Turecko jako daňový ráj? Erdoğan láká na 20 let daňových úlev

Turecko se pokouší o tah, který může zaujmout bohaté investory, podnikatele i část digitálních profesionálů. Prezident Recep Tayyip Erdoğan oznámil balíček daňových pobídek, který má zemi proměnit v atraktivnější místo pro mezinárodní kapitál, obchod a kvalifikovanou pracovní sílu. Nejvýraznější návrh zní jednoduše: kdo se do Turecka přestěhuje ze zahraničí a splní podmínky, neměl by po dobu 20 let platit tureckou daň ze zahraničních příjmů a kapitálových výnosů.

Háček je ale podstatný: zatím nejde o schválený zákon. Podle turecké vládní investiční agentury má být komplexní legislativní balíček teprve předložen parlamentu. Proto je na místě mluvit spíše o ambiciózním politickém slibu než o hotové „daňové revoluci“.

Podle dosud zveřejněných informací má nový režim mířit na lidi, kteří v posledních třech letech nebyli tureckými daňovými rezidenty a rozhodnou se do země přestěhovat. Ti by měli po dobu 20 let platit v Turecku daň pouze z příjmů dosažených v Turecku. Zahraniční příjmy a zahraniční kapitálové výnosy by z tureckého zdanění vypadly.

Součástí návrhu má být také zvýhodněná dědická a darovací daň pro tyto osoby, a to ve výši jednoho procenta. To je právě část, která může zaujmout nejen digitální nomády, ale zejména majetnější rodiny řešící přesun daňové rezidence a dlouhodobé plánování majetku.

Balíček nemíří jen na fyzické osoby. Erdoğan zároveň oznámil výrazné daňové úlevy pro exportéry, výrobce, tranzitní obchod a regionální centrály zahraničních firem. U výrobních exportérů má sazba korporátní daně klesnout až na 9 procent, u ostatních exportérů na 14 procent. Zisky z vybraného tranzitního a přeshraničního obchodního zprostředkování mají být v některých případech osvobozeny zcela nebo z 95 procent.

Turecko tím reaguje na rostoucí mezinárodní soutěž o lidi s kapitálem, mobilní podnikatele a firmy, které si mohou vybrat, kde budou mít centrálu, odkud budou řídit své aktivity nebo kde budou žít jejich majitelé.

Dnešní turecký systém je přitom standardně nastaven jinak: daňoví rezidenti Turecka zdaňují celosvětové příjmy, zatímco nerezidenti pouze příjmy ze zdrojů v Turecku. Osobní daň z příjmů je progresivní a v roce 2026 podle přehledu PwC dosahuje až 40 procent. PwC zároveň k 27. březnu 2026 uvádělo, že Turecko nemá zvláštní daňový režim pro expatrioty. Nový návrh by tedy představoval výrazný odklon od dosavadního stavu.

Pro člověka s příjmy ze zahraničí — například z dividend, prodeje zahraničních investic, zahraniční firmy nebo práce pro klienty mimo Turecko — by takový režim mohl být mimořádně atraktivní. Praktický dopad ale bude záviset na finálním znění zákona, výkladu tureckých úřadů a také na daňové rezidenci v původní zemi. Český občan se například nemůže řídit jen tureckými pravidly; musí řešit i český zákon o daních z příjmů, smlouvu o zamezení dvojího zdanění a faktické vazby na Česko.

Na papíře je nabídka lákavá. Turecko má výhodnou polohu mezi Evropou, Blízkým východem a Asií, Istanbul je přirozeným obchodním centrem a země dlouhodobě láká kombinací velkého trhu, turistické atraktivity a nižších nákladů pro lidi s příjmy v eurech nebo dolarech.

Právě v tom je i marketingová síla Erdoğanova návrhu. Turecko nechce být jen levnější destinací pro dovolenou nebo montážní základnou. Chce se prezentovat jako místo, kam se přesouvá kapitál, obchodní řízení, majetkové struktury a lidé, kteří mohou žít prakticky odkudkoli.

První riziko je právní. Balíček zatím nebyl schválen. Dokud nebude známé přesné znění zákona, nelze s jistotou říci, kdo přesně bude mít na výhodu nárok, jak se bude dokazovat předchozí daňová rezidence, zda budou existovat limity pro typ příjmů a jaké budou podmínky pro zachování výhody po celých 20 let.

Druhé riziko je měnové a inflační. Turecko má za sebou roky vysoké inflace a slabé měny. Reuters v roce 2025 připomněl, že lira ztratila vůči dolaru 44 procent hodnoty v roce 2021, 29 procent v roce 2022, 37 procent v roce 2023 a 16 procent v roce 2024; v roce 2025 dál oslabovala, i když pomaleji. Podle aktuálních dat citovaných agenturou Reuters držela turecká centrální banka v dubnu 2026 základní sazbu na 37 procentech a inflace v předchozím měsíci činila 30,87 procenta.

Třetí riziko je institucionální. Turecko není Evropská unie a investoři budou pečlivě posuzovat vymahatelnost práva, stabilitu pravidel a politickou předvídatelnost. World Justice Project řadí Turecko v indexu vlády práva 2025 až na 118. místo ze 143 zemí.

A konečně je tu i praktická stránka života. Daňová výhoda sama o sobě neřeší povolení k pobytu, zdravotní pojištění, bankovní vztahy, školu pro děti, převody peněz, lokální účetnictví ani riziko, že se výklad pravidel po několika letech změní.

Pro část lidí může být turecký návrh mimořádně zajímavý. Typicky pro podnikatele a investory s příjmy mimo Turecko, kteří jsou skutečně připraveni změnit daňovou rezidenci a životní centrum. Pokud bude balíček schválen v oznámené podobě, Turecko se zařadí mezi země, které se otevřeně přetahují o mobilní kapitál a movité jednotlivce.

Zároveň ale platí, že daňová výhoda není totéž co daňová jistota. U takto zásadního rozhodnutí bude rozhodovat nejen sazba daně, ale i stabilita země, právní prostředí, měna, bankovní systém a skutečné podmínky schváleného zákona.

Turecko tedy zatím není nový daňový ráj. Je to země, která právě vyslala velmi hlasitý signál: chce konkurovat Dubaji, evropským finančním centrům, která lákají kapitál na zvláštní zacházení. Jestli z toho bude skutečná daňová revoluce, ukáže až turecký parlament — a první lidé, kteří se podle nových pravidel skutečně přestěhují.

Zdroje:

https://www.reuters.com/world/middle-east/turkey-floats-new-investment-law-including-exporters-tax-cut-2026-04-25/

https://www.invest.gov.tr/en/news/news-from-turkey/pages/turkiye-brings-global-investors-and-senior-officials-together-in-istanbul-announces-new-economic-reform-package.aspx

https://worldjusticeproject.org/rule-of-law-index/global/2025/T%C3%BCrkiye