Článek
Na první pohled se může zdát, že čeští praktičtí lékaři v soukromém sektoru mají ve srovnání se svými kolegy „ve státním“ výrazně nižší příjmy. Podle zveřejněných dat z roku 2023 dosahuje jejich průměrná mzda „pouhých“ 58 700 Kč měsíčně. Ve veřejném sektoru přitom průměrný plat praktika dosahuje 98 300 Kč. Není to poněkud nefér?
Srovnávat čísla, aniž bychom věděli, co se za nimi skrývá, je ošemetné a, jak uvidíte, realita může být prvnímu dojmu velmi vzdálená. Podívejme se na rozdíly mezi mzdami a platy lékařů a na to, proč to není jednoduché srovnání.
Mzda vs plat - jaké jsou reálné příjmy praktických lékařů?
Pojďme si krátce vysvětlit rozdíl mezi platem a mzdou. Plat je odměna, kterou dostává lékař pracující ve zdravotnickém zařízení zřízeným veřejným zřizovatelem (např. státem nebo krajem). Výše platu se stanovuje tabulkově. Mzdu pak dostávají lékaři v soukromém sektoru, ať už jako zaměstnanci něčí firmy, nebo ve své vlastní praxi.
Z jednoduchého srovnání průměrných platů a mezd se praktičtí lékaři v soukromém sektoru mohou jevit jako „chudí příbuzní“ svých kolegů ve veřejném sektoru. Jak je to možné?
Průměrná mzda praktika je totiž opticky tlačena dolů lékaři podnikateli s vlastní praxí. Takový praktický lékař je totiž podnikatel se vším všudy a v jeho zájmu rozhodně není vyplácet si vysokou mzdu z vlastní firmy. Mzdy jsou ten nejdražší způsob, jak se ve vlastní firmě odměňovat. Důvodem jsou samozřejmě vysoké odvody na zdravotní a sociální pojištění. Proto lékaři, ostatně jako každý podnikatel, využívají jiné způsoby, jak si vylepšit příjem. Může to být vyplácením podílu ze zisku společnosti, pronájmem vlastní nemovitosti své firmě a dalšími daňově výhodnějšími způsoby.
O reálné mzdě praktika tak spíše vypovídají inzerované pracovní nabídky, které pro praktické lékaře běžně začínají na 120 000 Kč měsíčně, a přesto tito zaměstnavatelé bojují s jejich nedostatkem. Pokud by nabízeli onu průměrnou mzdu 58 tisíc Kč, považovali by to uchazeči za nepovedený vtip.
Proč je vysoký plat lékařů zasloužený?
Reálná odměna lékařů přes 100 000 Kč se může zdát na první pohled vysoká, je ale zcela na místě. Cesta k tomu, aby se někdo stal lékařem, je mimořádně dlouhá a náročná. Lékaři stráví nejméně šest let studiem medicíny na vysoké škole, což je jedno z nejtěžších vysokoškolských vzdělání, a poté je čekají roky praxe pod odborným dohledem, specializační zkoušky a kontinuální vzdělávání.
V zahraničí jsou platy lékařů běžně ještě vyšší. Například v Německu si lékaři přijdou v průměru na více než 6 000 eur měsíčně, a to bez příplatků za noční a víkendové služby. Výše platu tak zohledňuje nejen délku a náročnost studia, ale také enormní zodpovědnost a rizika, která jsou s touto profesí spojena.
Navíc ve srovnání s jinými vysokoškolskými profesemi, jsou lékaři vystaveni vysokému riziku vyhoření, musí se vypořádat s psychickými a emocionálními nároky práce.
Stávka na obzoru
Pokud mají praktičtí lékaři reálně příjmy kolem 100 tis Kč, proč chtějí stávkovat? Je to s jejich příjmy na místě? Důvodem je úhradová vyhláška pro rok 2025, která přináší růst úhrad od zdravotních pojišťoven o pouhých 2,83 %, zatímco lékaři požadovali zvýšení o 3,3 %.
Toto rozhodnutí nezohledňuje rostoucí inflaci a další ekonomické tlaky, které zvyšují náklady na provoz ordinací. Lékař-podnikatel si samozřejmě může „vydělat“ více než lékař-zaměstnanec, nese ale také veškerou tíhu svého podnikání, a to není něco, na co se během lékařského studia příliš klade důraz. Kromě toho, že stejně jako kolega z veřejného sektoru ručí za své odborné úkony, je také plně zodpovědný za svou firmu. To obnáší mnoho starostí – kontroly ze strany úřadů, provozní agenda, finanční rizika, starosti zaměstnavatele, náklady na provoz, energie, nájem atd. Tyto výdaje rostou všem podnikatelům, lékaře nevyjímaje. Ale zatímco pekař si v případě zdražení energií může zvednout ceny (nakolik mu to konkurence dovolí), lékař tak učinit nemůže. Dokonce ani kdyby měl pacienty ochotné si připlatit. Je vázán úhradovou vyhláškou, a proto je její podoba pro lékaře naprosto zásadní.
Lékaři varují, že pokud nebudou jejich požadavky vyslyšeny, hrozí další úbytek ordinací (rozuměj méně lékařů bude ochotno podstupovat peripetie podnikání za těchto podmínek), a tím pádem snížení dostupnosti základní zdravotní péče. Ministerstvo zdravotnictví sice slíbilo drobné úpravy, ale podle zástupců lékařů nejsou dostatečné.
Pokud nedojde k dohodě, můžeme očekávat, že problémy s nedostatkem lékařů se budou dále prohlubovat a pacienti budou mít ještě horší přístup k primární péči.
