://www.dea.gov/sites/default/files/2025-07/2025NationalDrugThreatAssessment.pdf

https://vpc.org/studies/longrangeterror.pdf