Článek
Přesně 27. července skončily v Paříži VIII. olympijské hry. Bedřich Šupčík přivezl naší vůbec první zlatou olympijskou medaili. Byla za šplh na laně bez přírazu. Pokud vám to nezní povědomě, jedná se zkrátka o šplh, při kterém si nesmíte pomáhat nohama. Tak schválně, jak rychle byste vyšplhali na osmimetrové lano?
S časem 7,4 sekundy dlouho vedl Francouz Albert Séguin, Šupčík se však díky své ohromné síle přitahoval až k pasu, zatímco ostatní jen doprostřed hrudníku (slaboši). Jeho čas 7,2 sekundy byl neuvěřitelný úspěch a znamenal zisk vůbec první československé olympijské medaile. Na krk si ji pověsil 20. 7. 1924 na stadiónu v Colombes.
Zisk medaile oslavil velkolepě. Radost to byla veliká, dokonce se krátce po návratu do Čech oženil. Rovnou dvojitá veselka. Svůj úspěch stvrdil ještě přesídlením z Brna do Prahy, protože co v Brně, že? Ačkoli musím uznat, že dnešní sportovci mají v Brně luxusní zázemí. O tom, jak vypadá třeba brněnský kampus Fakulty sportovních studií by si Šupčík mohl nechat zdát (ostatně Pražané taky).
Naši sportovci se letos vracejí do Paříže, tentokrát ne s lanem, ale s raketami, pádly a fleretem a spoustou dalšího sportovního náčiní. A jak se zdá, šance na medaile jsou slibné. Škoda že se neuděluje medaile i za outfit, protože pozornost rozhodně české stejnokroje vzbudily.
Lukáš Krpálek, letošní vlajkonoš, bude obhajovat zlatou medaili v judu. Jak ukázal v Tokiu, s ním se nevyplácí si zahrávat, ani když jste japonský mistr budó. A co teprve naši tenisté? Barbora Krejčíková a Kateřina Siniaková jsou na kurtu jako doma. Ty by snad vyhráli i kdyby jim rakety vyráběla společnost Boeing.
A nesmíme zapomenout na Adama Ondru, který, pokud si na něj v Paříži nedají organizátoři pozor, přeleze jedním vrzem i Eiffelovu věž.
Letos se na laně šplhat nebude, ale věřím, že našim sportovcům budou na krku viset nejen jejich podporující partneři či partnerky, ale také parádní medaile. A co vy, budete fandit?
