Článek
Byla temná noc, jakých v Praze za protektorátu bývalo mnoho. Německé hlídky procházely uličkami, stíny se prodlužovaly a ve vzduchu viselo napětí. A pak se to stalo – tichý šramot, rychlý pohyb a silueta muže, který jediným skokem překoná zídku, přeskočí cestu a zmizí ve tmě. Tak nějak se v pověstech zrodil Pérák – český „superhrdina“, který dával lidem naději, že i v čase strachu existuje někdo, kdo se nebojí.
Příběh zrozený ze šeptandy
Pérák se poprvé objevil ve válečných zkazkách začátkem čtyřicátých let. Lidé si vyprávěli o štíhlé postavě s pružinami na botách, která dokázala neuvěřitelně skákat – přes zdi, uličky, vagóny vlaků. Někdy prý škádlil německé vojáky, jindy děsil kolaboranty, ale v jiných verzích i náhodné kolemjdoucí. Nikdy nebylo jasné, kdo se pod maskou skrývá, a jestli vůbec existoval. Stejně jako jiné městské legendy se i ta o Pérákovi šířila šeptem, měnila se s vypravěčem a rostla s každým dalším přibarveným detailem.
Historici připomínají, že podobné pověsti vznikají v těžkých časech přirozeně. V době cenzury a strachu fungují jako ventil – dodávají lidem pocit, že ani nejsilnější nepřítel není všemocný. Pérák tak nebyl jen postavou z historek, ale také symbolem vzdoru a skryté naděje.
Od legendy k popkulturnímu hrdinovi
Po válce se z anonymního skokana stal jasně definovaný hrdina. Klíčovou roli v tom sehrál animovaný film Jiřího Trnky a Jiřího Brdečky „Pérák a SS“ z roku 1946. V jejich pojetí je Pérák kominík s pružinami na nohou, který přelstí a hlavně zesměšní okupanty. Krátký film, plný nápadité grotesky, si získal diváky doma i v zahraničí a položil základy moderního obrazu Péráka.
V dalších desetiletích se legenda vracela v různých podobách – od povídek Jana Weisse přes humoristické verze až po novodobé komiksy Petra Macka a Petra Kopla. Ti z Péráka udělali akčního ochránce Prahy, který bojuje nejen s nacisty, ale i s tajemnými okultními silami. Nechyběly ani divadelní adaptace, například akční inscenace Divadla Vosto5, nebo počítačová hra „Pérák a legendy Prahy“, která přenáší hrdinovy skoky do světa virtuální reality.
Pravda nebo mýtus?
Historici a folkloristé se dodnes přou, zda byl Pérák inspirován skutečnou osobou, nebo byl čistě výtvorem lidové fantazie. Žádné dobové policejní záznamy o „muži s pružinami“ pochopitelně neexistují, přesto svědectví pamětníků dokazují, že pověst byla za okupace velmi živá. Možná šlo o více lidí, možná o předchůdce dnešních parkouristů, jehož schopnosti šeptanda proměnila v nadlidské. Faktem je, že pro obyvatele okupované Prahy nebylo důležité, jestli byl Pérák skutečný – důležité bylo, co představoval.
Proč oslovuje i dnes
Pérákův příběh má nadčasový půvab. Je to česká verze boje „Davida proti Goliáši“ – neokázalý, vynalézavý hrdina, který se pohybuje po známých kulisách města a využívá je k akrobatickým kouskům. Pro mladší generaci může být Pérák vstupní branou k poznání atmosféry protektorátní Prahy, pro starší je připomínkou, že i v těžkých dobách lidé potřebují hrdiny – byť jen z vyprávění.
Asi už nikdy nezjistíme, kdo Pérák opravdu byl. Ale jisté je, že jeho skoky přes střechy a zdi zůstávají součástí pražských příběhů.
Potřebovali bychom Péráka v Praze i dnes?
Zdroje:
https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C3%A9r%C3%A1k
https://vosto5.cz/program/perak-vs-heydrich-na-jmene-nezalezi-rozhoduji-ciny/
