Článek
Návrat k měsíci: Čtyři vyvolení už jsou v izolaci
Už to není jen teorie nebo zbožné přání. Čtyři astronauti – Reid Wiseman, Victor Glover, Christina Koch a Jeremy Hansen – se 18. března definitivně rozloučili se svými rodinami a vstoupili do předstartovní karantény. Pokud vše vyjde, 1. dubna 2026 se raketa SLS (Space Launch System) odlepí od floridské rampy 39B a po více než půlstoletí vynese lidskou posádku opět k Měsíci.
Mise Artemis II sice na povrchu Měsíce ještě nepřistane, ale její desetidenní mise má klíčový úkol: otestovat, zda loď Orion dokáže bezpečně udržet lidi naživu v hlubokém vesmíru. Pro „Generaci Artemis“ je to jejich „Apollo“ moment – okamžik, kdy se z pozemšťanů opět stávají meziplanetární cestovatelé.
TAKE 2 🚀: NASA is on track to return the rocket and spacecraft that will carry four astronauts around the Moon as part of the Artemis II mission, back to the launchpad at the Kennedy Space Center following repairs. NASA is aiming for an April 1 launch date, with the hopes of… pic.twitter.com/zxYFDmJY1F
— FOX Weather (@foxweather) March 19, 2026
Muskova vesmírná „benzínka“
V texaské Starbase se mezitím neřeší nic jiného než Starship Version 3. SpaceX před pár dny (16. března) úspěšně otestovala statický zážeh nového stupně Booster 19. Tato verze je o několik metrů vyšší než ty předchozí a má jediný cíl: umožnit tankování na oběžné dráze.
Právě schopnost doplňovat palivo ve vesmíru je „svatým grálem“ kosmonautiky. Bez něj se daleko nikdy nedostaneme. Elon Musk sází na to, že Starship V3 zvládne v dubnu první praktický test přečerpávání kryogenního paliva, což by významně urychlilo cestu k trvalé základně na Měsíci.
Webbův teleskop vyfotil „lebku“
I hluboký vesmír nám v těchto dnech posílá vzkazy. Webbův teleskop (JWST) zveřejnil snímek mlhoviny Exposed Cranium (v překladu Otevřená lebka). Jde o vizuálně fascinující útvar plynu a prachu kolem umírající hvězdy, který při pohledu infračerveným viděním vypadá jako anatomicky přesný model lidského mozku.
NASA's James Webb Space Telescope reveals new infrared images of the brain-shaped "Exposed Cranium" nebula, the final stages of a dying star. https://t.co/Z6JuOKSXDC
— Live Science (@LiveScience) March 8, 2026
Astronomové ale řeší větší záhadu: galaxii MoM-z14. Ta existovala pouhých 280 milionů let po Velkém třesku, přesto je plná těžkých prvků, jako je dusík. Podle dosavadních modelů by takto „mladý“ vesmír měl být chemicky mnohem chudší. Vypadá to, že budeme muset přepsat kapitoly o tom, jak rychle po vzniku světa vznikaly první hvězdy.
Obyvatelná „Super-Země“: Je tam někde?
Pokud hledáte nové místo pro život, vědci z ESA a NASA možná vám právě našli správnou adresu. Planeta GJ 887 d obíhá v obyvatelné zóně červeného trpaslíka a to jen 10,7 světelného roku od nás. Planeta má pevný povrch a teploty, které by teoreticky umožňovaly existenci tekuté vody. V kosmickém měřítku je to náš nejbližší soused. Signál z této planety k nám letí necelých 11 let.
Duben 2026 bude pro moderní kosmonautiku skutečným testem proveditelnosti. Zatímco start Artemis II prověří připravenost sektoru na návrat k lidským misím na Měsíc, SpaceX se pokusí doložit, že její koncept orbitálního tankování není jen vizí na papíře, ale funkční logistikou. Pokud tyto kroky vyjdou, možná si brzy opět "sáhneme"na Měsíc.
