Článek
Když se řekne pravěký predátor, většině naskočí šavlozubý tygr. Jenže severoamerickým stepím vládl jiný gigant — medvěd krátkočelý (Arctodus simus). Velcí samci vážili kolem 700 až 800 kg a výjimeční jedinci se mohli blížit jedné tuně. Na zadních se tyčil přes 3,3 metru vysoko. Toho nechcete potkat.
Lovec, zloděj… anebo obojí?
Vědci se dlouho přeli, jestli byl Arctodus skutečně aktivním lovcem, nebo jen tzv. superscavengerem – tedy dominantním mrchožroutem. Hypotézu o „přerostlém zloději“ podpořila studie isotopů dusíku z kostí, které ukázaly podobné hodnoty jako u šelem živících se převážně mršinami. Pozdější analýzy izotopů uhlíku a dusíku z kostního kolagenu ale ukazují, že alespoň beringijské populace byly převážně masožravé. Zároveň ale nešlo o žádného lovícího sprintera . Byl zkrátka flexibilní oportunista — sám lovit dokázal, ale nepohrdl ani mršinou a stejně ochotně si přivlastnil i cizí kořist, což při jeho velikosti snadno argumentoval.
Jak rychlý vlastně byl? Dlouhé, gracilní nohy zvyšovaly efektivitu pohybu a délku kroku. Maximální rychlosti se odhaduje na 40–45 km/h: to na otevřené scéně k demonstraci síly stačí. Predátor v gepardím stylu to ovšem nebyl.
Soupeři raději ustoupili
Svůj svět sdílel se šavlozubými tygry (Smilodon fatalis) i americkými lvy (Panthera atrox). Většina těchto šelem ale byla menší a spoléhala na spolupráci v rámci smečky. Samotný medvěd krátkočelý měl takovou tělesnou převahu, že soupeři raději ustoupili bez boje. Právě tato strategie „dominantního klepto-predátora“ mohla být klíčem k jeho dlouhodobému úspěchu.
Stopa v lidských příbězích
Není přímý důkaz, že by lidé s Arctodem soupeřili. Ale první Američané jej museli znát – stopy jeho kostí se objevují v časech, kdy už lidé osidlovali kontinent. V myslích tehdejších lovců mohl mít podobnou roli jako později medvěd grizzly – bytost, před kterou se má každý na pozoru a jejíž přítomnost určuje, zda se v krajině cítíte bezpečně.
Poslední kapitola obra
Na konci doby ledové Arctodus z americké scény mizí, odhadem kolem 11 tisíc let př.n.l. V téže době se výrazně mění klima i dostupnost velké kořisti. Je to pravděpodobně tato rychlá kombinace změn v potravním řetězci a celkový kolaps megafauny, co stojí za jeho koncem.
Když dnes přemýšlíme o nejnebezpečnější šelmě pravěku, nemysleme jen na šavlozubé kočky. Medvěd krátkočelý byl skutečný „boss“ doby ledové. Rychlý, obrovský a neústupný – kombinace, která z něj dělala skutečného vládce severoamerických stepí.
Zdroje:
